Zácvik
Poručík Hrouzek se přidržoval zábradlí člunu a zářil. První den u říční policie!
„Kapitáne, muž přes palubu na dvou hodinách!“
Při bližším pohledu nikdo ve vodě nebyl.
„Kdo by tam plaval? Z mostu neskočil, je daleko. Možná kachna. Jedem.“
Poručík se ještě ohlédl.
A znovu zahlédl hlavu mizející pod vodou.
„Kapitáne!“
Málem při prudké otočce vypadli.
Potřetí jen zachroptěl. Zase nic.
O bezvládném těle pod hladinou se už neodvážil zmínit.
Na konci objížďky byl ochotný odevzdat odznak a odebrat se k psychiatrovi.
Velitel vyskočil na břeh a otcovsky ho poplácal po rameni.
„A vo pražskejch vodníkách už jsi slyšel, mladej?“
Pá, 2010-04-16 13:26 — Danae
Moje zamilovaná kniha!
Moje zamilovaná kniha! Nováčky je třeba řádně poučit :)
Pá, 2010-04-16 02:51 — Lejdynka
Áá, to je dokonalé! Hlavně
Áá, to je dokonalé!
Hlavně ten poslední odstavec.
Každé slovo je úděr na bránici :)
Čt, 2010-04-15 21:48 — Profesor
Teda. Velmi dobré. Hlavně za
Teda. Velmi dobré. Hlavně za toho vodníka moc chválím.
Poslední větu jsem četla víckrát, než mi mozek hodil správné slovo. Já pořád četla podnikách.
Čt, 2010-04-15 21:43 — Esclarte
No teda
Tu knihu znám a potěšilo mě, že se tu připomíná, ale vůbec bych to teda nepoznala.
Čt, 2010-04-15 21:50 — Umeko
Uznávám,
že duch knihy tam není, jen věřím, že někteří mlaší vodníci by toho byli schopní - a fandom: realita jsem se jaksi napsat neodvážila...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.