Postih na výřečnost
Navazuje na Noční neklid
"Obávám se, že na mě není nic zajímavého, urozený pane," Tereza se otočila ke kotlíku a dolila víno, které se mezitím stihlo vyvařit.
"Uprostřed noci v alchymistické laboratoři... v mém městě, aniž bych tě tu někdy předtím viděl? Dovoluji si s tvým tvr-tvrzením nesouhlasit. Kde ses tu vzala?"
"Jako všichni ostatní - ze Skalice."
"Je pravda, že jsem se po těch rohožích a přístřešcích moc nerozhlížel. Schovává se tam víc takových, jako ty?"
Rozhodla se mlčet a pokračovat v práci.
"Ne, druhou takovou bych asi hledal marně," vzdychl pan Ptáček. "Prozradíš mi aspoň svoje jméno?"
Slila lektvar do flakonu.
"Hádejte, pane."
Kdybych věděla, že se mi bude psát takhle dobře, tak bych si byla celý měsíc dala tuhle dvojici na pokračování... i když, ona by to za chvíli začala asi být nuda.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Zase se mi to líbí. Vážně
Zase se mi to líbí. Vážně obdivuji a smekám.
Tereza, jedině Tereza :)
Tereza, jedině Tereza :)
Chválila jsem tě minulé, jen bych se opakovala. Dobře se to čte.