Vlkodlak na kraji města 4
I když ho na zatažené oboze nevidíte, dneska je úplněk. Je tedy na čase přidat pár střípků do mozaiky, které nás zase posunou o kus dál.
Díky všem čtenářům za trpělivost, na prvním místě Urrsari.
Je ti sedm let, Váreňko. Zítra navždy opustíš ves obklopenou lesy, odkud jsi nikdy neodjela déle než na dva dny. Domek, v kterém naposledy přespávaš, už je měsíc prodaný. Tvoje postel tu zůstává, i povlečení s Vlkem a Zajícem. Nikdo se tě na nic neptá.
Jedete za tátou, který už v Čechách pracuje dva roky. Každý druhý měsíc odtamtud vozí bílé fidorky, tam je prý budeš mít každý den. Vzpomeneš si na kamarádku Mášu, kterou už po prázdninách neuvidíš. Popotáhneš jen potichu, abys nevzbudila Dymu, co spí u protější stěny. Víš, že po úplňku vždycky potřebuje hodně spát. Na dlani položené na peřině, zahlédneš i v šeru hluboké škrábance.
Jedete do Čech, abyste našli pro Dimitrije pomoc, říká maminka. Aby před úplňkem neplakal a netřásl se strachem z vlka, který k němu mluví. Aby se z úplňku nevracel zraněný a hrůzou bez sebe. Aby se s křikem nebudil ze sna. Aby uprostřed školní hodiny s jekotem nevybíhal ze třídy s dlaněmi přitištěnými k uším. Aby byl zase tím, kým být má, báječným starším bráchou, který ti kreslí bitvy se spoustou tanků a vybuchujících granátů a krásně hraje na klavír.
Nikdo ti nevysvětlí, jak by mu mohli v Čechách pomoci. Nikdo ti vůbec nic moc nevysvětluje. Ale ty nejsi hloupá. Vnímáš, jak se od vás další vlčí rodiny odtáhly. Teta Ala už k vám nechodí na kafe a strejda Mychajlo u vás byl naposledy před dvěma měsíci. Poslouchala si za dveřmi a víš, proč musíte odjet. Jestli to neuděláte, Dyma zemře. Zabijí ho sami vlkodlaci.
Je ti dvanáct, Varvaro, a tuhle noc prořveš do polštáře. Budeš brečet vytrvale a potichu, protože ty jsi ta hodná, milá, silná. Vzorná skautka, co nepřidělává starosti. Ta, co se o tomto úplňku nestala vlkem.
V Čechách jste už pět let a je to tak pro všechny lepší. Zadlužili jste se až po uši a koupili malý domek za velkým městem. Táta skoro není doma, vydělává na splátky. Dyma chodí k doktorovi. A na konzervatoř. Když má dobré dny, hraje na klavír jako bůh. Když má špatné dny, choulí se na své posteli v rohu. Když má své nejhorší dny, blíží se úplněk.
Sníš o tom léta. O té noci po prvním krvácení, kdy se všechno změní, protože Dymovi porozumíš a dosáhneš na něj. Staneš se vlčicí, jeho skutečnou sestrou, která pronikne krustou jeho hrůzy a děsu a pomůže mu, trvale a navždycky. Nebudeš jako ti srabové v Koločavě, poběžíš mu po boku, poběžíte spolu, místo abyste ho pokaždé večer před úplňkem nadopovali sedativy a zavřeli do sklepa. A teď se můžeš akorát tak kousat do ruky, aby nikdo neslyšel tvůj pláč, a zírat na prázdnou postel vedle sebe.
Je ti patnáct, Varvaro, a o paranoidní schizofrenii už víš skoro všechno. Třeba že schizofrenici, jejichž spuštěčem je první proměna, jsou opravdu totálně v prdeli. Nemoc oddělí jejich člověka a vlka. Vlk k nim začně mluvit. Ostatní vlkodalci se vyděsí, vyloučí ze svého středu a začnou číhat na jejich první chybu.
Takže Dyma je vlastně klikař. V Čechách o něm nikdo neví, ani vlkodalci, ani kouzelníci. Léta bere léky a léky občas zabírají. S cvokařem dokonce může mluvit i o svém vlku a on ho chápavě vyslechne a navrhuje strategie pro boj s vnitřním hlasem. Jen Dymu nikdo nesmí zahlédnout při úplňku.
