Třiadvacátá

Obrázek uživatele Skřítě
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Pokračování příběhu v místě, kde jsme zanechali spícího detektiva Toma Settona, tedy v šachovnicové věži uvnitř zakletého hradu v Živáčkově...

Kapitola: 

Settonovi zdá se sen,
jak se dostat z hradu ven.
Probudí se, šplhá dolů,
pak se spustí z nohy stolu.
U podlahy díru myší
hledá, když v tom kočku slyší.
Zamňouká a začichá,
Setton ani nedýchá.
V duchu slyší jak to lupne,
až ho tahle kočka slupne.
V poslední vteřině zahlédne škvíru,
do skoku dá všechnu nezlomnou víru.
Tunelem se rychle řítí mlácen hlava nehlava,
když tu náhle slunce svítí, nebo si to nalhává?
Nebe je v tak velké dáli,
Setton ještě pořád malý.
Zamáčkne si čerstvou bouli,
vidí tvory na dva couly.
Za řekou, co teče líně,
nápis: “Vítej v Pidižvíně.”
Na mostě ho obletují jako vážky víly,
v tomhle malém královstvíčku vládne pohyb čilý.
Zhmotněný svět malých skřítků, trpasličích nor,
už si všimli, že mezi ně přišel nový tvor.
Víly v letu zalévají květiny a stromečky,
fascinován prohlíží si malinkaté domečky.
Uváží-li, že by sem měl vkročit v lidských rozměrech,
rozšlápl by celou říši, z které se mu tají dech.
Narazí i na gumídky, provolá jim slávu,
ochutnat mu totiž dají hopsinkovou šťávu.
Má tak možnost proskočit se tím kouzelným krajem,
který se mu v jeho očích zdá být malým rájem.
Na šmoulí vesničku za lesem narazí,
když slyší z dálky křik, trošku ho zamrazí.
Na konci vestnice sběhly se davy,
Setton se prodírá k centru té vřavy.
Víly tu se skřítky započly půtku,
o přístup do branky v zeleném plůtku.
Královna víl zjeví se tu, všechno náhle utichne,
na Settona obrátí se a nahlas si povzdychne.
"Mívali jsme v této říši své kouzelné studny,
čaroděj však překonal k nám jednou kořen bludný.
Že ze strachu odmítli mu místní dát z té studny pít,
proklel zem, že nedostatek věčný bude vody mít.
Jeho kouzlo je moc silné, nezlomím ho svojí mocí,
snad nám v našem věčném sporu budeš, Tome, ku pomoci.
Skřítci i mé víly mají zapotřebí pramene,
co za plotem vyvěrá tu z kouzelného kamene.
Ta voda jim umožňuje probudit svých kouzel um,
víly dbají o přírodu, skříci spraví celý dům.
Z nepotřebných vytvářejí užitečné věci,
nejsem v tomhle nestranná, což ty bys moh být přeci.
Vody není dost pro všechny, tak se dělit musíme,
došlo už i na násilí, všichni hodně zkusíme.
Rozhodni ty, komu právo užít pramen náleží,
věř mi, na tvém rozhodnutí osud země záleží."
Setton se zdá zaskočený, odpovědnost vnímá,
národ hledí vyčkávavě, houstne tady klima.
“Obojí má svoji váhu”, začne Setton ztěžka,
s výrokem svým ještě chvíli nerozhodně mešká.
Ze stran se ozývá výhružné mručení,
ať rozhodně tak či onak, čeká ho tu mučení...

Komentáře

Obrázek uživatele Tora

Joj, to je těžká zkouška, doufám, že ji Setton zvládne. Nebo že jim pomůže pramen odčarovat, to by bylo nejlepší :)

-A A +A