Šestatřicátá

Obrázek uživatele Skřítě
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Se Settonem z Pohádkova rovnou na nekonečnou pouť Človíčkovem

Kapitola: 

Co, že to jen ježibaba přenechala Settonovi?
Vypravěč to jistě tuší, tak ať nám to hezky poví.
S třezalkou jde ztéct Kulíkov, míří k hradní věži,
kterou banda strašidel prý neúnavně střeží.
Že má pro strach uděláno, překoná tu svízel,
je čas, aby plody práce co nejdříve sklízel.
Intuice radí mu, ta málokdy se mýlí,
že poslední překážka je na té cestě k cíli.
Je jí - podle slok písně i Zuzaniných slov,
království co nazývá se prostě Človíčkov.
Mají v něm žít bytosti, co z knih a filmů znáš,
jak se s touhle skutečností, Tome, vyrovnáš?
Tom se dostal v Človíčkově na odlehlá místa,
netuše, co všechno na něj jeho osud chystá.
Tak říkajíc “za plotem”,
potkal se s Don Quijotem.
Zván byl k boji s nepřáteli - větrnými mlýny...
To tu žijí samí blázni? Přepadly ho splíny.
Potkal jednu mladou dámu, byla vážně k nakousnutí,
taková, co k ohlédnutí za svou sukní chlapa nutí.
Dlouhé řasy zamrkala, boky zavlnila,
ptala se, zda svobodný je, hned prý by s ním žila.
Setton vzpomněl na Zuzanu, na svou čest a věrnost za hrob
a řekl jí “nezlobte se”, načeš dáma padla do mdlob.
Mary Sue se jala tropit hysterické scény,
měl tak antré prvotřídní, trhalo mu vény.
Bez úklon, potlesku, svezla se opona,
červená knihovna dneska se nekoná.
Na cestu se ptal půlčíka, který mířil do Mordoru,
nesl s sebou zvláštní prsten, místo bytu má prý noru.
Na základce nenávidět od Němcové Babičku,
když teď u ní mohl přespat, toužil jí dát hubičku.
Měl pocit, že v tomhle světě snad jediné klidné místo,
je v světničce u Proškových, kde je klid a hezky čisto.
Na druhý den rozloučil se s jejich dvěma psíky,
mířil za tím, jemuž sahal sotva po kotníky.
Splnil se mu dětský sen, když mohl potkat Sherlocka
a že byli oba z branže, hned si padli do oka.
Zuzčin případ rozebrali až do morku kostí
a Holmes našel ve všech vraždách jisté souvislosti.
Víc vám zatím neprozradím, Setton se včas svěří sám,
teď se vydal s Quasimodem obdivovat jistý chrám.
Potkal tu i mušketýry, zrovna byli v půtce,
Igor Hnízdo volal cosi o výchovné důtce.
Zem to byla tak obrovská, že nevěděl kudy kam,
i v pustinách žili lidé, nikdy nebyl zcela sám.
Bude nutné získat tu klíč od poslední věže,
dlouho bloudil křížem krážem, necítil se svěže.
Potkal různé existence, spodinu i honoru,
varován byl před čtvrtěmi z béčkového hororu.
Mohl by tu běhat týdny jak Algernon v kruhu,
marně hledal cíl své cesty, nebo jinou vzpruhu.
V labyrintu světa najít jehlu v kupce sena?
Za odpověď platí se tu prý nejvyšší cena.
Že by suma za tu cestu byla až tak drahá?
Jejím cílem přece bylo "jen" vypátrat vraha.
Proč právě sem zavát byl a kam ho osud vede?
To vám zatím žádný mudrc říci nedovede.
Settonova figurka teď jedno kolo stojí,
vyhazovu před domečkem nesmírně se bojí.

Komentáře

Obrázek uživatele mila_jj

No vida, posila! Sherlock určitě pomohl, takže Setton má jasno. Jsem ovšem zvědavá, co bude muset udělat.

Obrázek uživatele Tora

Držím mu palce, ať se dostane dál.

-A A +A