Máš prolezlá všechna fóra, s mámou chodíte do terapeutické skupiny, fungujete jako dokonale sehraná jednotka. Hlídáte medikaci, občas Dymu doprovodíte do školy, občas s ním zůstanete doma. Učíte se nebát jeho vlčího hlasu. Každé odpoledne před úplňkem ho nadopujete až po bradu a pak jedna z vás čeká u dveří zamčené místnosti, než se tichý pláč promění v tiché zavytí. Milujete ho a modlíte se, aby jeho vlka nikdy nenapadlo proměnit se jindy než za úplňku.
Je ti devatenáct, Varvaro, a nastupuješ na Policejní akademii. Můžeš zůstat rodině na blízku, vždycky jsi chtěla druhé chránit, chceš zúročit skautské zkušenosti, máš jistotu zaměstnání a kariéry, líbí se ti uniforma... to všechno platí. Ale hlavně někde uvnitř víš, že chceš být u průserů první. A že se ti bude hodit zbraň. Dyma měl před půl rokem první agresivní ataku, ubránila ses mu jen tak tak. Skončil na týden v Bohnicích. Změnili mu léky a od té doby je zase klid. Ale v tobě narůstá strach. Že o Dymu přijdeš. Nebo že tě zabije.
Je ti pětadvacet, Varvaro, a někdo konečně slyší tvé volání o pomoc. Sleduje tě unavenýma šedýma očima a ty mluvíš a brečíš a mluvíš a cítíš z něho soucit. Rozumí všemu, co říkáš, a někde našel balíček papírových kapesníků. Kuchyňské hodiny pomalu odtikávají noc a tvá vlastní racionální stránka tě nechápavě pozoruje. Je jí jasné, že teď sebe i Dymu vydáváš na milost a nemilost, a netuší, kdes na to vzala právo. Jenže ty jsi tak strašně unavená. Už se nechceš rozhodovat. Verdikt musí vynést někdo jiný. Ty jen doufáš, že bude milosrdný.
Než jsem stihla kapitolu dopsat, synchronicita mi nabídla několik inspirací. Jednou z nejzásadnějších je článek Petra Třešňáka Děti úplňku. Obětujte patnáct kaček, nebo si za Respektem 5/2014 zajděte do knihovny. Stojí to za to.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tybrďo. Ty ty duševní choroby
Strašně smutný
a výborný
Já to samosebou nečtu,
Já to samosebou nečtu, protože čekám, až to bude hotové (a strašně se těším!), ale až to bude, půjdeme si to předčítat na ten hřbitov? ;)
Jo! Krása. Děs. Děti úplňku
Jo! Krása. Děs. Děti úplňku jsem četla, tak se už dopředu bojím. Uf.
Áááá... já nevim, co říct...
Áááá... já nevim, co říct... zase.
Je to tak smutný a vůbec a dojemný a tak...
eh...
*nedostatek výrazových prostředků, máchá nad klávesnicí rukama*
Další kapča?
Ten článek mi to chvílemi
Ten článek mi to chvílemi připomínalo, až jsem si říkala, že se tě musím zeptat, jestli ses jím neinspirovala. Taky na mě hodně zapůsobil.
Je to úžasný a děsivý. Až děsivě dobře se to čte, i když si zároveň říkám, že snad ani radši nechci číst dál... ale stejně nutně potřebuju další kapitolu!
Ty jo, to je něco. Je to
Ty jo, to je něco. Je to krásný a dojemný. A strašný.
To je TAK dobrý!!!
To je TAK dobrý!!!
To je tak dobrý, že jsem si to přečetla ještě a přednášce z historické lingvistiky a doufala, že přednášející neuvidí sovy na obrazovce :)
Já vám všem hrozně děkuju!
*oněměle zírá*
To je tak hrozně dobře napsané!
(ano, Sedmikrásky mi taky občas zní v uších)
to je opravdu velmi silné ...
to je opravdu velmi silné ... nemám slov. Předtím jsem si říkala, jen aby to nebyl Pavel, teď, jen aby to nebyl Dyma ... ale i kdyby, tak za tím asi bude někdo s podobným těžkým údělem.
K minulým dílům jsem
K minulým dílům jsem nenapsala komentáře, jednoduše jsem přeskočila na další dřív, než jsem vůbec stačila dorollovat ke kolonce přidat komentář.
Chci jen říct, že je to opravdu hodně dobré, sugestivní, strašně čtivé a Pavel je nejlepší vlkodlak, jakého jsem měla tu čest poznat. Budu trpělivě čekat na další díl a věřím, že bude stejně dobrý (ne-li lepší) než ty dosavadní. A ať už tenhle příběh dopadne jakkoli, děkuji ti za krásné chvíle s ním.
Nekomentovala jsem minulé
Nekomentovala jsem minulé díly, protože prostě wow! Smekla bych klobouk, kdybych ho měla. A jen tak mimochodem: http://praha.5plus2.cz/italove-se-zajimaji-o-hrbitov-blaznu-dv4-/prahar....
