34. část
Inspirováno dílem Jiřího Kulhánka. Nevhodné pro děti a mladistvé. Obsahuje násilí a krev.
Poprvé v životě jsem se cítil, jako bych mohl zbořit celé letiště holýma rukama. To bude pro brášku překvapení, až se mu objevím na prahu plný nové síly. Usmál jsem se a radostí mávl ve vzduchu rukama. Ale nepředbíhejme, ještě jsem neopustil Vídeň. Zvedl jsem řetěz ze země, strčil ho ke zbraním do kabely a vykročil směrem k terminálu.
Obstarání letenek se ukázalo být záležitostí velmi jednoduchou. Paní za přepážkou mi uctivě oznámila, že na mé jméno (to na falešném pasu, kupodivu) je zaregistrovaná letenka soukromým letem do Athén - jednosměrná. Bratr se zkrátka postaral, abych se mu cestou nikde nezatoulal. Pokusím se ho nezklamat. Tak jsem letenku s úsměvem přijal a za chvíli jsem byl neméně usměvavými letuškami uveden do luxusní kabiny soukromého tryskáče. O tašku plnou zbraní se kupodivu nikdo nezajímal. Natáhl jsem se do sedadla, požádal stewardku o něco z palubního baru a o pár hodin jsem již vystupoval na rozpálený asfalt ranveje v Athénách.
Říká se, že každá země voní jinak. Tahle voněla jako domov.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.