Antonín, Tomáš a Jan

"Tomáši, pojď se posadit tady vedle Antonína," zvedl otec hocha, posadil ho na verpánek vedle staršího bratra a pohladil po vlasech.
"Já jsem švec a váš dědeček byl taky. Ale dílnička s verpánkem je těžký život, pro vás chci něco lepšího."

"Moji kluci budou mít taky takový komín. A budou šít boty pro celé mocnářství!"
Ostatní chlapi se jen smáli.

"Vidíš Tomíku, v těchto továrnách budeme šít boty pro celý svět. Budeme mít ty nejlepší stroje a ty nejskvělejší spolupracovníky."

Muž se rozhlédl po panenské jihoamerické krajině. Osud si s ním těžce zahrával, on ale viděl město, které tady postaví.