DMD č. 24 pro 24. 4. 2013. Téma: Invaze

Obrázek uživatele Ness

Válka

Drabble: 

První se objevil tiše a nečekaně. Dobyl kvótu a pyšně se vztyčil, načež byl objeven, zdevastován a byly zahlazeny i poslední zbytky jeho přítomnosti. Ašak tento průzkumník nebyl sám, byl to pouhý předvoj silné a nevzdávající se armády. Následovala dlouhá léta tuhých, krvelačných bojů s vítězstvími i ztrátami na obou stranách. Až běh času, chemické zbraně i hrubé násilí boj ukončily a útoky se omezily na občasné partyzánské akce.
Jistě, ta invaze hormonů měla i kladné stránky, třeba že konečně měla prsa a zadek a přestala přepomínat obět hladomoru v Africe, ale stejně, to akné si její puberta mohla odpustit.

Závěrečná poznámka: 

A/N: Pardon, ale já jsem prostě holt plytká jak talíř...

Obrázek uživatele Simbacca

Odměna za odpor

Drabble: 

Na začátku to vypadalo zoufale.
Na Azoam přiletěli v míru, aby prodali nějaké ty krystaly a ochutnali místní jídla, ale než se nadáli, měli v patách invazní armádu Obchodní federace. Hlavní město padlo okamžitě, další nekladla odpor...
Jenže pak návštěvníci spojili síly, motivovali místní veverčí národ a s trochou magie, teda Síly, ty zmetky vyštípali. On s mistryní kradl zbraně pro odboj, ostatní přispívali podle svých schopností jinde.
A i když tak nějak podvědomě tušil, že odměna v podobě nehynoucího vděku domorodců by jim měla stačit, ten záhadně prázdný Venator, co pak našli na oběžné dráze, taky nebyl k zahození.

Obrázek uživatele angie77

Zaručená informace

Fandom: 
Drabble: 

„Vstávat!“
„Radare, sklapni,“ zabručel B.J. a zabořil hlavu do polštáře.
„Pánové, musíte vstávat. Honem!“

Otevřel dveře Bažiny, vyházel všechny deky. Pak ho osazenstvo vzalo na vědomí.

„Přestaň tu pobíhat na svých maličkých nožičkách a vysvětli nám, co se děje,“ řekl rozespalý Hawkey.
„Evakuace. Do půl hodiny vyrážíme,“ vychrlil a odběhl.

„Ale ne… Frank zase vymyslel noční bojovku?“ řekl znechuceně B.J.
„Už aby se vrátil plukovník. Nebo se Kuní ksicht zblázní definitivně,“ zašklebil se Hawkey a zakřičel: „Radare, vyřiď šílenému veliteli, že budu dobrovolně hlídat tábor.“

Radar přiběhl.

„Řekněte si mu to sami. Tvrdí, že v radiu slyšel o čínské invazi…“

Věci nejsou vždycky jenom černobílé

Úvodní poznámka: 

Tak ještě jedno - pro radost ze psaní...

Drabble: 

Používání černé magie je zapovězené a trestá se smrtí. Tohle platí už pár století. Nikdo ze Společenství čarodějů se černou magii neučí. Neexistují knihy, žádné vědomosti se nepředávají ani v ústním podání.
Společenství bylo v šoku, když zjistilo, že zákon porušil sám Nejvyšší lord. Soneu považovali za nevinnou oběť jeho intrik. Lord Rothen byl zdrcen, když se mu jeho bývalá chráněnka snažila dokázat, že Nejvyšší lord měl k porušení zákona dobré důvody a že ona se mu rozhodla pomáhat zcela dobrovolně.
„Sachakany jsme porazili před sedmi stoletími, jaképak nebezpečí.“
Soneu a Akkarina vypověděli ze země.
Invaze Sachakanů začala nedlouho poté .

Obrázek uživatele Dia

Mars

Fandom: 
Drabble: 

Nastoupili do Tardis.
,,Nevěřila bych, že na Barceloně bude taková sranda," řekla Donna.
,,Planeta Barcelona je proslulá svými oslavami," odpověděl Doktor.
,,Jo, ještě chvíli a musela bych se starat o opilého marťana!"
,,Já nejsem z Marsu!" ohradil se a začal startovat.
,,Kam jedeme?"
,,Nech se překvapit."

