31 Oskavan

Obrázek uživatele Killman
Fandom: 
Kapitola: 

Chodím prázdnými chodbami.
Panuje přítmí a ve vzduchu je cítit pach spáleniště.
Zpoza rohu se vyvalil dým.
Nikde žádný oheň...
Jdu dál.
Je zima.
Ne příjemný chlad, ale zima, která zalézá pod oblečení.
Opuštěný přístřešek.
Zachumlávám se do hadrů...
Někdo tu je!
Nohy...
Pohled do tváře.
Je to Gripo!
Hlavu má v nepřirozeném úhlu na matné mrtvolné oči.
Chroptí, jakoby se snažil něco říct, ale nejde mu to...

"Neri, možná by ses měl jít vyspat," šťouchl do mě Tyn.
"No, asi jsem trochu ospalý..."
"To už je potřetí, co jsi zaklimbal."
"Dobře, sejdeme se zas za tři cykly, pokud to půjde..."
"Snad jo, máme nějaké nováčky, které je potřeba schválit."

Jdu spát. Nebo ne?
Unavenej teda rozhodně jsem.
Jenže...
Možná když se chvíli uklidním a uspořádám si myšlenky, tak se pak dokážu normálně vyspat.
Poslední dobou se zvýšila aktivita pomocníků.
Dvě ze tří schůzek jsme museli rozpustit předčasně.
Je obtížný trénovat.
Tři z našich dostali nakládačku.
Naštěstí se udrželi a nepřerostlo to v nic, co by nás prozradilo...
Všichni jsou ale nervóznější než obvykle.
Čekají na mně, že něco vymyslím.
Když ne, někdo časem provede nějakou blbost...

