29 - Lawra

Obrázek uživatele neviathiel
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Další kapitola přímo navazuje na tu předposlední, zato přichází den po té poslední!

Kapitola: 

Přejede prsty po sluchátku od Terranů. Shran jí vysvětlil, že je to jednosměrná vysílačka. Zeptala na přeladění frekvencí a napojení na překladač. Neměl tušení. Lawra připne reproduktor sluchátka k překladači. Snad to bude fungovat. Z výpočetního centra ve velíně vytáhne datadisky. Domobrana je tady nesmí najít. Nakonec bere šamančino dítě, posadí si je na bok a sáhne po šátku. Neví, jak dál. Šamanka si dítě vždy nosila sama. Lawra by potřebovala třetí ruku.
Shran zvedne oči ke stropu a odloží komunikátor. „Tohle u nás umí každé malé dítě,“ řekne a vezme šátek.
„Talas to neumí.“
„Talas je odjinud.“
„Jak odjinud?“
„Nehýbej se, musím to utáhnout.“
Jiná společnost? Jiná společenská vrstva?
„Oba jste v armádě,“ prohodí Lawra.
„Jakou to má souvislost?“
Je z jiné planety. Očividně. „Domobrana bere jen silné jedince, kteří si nezaslouží zůstat… podřadní.“.
„Co je to za blbost?“ vyprskne Shran a upraví cosi na šátku. „Nejsme zatracení Vulkanci, co zacházejí se ženami jako s dobytkem. Všichni mají stejnou cenu. Záleží na nich, jak se rozhodnou žít.“
„Talas chce, abych šla s vámi na Andorii. Rozumím technice.“
„Měla bys.“
Shran si vezme komunikátor a vykročí ke dveřím.
„Radši bych počkala na šamanku.“
„Musíme vypadnout, než se sem dostane domobrana,“ řekne Shran.
Lawra se zarazí uprostřed nádechu. Nemá proti němu šanci. Nikdy neměla šanci. Bez šamana by se ani nedožila dospělosti.
Shran vytáhne pistoli a pohlédne do chodby. „Můžeme,“ řekne. „Znáš jinou cestu odtud než severním výtahem?“
„Můžeme jít koridorem do hor ke zbrani.“
„Nemůžeme. Domobrana už se tam dostala,“ odpoví Shran a bez váhání vyrazí správným směrem.
„Jak víš, kudy jít?“
Shran se zarazí uprostřed kroku. „Jdou na shromaždiště,“ řekne nesouvisle.
Barikádu najdou prázdnou. Kovové dveře prošpikované kulkami. Musela dojít munice. Shran začne mluvit do vysílačky a vyrazí k výtahu. Lawra spěchá za ním. Zachytí jen slova „signál“ a „počkejte“.
Shran vyťuká kód. Na první pokud špatně. Zanadává. Napodruhé se výtah otevře. Kód je pětimístný a tlačítek šestnáct. Přes milión možností. Prakticky nemožné trefit se během druhého pokusu. Lawru zamrazí. Na pověry nikdy nedala. Dodnes.
„Kdo jsi?“ zeptá se. Nechtěla, aby se jí třásl hlas.
Výtah se rozjede.
„Cože?“
Nechápe. Pochopitelně.
„Odkud znáš cestu a kód, pokud jsi tady nikdy nebyl?“
Na jeho postoji se cosi změní. Zabodne pohled do dveří. „Od šamanky.“
Lawra se otřese a přikývne. Zná ten pocit. Blízkost, když najednou, poprvé v životě, nejste sami ve své vlastní hlavě. Zděšení, když si uvědomíte, že vaše tajemství už možná nejsou vaše. Prázdnota, když jste zase sami.
Oba mlčky zírají do dveří, dokud se výtah nezastaví. Pak mlčí dál.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Tohle se mi hodně líbí. Jak začínají spolupracovat. A to s tou prázdnotou v hlavě je dobrý

Obrázek uživatele neviathiel

Lawra si bude rozumět spíš s Talas :) obě jsou stejně pozoruhodně praktické a nepraktické zároveň.

Obrázek uživatele mila_jj

Kavalérie dorazila! :) Moc se mi líbí, jak tam nenápadně porovnáváš rozdíly obou kultur. Uvidíme, jak zvládnou akci záchrana.

Obrázek uživatele neviathiel

Uvidíme :)

Obrázek uživatele Killman

Jen tak dále. :)

Obrázek uživatele neviathiel

Taky doufam :)

-A A +A