Kde není talent, musí přijít píle
Antonii Krásové je čtrnáct let, Cosette je starší o čtyři roky.
Praha, březen 1909
„Gé,“ sdělila Cosette lakonicky, ani nezvedla hlavu od rozečtené knihy.
„Jak gé?“ zaškaredila se Toninka.
„Mělas hrát Gé, ne Á.“
„Hrála jsem Gé.“
„Nehrála,“ pousmála se starší sestra. Vstala a přešla ke klavíru. „Správně je: Cé, É, Gé, É, Gé. Poslouchej.“
Zamračila se. „To jsem přesně hrála.“ Cvičit na klavír ji ukrutně nebavilo, zvlášť v přítomnosti starší sestry a jejích až příliš citlivých oušek.
„Ale kdepak. Hrála jsi: Cé, É, Á, É, Gé. Slyšíš ten rozdíl?“
„Nemám na hudbu vlohy. Prostě mi to splývá. A vůbec, tohle,“ ukázala na klavír, „mi v životě vůbec k ničemu nebude.“
Samozřejmě se spletla.
K čemu to Tonince bude?
Zatím jenom matně tuším, ale nechci nic ani naznačovat. Toninka je ze všech pěti sester nejvíc komplikovaná ;-) a taky nejvíc nezávislá. (Ano, ještě víc, než Doramo).
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Je to krásné drabble. A
Je to krásné drabble. A Toninku chápu, vlastním tenhlecten hudební hluch. Mimochodem, Antonie je ta, co obdivuje paní Holubovou, chce se naučit střílet a zajímá ji, jak chutná tučňák? Nebo mám v sestrách (zase) zmatek?
jojojo, to je přesně ta :-)
jojojo, to je přesně ta :-)
Jak já Tonince rozumím!
Jak já Tonince rozumím!
já taky ;-)
já taky ;-)
Přiznávám, že já rozumím spíš
Přiznávám, že já rozumím spíš Cosette :D ale naučila jsem se hodně mírnit, když mi něco rve uši, prostě se vypařím. Ale lituju ji, je to prokletí, všechno to slyšet! :D (A to nejsem žádnej hudebník, jen prostě poznám, když je někde tón, co tam být nemá..)
to je pravda, vlastně to od
to je pravda, vlastně to od ní bylo velmi obětavé, sestrám při těch přehrávkách asistovat :-) Anebo mamička věděla, koho tím má pověřit ;-)
Pověřit za odměnu nebo za
Pověřit za odměnu nebo za trest? :) Drabble se ti moc povedlo, po dvou týdnech naslouchání tónickému a zmenšenému kvintakordu dokážu ocenit.
no, hlavně asi proto, aby
no, hlavně asi proto, aby sama nepřišla o nervy ;-)
Myslím, že Paulína je toho názoru, že dospívání své druhé a třetí dcery přežila jen díky tomu, že měla tu klidnou, hodnou a obětavou prvorozenou Cosette ;-)
A mně se líbí využití tématu,
A mně se líbí využití tématu, takhle jsem to tu zatím neviděla
tak to jsi mne potěšila, já
tak to jsi mne potěšila, já už myslela, že to prostě nenapíšu, fakt mi to dalo zabrat
Moc hezké. :) Člověk někdy
Moc hezké. :) Člověk někdy netuší k čemu mu to učení bude, ale pak to třeba ocení. :))
díky a ano, je to tak :-)
díky
a ano, je to tak :-)
Jsem jako Toninka. Ještě
Jsem jako Toninka. Ještě možná víc než ona. Mně by nepomohla ani píle. Jsem absolutně bez hudebního sluchu, takže rozdíl mezi zmíněnými stupnicemi by pro mě byl zaručeně nerozeznatelný. :D
tak nějak
tak nějak
když jsem tohle drabble psala, zkoušela jsem si to přehrávat v aplikaci real piano na mobilu a když jsem věděla, že to je špatně, slyšela jsem to - ale kdyby mi to někdo zahrál, jsem totálně v koncích
já slyším, když je něco
já slyším, když je něco špatně - teda absolutní sluch nemám, ale něco slyším, ale běda, když bych měla zpívat, slyším, jak zpívám špatně a to je fakt za trest :) takže já tu rozumím oběma :)
nejhorší je, že já si někdy
nejhorší je, že já si někdy MYSLÍM, že slyším, jak je to špatně :-D
Jo, kdyby tak lidi v dětství
Jo, kdyby tak lidi v dětství tušili co jim k čemu bude...
to je trefné :-)
to je trefné :-)
Taky mne ukrutně nebavilo
Taky mne ukrutně nebavilo cvičit na klavír. Drabble mi to připomnělo. :)
:)
:)
tak to jsem ráda, že je to věrohodné ;-)
:)))
Pěkná, uvěřitelná výměna.
Tak v naší rodině to bylo tak: tatínek to slyšel, přišel, vyhodil tě od piana a zahrál to správně.
Maminka to slylšela a řvala: "Hraješ to blbě! Zpíváš falešně! Jako já se omlouvám, ale to je prostě FALEŠNĚ! Milušce jsem onehdá řekla, že neladí, a ona brečela, nechápu."
:-D
:-D
promiň, nedá mi to se nesmát, vidím to plasticky před sebou