Neveselé výsledky kontroly státních úřadů
Francie, rok 1633
Mimochodem, taky máte pocit, že se situace tak nějak pořád opakuje?
„Ne, pane,“ klečel zplnomocněnec před kardinálem.
„Žádný úředník?“ ujišťoval se Richelieu.
Zplnomocněnec tiše odpověděl: „V přístavech nesídlí žádní přístavní úředníci. Z doků v Brestu zbyla obvodová zeď, v Cassiu zbyl jeden podnájemník, na obranu přístavu má dvě děla, z nichž jedno je prasklé. V Toulonu zůstal jen velitel a ten prý nedostal od vlastníka úřadu plat ani nepamatuje… Situace je katastrofální.“
„A výběrčí daní?“
„V Bordeaux jsme našli dva… ovšem ti vůbec nevěděli, jaké daně jsou nyní v platnosti. Vybírají podle šedesát let starých pravidel…“
Richelieu se zamračil. Prodej úřadů těm, kdo si víc zaplatí, zřejmě nebyl ten nejlepší nápad.
Francouzská koruna si ve snaze zajistit peníze v 17. století sáhla k prostředku, který se jí později velmi vymstil – k prodeji úřadů. Zahrnovala možnost předplatit si úřad pro své dědice nebo jej volně prodat dalšímu zájemci. Kardinál Richelieu uvalil na prodej úřadů daň pět procent, ovšem tím se státní úřady staly oficiálně soukromým majetkem. A poptávka byla silná, velmi silná – stát musel vytvářet a prodávat stále další posty.
Ovšem držitelé těchto postů museli ze svých příjmů hradit i veškeré náklady na výkon této funkce. Platy byly nízké, a tak se všichni snažili vytlouci ze svého postavení co nejvíce. Korupce, defraudace, zanedbávání povinností – to vše v kombinaci s tím, že držitelé úřadů mnohdy postrádali jakékoliv schopnosti či vzdělání k výkonu své funkce vedly k žalostným koncům. Richelieu byl z výsledků kontroly, kterou vyslal na obhlídku úřadů v roce 1633, zděšen. Stát postupně vytvořil a rozprodal desítky postů, ale téměř nikdo z držitelů neplnil své povinnosti.
Snaha o reformu byla marná. Pokusil se o ni v roce 1648 kardinál Mazarin, ale neúspěšně. Podobná praxe přetrvala až do revoluce…
Zdroj: Tomáš Konečný - Kuriozitami novověké kultury
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:(
:(
přesně
přesně
To se mu teda zrovna
To se mu teda zrovna nepovedlo. Zas něco, co jsem netušila, dobrý!
no jo no, myšleno možná dobře
no jo no, myšleno možná dobře, kdo ví... ale znáš to
Drabble je skvělé, ale docela
Drabble je skvělé, ale docela mi zatrnulo. před našimi politiky bych to raději neříkala nahlas.
:DDD
:DDD
Uf, to musela být síla. Jako
Uf, to musela být síla. Jako jsem sice principiálně pro slabší stát, ale touhle cestou bych asi nešla. :D
Díky za super vzdělávací drabblátko.
.
.
No to byl neskutečný chaos.
No to byl neskutečný chaos. Bohužel kupčení s úřady trvalo a trvalo.
.
.
Pěkné. Pro mne nová informace
Pěkné. Pro mne nová informace. Díky. Ani dnes není vláda odborníků. Tak mi to připadá, že lidé vyzobávají z dějin jen to k vlastnímu prospěchu s horšími důsledky pro ostatní.
.
.
Tak to je drsné, ano, doba je
Tak to je drsné, ano, doba je tak nějak pořád stejná!!!
No páni! Velmi zajímavé!
No páni! Velmi zajímavé!
Vďaka za zaujímavé drabble,
Vďaka za zaujímavé drabble, to som fakt netušila!
No jo, když on stát není
No jo, když on stát není firma, že ano? Jen někteří to doteď nechápou :P Perfektní drabble!
Zrovna jsme se o tom dneska
Zrovna jsme se o tom dneska bavili, že řídit stát jako firmu opravdu není nejlepší nápad. A snažit se ze všeho něco vytřískat se taky může ukázat krátkozraké. Nojo, doba se vážně nemění.
Nemění, některé věci jsou
Nemění, některé věci jsou nekonečně zaháčkované.
Perfektní, kachnička
To teda ne :-DDD
To teda ne :-DDD
Div, že vůbec nějaká Francie
Div, že vůbec nějaká Francie existuje...
Kdybych nechtěla napsat
Kdybych nechtěla napsat komentář, znechuceně bych odfrkla - bez komentáře. (znechucení pochopitelně patří situaci v historii se neustále opakující)
Opět husťounké.
Opět husťounké.
Uf,
to jako fakt? Zjevně ano. Neuvěřitelné, kam může dojít uvažování vládnoucích.