Přistáli.
Běžel ke dveřím. Stoupl si před ně a mrkl na Donnu.
,,Vítej na Marsu! Odchytni si marťana a jedem pryč," řekl.
Otevřel dveře. Spatřili akorát vojáky mířící na ně.
Doktor rychle zavřel.
,,Rychle, mizíme! Dostali jsme se do období, kdy je Mars okupován jejich nepřáteli a každé vniknutí je považováno za invazi," řekl

Závěrečná poznámka: 

A tak skončil výlet na Mars :D

Obrázek uživatele George

Nezastavitelná armáda

Fandom: 
Drabble: 

Temným pralesem se cosi pohybuje, ozývá se šustění desetitisíců nohou postupujících bez jediného zaváhání vpřed.
Tisíce vojáků prochází lesem. Jeho obyvatelé si toho jsou dobře vědomi a jdou rychle z cesty obrovskému vojsku, které nemilosrdně pohltí každého, kdo včas neustoupí.
Po nějaké době se armáda přiblížila k okraji pralesa, pomalu se začalo rozsvětlovat. Můžeme si prohlédnout jednotlivé vojáky a jejich výzbroj. Každý voják má pevné plátové brnění, pár ostrých kusadel, šest nohou a dvě krátká tykadla.
Při pohledu shora spatříme celou armádu.
Obrovské množství termitů táhne krajinou.

A není nikdo, kdo by se je odvážil zastavit…

Je to termití invaze.

Závěrečná poznámka: 

Inu, něco z hodiny biologie :)

Těžký život dobrodruha...

Drabble: 

Už pár dní se nějak necítím ve své kůži. Ne že bych věděla, jak bych se cítila v kůži někoho jiného, ještě nikdy jsem to nezkoušela, ale ve své se teda fakt necítím. Občas nějaké to mravenčení, pak brnění, ledový chlad nebo návaly horkosti…
Den za dnem míjí a moje pocity jsou stále méně a méně příjemné…
V posledních třech letech se to opakuje s železnou pravidelností a nemá to co dělat s ročním obdobím.
Dnes je to obzvlášť silné. Bolení břicha, závrať, bušení srdce.
Nastává den Dé, hodina Há.
Začátek zkoušky z Teoretické elektrotechniky a invaze nepříjemných fyziologických pochodů…

Závěrečná poznámka: 

Věnováno mému dítku, které právě z jedné ohavně vyčerpávající zkoušky s odporně odborným názvem a nechutně protivným zkoušejícím přišlo...
Milá dcero, díky za inspiraci!

Obrázek uživatele Scully

Důkaz

Úvodní poznámka: 

Navazuje na jedno mé loňské drabble.

Fandom: 
Drabble: 

„Mimozemská invaze?“ povytáhla obočí a zavřela složku označenou razítkem PŘÍSNĚ TAJNÉ. „To už tu bylo, ne?“
„Scullyová, nebuď tak nechutně skeptická,“ opáčil Mulder a sundal nohy ze stolu. „Měla by sis trochu víc rozšířit obzory. Neuškodí ti to,“ usmál se na ni lišácky.
„Muldere, moc dobře víš, že jsem vědec – co není podloženo důkazy o své existenci, je velmi pochybné a nepravděpodobné.“
„To je trochu zastaralý názor, nemyslíš? Popřít existenci všeho, co my lidé nejsme schopni ověřit?“
„To ano, uznávám. Ale nikdy mě nepřesvědčíš o tom, že existují obří mimozemské slepice, dokud mi jednu z nich nepoložíš na pitevní stůl.“

Obrázek uživatele Dangerous

The Gay Plague

Úvodní poznámka: 

Henry's POV.

Drabble: 

It was meant to be a vernissage for Baz’s work of art, Cathode Narcissus. It turned out to be a vernissage for Dorian’s black Narcissus instead. Before we switched those nine monitors on and stared at those nine naked Dorians, hoping Dorian was going to let us touch the original sooner and not later, he presented us with his latest object of infatuation. I didn’t like the flash of jealousy in Herman’s eyes when he saw us. Dorian must have. I introduced him to injecting. He didn’t say Herman wasn’t clear. Or he just didn’t care.

Obrázek uživatele Profesor

Nebet

Úvodní poznámka: 

Deset ran egyptských z jiného pohledu.

Drabble: 

Nebet byla pomatená stará čarodějnice. To tvrdili všichni. Ona se jen usmívala a mizela do pouště. Jinak se nezachovala, ani když faraon odmítl propustit Židy zpět do jejich země. Pokrčila rameny a odešla do suchých skal. Faraon i celý Egypt jí mohli být ukradení.
Když se vrátila, Egypťany postihly vředy. Stará Nebet měla pleť čistou jako poušť z jitra a úsměv stejně bílý a úplný, jako když odcházela.
Potom přišly kroupy. Ničily obilí. Nebet stála uprostřed běsnění a hleděla k nebi.
Když přiletěly kobylky, byla Nebet první, kdo je začal sbírat. Tahle invaze byla pro chudobnou stařenu darem z nebes.