Keneu, Hippopotamie, Lee,
Keneu, Hippopotamie, Lee, ef77, díky! Moc si vašich ohlasů vážím.
ef, jojo, už jsem na to byla upozorněna. Italští vlkodlaci, není pochyb ;)
Můj vnitřní vlk vyje
Můj vnitřní vlk vyje netrpělivostí!
Skvělé! S tím by se mělo něco udělat!
Ty to vůbec nemáš číst!
*uch*
*uch*
Já jsem si ze začátku říkala, čím to, že ho nikdo "nevyučil" ... a ono to schizofrenie. Auvajs.
Varvara to má a měla hrozný. Tohle jsou ty životy, kdy se všem kolem zdá, že nemaj vážný starosti a oni se přitom zabývají nějakým takovým Dymou.
Jo a nevím proč, ale tenhle příběh se mi tak dokonale zamontoval do reality, že ho prostě za součást reality považuju. Takže už se neváhám připojit k těm, kdo vědí, že testrálové jezděj tramvají a že vlkodlaci se umějí proměnit pomalu a jsou to (většinou) spořádaní občané.
Díky moc. To je hrozně
Další kapča? Písk?
Další kapča?
Písk?
Někdy po dmd ;) Dík!
Tak já budu dělat hlídače
Tak já budu dělat hlídače termínu :)
V tom máš se mnou praxi :)
Už je po DMD.
Už je po DMD.
Další kapitola?
Kník?
:)
Písk?
Písk?
Brzo děti, brzo... Teda budu
Kník a kník...
Kník a kník...
*panáčkování a krčení čeníšku*
Výborné. Obdivuji jak to
Výborné. Obdivuji jak to dokážeš napsat tak realisticky, že se o tom nedá pochybovat. Chybí tam ten patos, ke kterému autoři často tíhnou pokud píšou fantasy.
Moc děkuju! A chystám se na
Vyjádření spolku Zachraňme českého vlkodlaka ze dne 1. 3. 2015
Zachraňme českého vlkodlaka, o.s., dnes už tedy dle nového zákoníku z.s., zal. 1834, si jménem svého (pochopitelně nejmenovaného) ředitele dovoluje vyjádřit politování nad neukončeným stavem díla, které od chvíle, kdy prvně spatřilo světlo světa, plánujeme po dokončení navrhnout na zařazení do školních osnov Druidské školy vysoké magie v Budči. Věříme, že příběh by pro svou jímavě krutou realističnost dokázal pozvednout zájem mladých kouzelníků a čarodějek o historii vlkodlaků v Čechách a potažmo po celém světě. Naším dlouhodobým cílem je zlepšení životních podmínek (nejen) českých vlkodlaků, čemuž samozřejmě musí nutně předcházet rozšíření povědomí o skutečném stavu a dějinách vlkodlačí kolonie na našem území v kouzelnických kruzích, na něž teprve poté mohou navázat již staletí potřebné právní úpravy. Věříme, vážená autorko, že Vaše dílo by mohlo plnit úlohu onoho pověstného prvního "malého kroku pro vlka, ale velkého pro smečku". Rozhodli jsme se proto jednohlasně poděkovat Vám za Vaši dosavadní snahu a pokusit se Vás alespoň tímto nepříliš originálním způsobem povzbudit k zamyšlení nad dokončením díla, které může změnit budoucnost.
Děkujeme, že – ač možná nevědomky – pomáháte stavět pevnější základy našemu dlouholetému snažení o dobrou věc.
S úctou a srdečným pozdravem
Zachraňme českého vlkodlaka, z.s.
K této iniciativě nemohu mlčet
K této iniciativě nemohu mlčet. Ač bezvýznamná osoba připojuji se s radostí k proklamaci spolku Zachraňme českého vlkodlaka. Anžto jsem měl sám tu čest jednoho vlkodlaka osobně poznat, s potěšením jsem kvitoval vaši snahu o navrácení jejich dobrého jména, kteréžto je v poslední době jak mezi kouzelníky, tak mezi nekouzelníky (z důvodu politické korektnosti se vyhýbám označení "mudly") vnímáno velmi negativně. Proto za sebe doufám, že bude toto dílo dokončeno a rozšířeno, aby se vlkodlaci nadále nemuseli stydět za svou rasu. Děkuji za sebe i za svého přítele.
(Post scriptum: V rámci zachování své anonymity jsem si vypůjčil tento účet, děkuji tímto majitelce účtu za laskavé poskytnutí.)
