49. část

Obrázek uživatele L.P.Hans
Fandom: 
Povídka: 
Kapitola: 

Kdyby tu Nestor mohl být.
První týden byl ještě vcelku zajímavý. Rozhodl jsem si zkrátit dlouhou chvíli - osobně jsem posuzoval hříchy duší a třídil je do Elysea nebo do Tartaru. Se zájmem jsem vyslechl každou duši - některé životní příběhy byly vskutku fascinující.
Druhý týden mě začala přemáhat rutina. Duše jsem třídil dál, ale hned vedle trůnu stál jeden ze soudců podsvětí a podával mi rychlé shrnutí ke každé duši.
Třetí týden jsem toho měl až po krk. Soudci mi vyfiltrovali jen ty nejzajímavější duše a i tak jsem měl pocit, že se ukoušu nudou.
Zhruba po měsíci jsem nechal třídění na soudcích a radši koukal jak se skupina hříšných duší donekonečna znovu a znovu topí v lávovém jezírku.
Za další měsíc jsem pochopil, že mě tu vlastně vůbec nepotřebují.
Kdyby tu Nestor mohl být.
Přistihl jsem se jak si s něčím nevědomky hraji. Pořád ještě jsem měl zbytky těch mých okovů.
Kdyby tu tak Nestor mohl být.
Ale on tu přece někde být musí. Je přece mrtvý, dorazil jen krátce přede mnou, ale někde tu být musí. Šel jsem skoro na jisto - hned ve třetí jámě plné škorpionů jsem ho našel. Pak už stačilo si jen pozvat jednoho bratrance z Olympu na návštěvu - nikdo nepracuje s kovem tak krásně jako on.
Nestor nádherně řval, když ho Héfaistos přikovával k trůnu podsvětí těmi mými řetězy z bronzu. A já si můžu vzít dovolenou.

-A A +A