Tak to všechno začalo
“Třído, nastoupit!” zavelela profesorka Hoochová první hodinu letání. Maličcí prváci se po troše pošťuchování vyrovnali.
“Každý ke koštěti!” prváci udělali jak bylo řečeno. “A teď napřáhněte ruku a řekněte hop!” Po bradavických pozemcích se ozývalo několikanásobné hop!
“Á, výborně, pane Woode, ddeset bodů pro Nebelvír, “ jásala profesorka, když se Oliverovi podařilo zdvihnot koště hned na první pokus.
“A nyní ti, kteří už mají koště, mohou začít létat,” usmála se na Olivera profesorka Hoochová.
Oliver se chytnul koštěte a vzlétl. Kroužil nad pozemky, pak se začal snášet dolů. A v tu chvíli pochopil, že tohle je to, co chce jednou dělat.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
to
to je perfektní, dokonalá schůzka s osudem
Děkuji :-)
Děkuji :-)
Opravdu osudové setkání. Ten
Opravdu osudové setkání. Ten Oliver ti tak krásně ožívá.
Děkuju ^-^
Děkuju ^-^
To je takové milé. :)
To je takové milé. :)
Děkuji ^-^
Děkuji ^-^
To je kouzelné, jak se tak
To je kouzelné, jak se tak různě potkáváme se svými oblíbenými postavami a jak nám v drabblících ožívají. :-)
A to mám na tom nejraději :-)
A to mám na tom nejraději :-)