Moje máma říká, že v rámci
Moje máma říká, že v rámci boje za zachování zdravé parabiodiversity je iniciativa značně potřebná!!. Doslova řekla: "Takové trpaslíky nikdo nepodporuje a jak to s náma dopadá!! Průměrná výška populace se stále zvyšuje a pomalu už atakuje zcela nezdvořilou a přímo výsměšnou hranici 2 metrů. Podpora nestačí, hlasuju pro coming-out a konec diskriminace!)
(Máma je totiž dost malá, tak už jí unavuje, že si musí brát štafle, když nás chce pohladit po hlavě. Ale to sem nepatří). Ať žijou čeští vlkodlaci!!
aú!
K projektu občanského sdružení Zachraňme českého vlkodlaka jsem se dostala díky sociálním sítím. Jakožto informační pracovník si uvědomuji důležitost sociálních sítí, jakožto knihovník si uvědomuji důležitost písemných dokumentů pro kulturní, společenský i technický rozvoj lidstva, potažmo jiných živých, neživých a mrtvých druhů, včetně vlkodlaků. Dnešní doba se navíc vyznačuje podporou všech menšinových skupin a myslím si, že by bylo škoda této tendence nevyužít k zajištění lepších vlkodlačích zítřků/úplňků. Vždyť i ten umaštěný parchant, promiňte, hrdina a nositel Merlinova řádu in memoriam Severus Snape se snažil zlepšit situaci vlkodlaků vývojem omějového lektvaru. Jsme snad horší? Tímto prosím, žádám a apeluji na autorku Vlkodlaka na kraji města, aby pokračovala ve své záslužné činnosti.
*jde si umýt vlasy, protože je rozhodně lepší než Snape*
*akorát ne v lektvarech*
*a v odvaze*
*a v magii*
*a...*
"Ty, Danae, všem, kdo ji
"Ty, Danae, všem, kdo ji neznají, mluv pravdu o vlkodlacích a jejich věci. Máš-li je aspoň trochu ráda, vypověz jejich příběh."
"Nemá vlkodlak oči? Když do něj píchnete (nečím stříbrným), nekrvácí snad? Když jej lechtáte, nesměje se (no, možná vám ukousne hlavu, ale pst)?"
"Kdy my podporovatelé Zachraňme českého vlkodlaka se zase sejdem ve vichřici, krupobití a plískanici (a za úplňku) u další kapitoly?"
Zkrátka, Danae, tvá povídka je úžasná, jako ostatně všechny Tvé povídky, nebo ještě lépe, cokoli, co napíšeš (někdy bych si rád přečetl Tvůj nákupní seznam :)). Tahle skvělá povídka má jen jednu vadu, není celá. Šlo by s tím něco udělat?
Je naprosto jasné, že my
Je naprosto jasné, že my obyvatelé Bohnic, badatelé v oboru magie v Čechách, ctitelé Budče a obdivovatelé Danae ani nemusíme nic říkat, proto mlčíme. Ale významně se tváříme!
Jakožto externí a mimozemský
Jakožto externí a mimozemský/mimogalaktický, ale nicméně aspoň virtuální člen společnosti ZČV se též připojuji k prosbám o pokračování/dokončení.
On totiž Mistr Yoda si to chce taky dočíst a já prostě cítím, že jestli mě ještě jednou šťouchne tou svojí gimmorovou hůlkou se slovy:
"Kdy ona to dopíše, hmmm?"
Hůlku mu zlomím a odejdu do západu slunce a na Temnou stranu Síly.
:)
Vy jste všichni hrozně hodní
Vy jste všichni hrozně hodní a jen drobátko se mi ježí chlupy na zátylku dojetím a hrůzou! Do úplňku to nestihnu, ale slibuji, že z toho činím svou prioritu místo prokrastinování na facebooku, spánku a tak!
Já jsem sice zaspal, ale
Já jsem sice zaspal, ale taktéž volám po dokončení tohoto díla. A milerád si jej přečtu, i když vyjde po úplňku.
Já taky, já taky! Prahnu po
Já taky, já taky! Prahnu po Vlkodlakovi už nejen o úplňcích, ale i o novoluní, první čtvrti, půli, druhé čtvrti a ve všech ostatních fázích!
A je mi to něco platné?
Není!
Já osobně teda prahnu tak, až
Já osobně teda prahnu tak, až jsem se musela napít :o))). A taky mi to není nic platno.
To je kouzelná hra se slovy.
To je kouzelná hra se slovy.
Ta by si zasloužila odměnu.
Třeba další kapitolu.
Danae?
Uík. Miluju Pavla.
Uík.
Miluju Pavla.
Uík!