A z lásky se blázní
V životě jsem dadaismus nepsala tak jsemsi řekla, že si zablbnu.
Chechtáky praštěné pěstí,
magie políbení věstí.
Příchod, odchod záchod…
Mňam! Koláčky dobrot…
Badík vařil.
Bléééé!
Chechtáky,
Che che che…
Myšička chytila kočičku
vysmívá se košíčku.
Sýr, sýr, sýr,
masa výr!
Globus zlobou,
rychle s dobou,
pomalu v zdymadlo,
pijte víno!
Orgiím zdar,
bratr zmar,
postavení ukrášlí,
ve svém krajním ležení.
Třímají trojzubce,
obludy slunce.
Píchy, píchy, pích,
zatlouk jsem vám hřib!
Olivy se valí,
Chechtáky oči kulí.
Z mísy ven!
Dení bdění, noční snění,
cesty konec uhání.
Chechtáky lásku nedocení.
Vrahem je smích,
v zahradách hnít,
má vzduch.
A blín,
tisu podoben,
je roven
cestě křivolaké,
na dně lásky
čokolády.
Jakože do mého příběhu se to vůbec nehodí, ale berte to jako vyjádření Lucretiova zmatku v hlavně ;)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
A to se mi moc líbí!
A to se mi moc líbí! Obzvláště konec je úžasně poetický.
Děkuji. Řeknu to takto, větší
Děkuji. Řeknu to takto, větší nesmysl jsem nikdy v životě snad nenapsala... Ale jsem ráda, že se to alespoň někomu líbí :)
Docela zajímavé.
Fakt. Takový zmatek v hlavě musí stát za to.
To si piš :D a co to dalo
To si piš :D a co to dalo práce vymyslet takový nesmysl :D
Díky za komentář :)