Před zbouráním (1950)
Předchozí část: http://sosaci.net/node/35502
Vypravěč se rozhlížel kolem a hledal mladší verzi Čestislava. Potřeboval jej, aby mu pomohl. Nebo si to alespoň myslel. Jeho pohled však neustále sklouzával k Plzeňské bráně. Bráně, která byla vstupem do města již od středověku. Bráně, která již brzy nebude.
„Někdy mám pocit, že lidé už umí věci jenom ničit,“ povzdechl si Vypravěč se vzpomínkou na protestní telegram Antonína Zápotockého, který však nic nezměnil.
„Víš, Zuzi, jsou věci, nad kterými by se mělo zakázat byť jen přemýšlet,“ ozval se za Vypravěčem povědomý hlas. Rychle se otočil, aby si potvrdil, že je to opravdu Čestislav.
S úsměvem mu vyšel vstříc.
Městské opevnění a městské brány byly postupně likvidovány již od 19.století. Plzeňská brána vydržela jako poslední. I když návrhy na její zboření byly poprvé předneseny před první světovou válkou.
Argumentem pro zbourání byla bezpečnost chodců a plynulost dopravy. Nejprve se přišlo s kompromisem a vybudovaly se postranní podchody - první roku 1925, druhý 1936.
Koncem roku 1949 bylo rozhodnuto o zbourání brány - důvodem byla úprava křižovatky před branou. Díky protestům byla demolice pozastavena, ale v lednu 1950 se opět začalo s bouráním. Téma bourání Plzeňské brány se nakonec dostalo i na program jednání vlády a její předseda Antonín Zápotocký opravdu zaslal do Rokycan protestní telegram. Bohužel ani to nemělo žádný vliv a 20. ledna bylo rozhodnuto o definitivním zboření. Trvalo pouhé dva dny bránu zbořit...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A kde je ta past?
A kde je ta past?
Nu, téma nedovolilo
Nu, téma nedovolilo pokračovat v ději dál a tak jste dostali dějepisný kousek :D
No tak to jo. Potkali se ale
No tak to jo. Potkali se ale či dál?
Co dál? To řekne téma. Jestli
Co dál? To řekne téma. Jestli zase bude takové, jako toto, tak se opět nic dějově nedozvíte :D Ještě, že je zatím pořád jen začátek měsíce :-D Snad to stihnu dopsat
Škoda zbořené brány. o tolik
Škoda zbořené brány. o tolik zajímavých míst jsme se připravili, a dost smutný je, že to bylo leckdy ještě takhle pozdě. Když už ty památky přečkaly všechna na období bourání hradeb a asanací a tak.
Ale vypravěč aspoň může vidět i zmizelá místa.
Přesně. Když už vydržela
Přesně. Když už vydržela brána tak dlouho, o to víc to mrzí.
Ach jo. Tuhle jsme byli v
Ach jo. Tuhle jsme byli v Hradci a narazili jsme tam na sochu L. J. Pospíšila, "osvoboditele města z pout hradebních".. někdy bych si hrozně přála vidět český města před začátkem všeho toho bourání, předtím, než se všude vystavěly ty určitě mnohem vzhlednější paneláky a jim podobný monstra.
Mít možnost to vše vidět,
Mít možnost to vše vidět, hned bych vyrazila. Ono stačí podívat se na staré pohlednice...
Naštěstí sochy tady zůstaly snad všechny. Myslím