Setkání začíná zvesela.
Manto přišel i s Natari a zdá se, že už je docela v pořádku, akorát víc šišlá.
Zas může trénovat a všichni jej rádi vidí.
Dokonce i Karameldas se usmívá, a to už je co říct.
Pak přišly na přetřes vážné věci a nálada sklouzla k běžné ustaranosti.
Tu a tam pozoruji ostatní.
Přijde mi jako by Fint většinu času nedával pozor a Renza, která bývá spíš klidná, je dneska nervózní.
Selek a dva další mají dneska hlídku, a zatím se zdá, že máme štěstí.
Přichází chvíle představování nováčků.
Prvního přivádí Karameldas.
Jmenuje se Ilik.
Takovej mlaďoch!
Prakticky ještě kluk, to už budem přijímat i děti?
Samozřejmě už si zažil zhruba to co každý z nás...
Má chuť se učit.
Karameldas není zrovna ten, kdo důvěřuje snadno.
Máme mu snad odepřít možnost podílet se na své budoucnosti, dokud nebude hotovo, anebo po všem?
Nakonec, zdá se, všem se zamlouvá.
Takže máme o jednoho člena víc.
Dalšího má přivést Renza.
Proč se s ním prodírá skrz hadry?
Vstupuje mezi nás.
Spouští hadr, pod kterým je zahalen.
Šok!
Vidím úlek, otevřená ústa, nevíru na tvářích ostatních.
Boty, kalhoty, opasek, vesta, obušek - mezi námi stojí pomocník!
Sotvaže vnímám Renzu: "Nelekejte se, tady Oskavan je na naší straně. Vím, že je to těžko k uvěření, ale prostě se uklidněte a poslechněte si ho."
"Co budeme dělat?" vydal ze sebe s obtížemi Fint.
"Budeme muset pro příště zlepšit hlídky," pronesl nepatřičně klidně Karameldas.
Vrátila se mi schopnost myslet.
Jestli je tohle konec, naše prozrazení, pak tenhle pomocník nebude žít dost dlouho, aby si užil svých zásluh...
Ale možná je to naopak příležitost: "Klid, všichni! Pomalu se nadechněte, vydechněte. Poslechneme si, co nám tady panáček poví..."
"Zdravím vás, chápu vaši nedůvěru, ale nepřišel jsem sem jako ehm pomocník, ale jako jeden z vás. Jak začít..."
"Tak třeba, proč máš na sobě tenhle mundúr, když říkáš,že jsi jeden z nás," vzpamatoval se Tyn.
"No, za to může naivita. Kdysi jsem si myslel, že tak budu moct něco změnit, anebo alespoň pomoct."
"Pomoct sobě, určitě..."
"Nakonec ani to. Vlastně to je pro mně ... horší. Asi je to nesnadné k pochopení, ale já se každý den musím tvářit a chovat, jako něco, co nejsem, a nechci být! Jenomže, už jste někdy slyšeli o někom, kdo přestal bejt pomocníkem?"
"Jo, ten, co zdechnul!" štěkl Fint.
"Přesně! A tak mi nezbejvá než nějak vyjít s ostatníma a nepřekážet dozorcům."
"To je hezký, že to říkáš, ale jak můžem věřit, že je to pravda?" snažil se Neri změnit směr hovoru.
"Já nevim, jak prokázat, že nelžu. Jenom Renza tady mě nějakou dobu zná a může říct, jaký jsem. "
"Kdybych měla sebemenší pochybnost, nepřivedla bych ho..."
"O tom, jestli ho přivést, nebo ne, jsi ale neměla rozhodovat sama," skočil jí do řeči Karameldas.
"Vím, a omlouvám se. Obávala jsem se, že to zamítnete prostě proto, kým Oskavan je. A pak..."
"To teď nechme být, s tebou to probereme příště. Teď je důležitá otázka Oskavanovi důvěryhodnosti," zasáhl Neri.
"Já ... rád bych pomohl. Nám? Přece vám musí být jasný, že pomocníci jsou malý páni. Pro vás tady jsme nepřátelé, ale ti skuteční - skuteční! nepřátelé jsou dozorci!"
"Pšestože většinu zla fi děláme fami, to oni všechno žídí!" připojil se Manto.
Chvíli se rozhostilo ticho.
"Každopádně, ať už mi věříte, nebo ne, chci vám něco říct. Dozorci o vás vědí - nebo alespoň tuší. Tu a tam se objevila zvěst už nějakou dobu, ale od chvíle, co si Tergo hodil mašli, dozorci lačněj po informacích a docela na to tlačej. Z nějakýho důvodu se nesmí ublížit Nerimu - to přišlo od dozorců jako fakt drsný varování. Je divný, že už dávno nezasáhli. Normálně takhle shovívaví nejsou. Nevím, co chtěj, nebo na co čekaj, ale na vašem místě by mě to děsilo."

Komentáře

Obrázek uživatele ef77

Nevím, jak je, ale mě to rozhodně děsí.

Obrázek uživatele Killman

Dobrá...

Obrázek uživatele Tora

Mně to taky děsí.

Obrázek uživatele Killman

No a teď co bude příště... No nechci spoilovat.

Obrázek uživatele gleti

přidám se k ostatním; děsivá informace,
jinak Oskavanovi držím palce

Obrázek uživatele Killman

To určitě budou všichni potřebovat.

Obrázek uživatele mila_jj

Přidávám se do klubu vyděšených. A o Oskavanovi chci vědět víc.

Obrázek uživatele Killman

No to se nám tu ten klub rozšířil :)

Obrázek uživatele Aries

To je zvláštní, já jsem měla celou dobu dojem, že to jsou děti. Tak třináct čtrnáct. Takže nejsou?

Obrázek uživatele Killman

Jsou starší a - sami nedokáží počítat roky, nicméně Nerimu je tak 17 - Manto a Selek cca podobně, Tyn je o něco starší tak 22, a Karameldas - tomu může být tak 45

Obrázek uživatele Aries

Zvláštní. Asi že se tam dost dlouho řešila ta matka a sestra a objevování schopností. Nenapadlo mě, že ty ostatní jsou starší

Obrázek uživatele Killman

Ono to je i tím prostředím. Úplně neprospívá "normálnímu" vývoji. A pak jsou to elfové, dospívají malinko pomaleji než lidé.

-A A +A