Strážci koupelny

Třásla se od hlavy až k patě. Černé myšlenky naprosto pohltily její mysl a bránily jí v racionálním uvažování. Byla vyděšená.

Dveře hotelového pokoje se otevřely. „Jsi v pořádku, zlato? Je ti špatně?“ zeptal se starostlivě přítel a popošel k ní. Stála tam jen v županu.

Polkla. Prstem ukázala na koupelku a špitla: „Pavouk.“

Uchechtl se. Vyzul si botu a s řevem vpadl dovnitř. Netrvalo to ani pět vteřin, než se s ještě větším řevem vyřítil ven.

Povytáhla obočí.

„Velí celému regimentu,“ vysvětlil šokovaně.

Silná slova typu „Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte!“ byla najednou pryč.

Do hodiny měli sbaleno.