Rodinná oslava
Měla jsem opravdu velké dilema, jestli budu psát o tom, jak jsem se loni mořila s Královnou cest a Dobře naloženým tučňákem, nakonec jsem se ale rozhodla pro situaci, kterou zažívám na všech rodinných setkáních.
Neklidně poposedávám. Cítím se dost nekomfortně. Uvažuju, jak dlouho ještě musím čekat, aby bylo společensky přípustné, že si dám skleničku vína. Nebo dvě. Tyhle situace vážně nezvládám.
„Tak, jak to máš s kluky? Už sis někoho našla?“ zaměřila nyní moje babička pozornost na mě. A jéje, už je to tady.
Než stihnu odpovědět, vloží se do toho teta: „Prosím tě, mami, ona má teď plnou hlavu maturity. Že?“
Nasazuju poněkud křečovitý úsměv a pokouším se používat jen zdvořilé očekávané fráze. Vydechnout si můžu až po chvíli, když se vymluvím na toaletu.
Jsou věci, které bych u rodinného výslechu nejradši vynechala.
Protože v určitém věku se vaše osoba pro vaše (vzdálenější) příbuzné smrskne pouze na témata maturita (popřípadě škola) a osobní milostný život ("Tak co, drahoušku, máš už nějakého amanta?")
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moje babi se už od mých
Moje babi se už od mých šestnáctin ptala rovnou na děti. :)
Tak to jsi na tom ještě hůř,
Tak to jsi na tom ještě hůř, tak daleko to se mnou zatím díkybohu nedošlo :D
:)
Moje babička měla vždycky připravenou kontrolní otázku, takže to vypadalo takhle: "Máš kluka?" "Ne." "A hraje na piáno?"
Je to tak. Mimochodem
Je to tak. Mimochodem nejlepší je strýček, z jehož tří dětí se dvě (o pár let starší než já) taky nemnoží.
No jo, kovářova kobyla chodí
No jo, kovářova kobyla chodí (téměř) bosa ;)
Jsou chvíle kdy jsem vážně
Jsou chvíle kdy jsem vážně ráda, že u nás se podobná rodinná setkání nekonají :)
To máš štěstí ;) Já si tím
To máš štěstí ;) Já si tím procházím minimálně jednou ročně, když se sejde opravdu široká rodina, a pak obvykle ještě několikrát na různých oslavách narozenin :D