Neviditelný fandom: 
Bible
Obrázek uživatele Aplír

Jaro

Fandom: 
Drabble: 

Zima se tentokrát řídila módou. Letošním trendem jsou dlouhé řasy, dlouhé nohy, dlouhé nehty a tak i zima prodloužila drápy chladných dnů.

Konečně sluníčko s příslibem léta. Prohřívá trochu ztuhlé kosti i pocit blaženosti. Trnky a planá višeň se zahalily do nadýchaných svatebních šatů. Brčál barvínek stydlivě schoval lístky pod množství modrých kvítků. Přimhuřuji oči před zářivým jasem. Přivírám je blahem.

Sláva teplo! Lidé se usmívají. Starosti ubraly na váze. Optimismus vyhnal mraky chmur z nebe i z nitra. Zeleň se chlubí svou svěží barvou. Trávník je pihovatý sedmikráskami. Invaze pampelišek dorazila i před náš dům. Hurá, už je jaro.

Obrázek uživatele Julie

Král, co se stal králem dvakrát

Úvodní poznámka: 

Druhá polovina drabblu Král, co ještě nebyl králem.
Popravdě řečeno je to svým způsobem pořád stejně ohavné.

Drabble: 

Král, co ještě nebyl králem, dobyl velikou říši, posadil si na hlavu korunu, ve zralém věku zemřel přirozenou smrtí a jakmile lidé tak trochu pozapomněli, jaká jeho vláda vlastně byla, vstoupil do legend.
Láhev s jeho sny opatrovali jako vzácnou relikvii tak dlouho, až o ni omylem zavadila služebná. Láhev se rozbila na malé kousky a sny se rozlily.
Služebná čekala dítě. A o několik desítek let později se, přesně jak pravily legendy, vrátil král, co ještě nebyl králem, dobyl velikou říši, posadil si na hlavu korunu a ukázal lidem, že toužit po návratu legendárního panovníka je velice špatný nápad.

Závěrečná poznámka: 

Uznávám, že téma nemusí být moc zřetelné, ale vykládám si to jako invazi králových snů do mysli nenarozeého dítěte.

Obrázek uživatele Champbacca

Přepad a předpoklad

Úvodní poznámka: 

(mezitím v přelomovém šestém století)

Drabble: 

Ke břehům Galie se blížila osamělá loďka.
Říman na hlídce ji nepoznával, ale těžko mu to mít za zlé, když se podobné lodě začnou na moři objevovat až za tři století, navíc budou mít vpředu hlavu draka, nikoliv krávy.
Říman nadále chroupal jablko a sledoval, jak kravvar přistává na blízké pláži. Nepovažoval jej za hrozbu celou minutu a půl, pak uzřel vyskakujícího vlasatce a zůstal stát s otevřenou pusou.
Přesně stejně koukal i Artuš, když mu Edvin ještě na Kamelotu oznamoval, že vyráží napřed sám, protože dobýt Francii je přece otázka deseti minut a pěti bouchacích kuliček.
Trrrrošičku se sekl.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele petrulka

Pohovory

Fandom: 
Drabble: 

Inzerát na volnou pozici skladníka vyvolal obrovský zájem. Uchazečů byly desítky, termíny pohovorů zabraly několik dní. Personální šéf byl přesvědčený, že bez problému vybere vhodného kandidáta. Po týdnu zaplnil svůj blok poznámkami zájemců:
"Já jsem špatnej na záda šéfe, nemůžu dělat nic náročnýho!"
"Může se při práci kouřit?"
"Pod dvacet tisíc nejdu!"
"Doufám, že se tu netahaj těžký věci!?!"
"Na oběd je jen hodina?"
"Počítám se služebním telefonem a autem."
"Na co vysokozdvižnej vozejk??"
"Uklidit po sobě sklad? Jsem jako uklízečka?"
Šéf se zamyslel, zda měl prostě jen smůlu na zájemce o práci, či zda to byla masivní invaze blbců.

Obrázek uživatele Lee

Nedávám ti mnoho

Fandom: 
Drabble: 

Otevřela knihu na dvousté stránce a pomalu začala předčítat kouzlo. Vzduch kolem ní se chvěl a i vlkodlakům se ježila srst hrůzou.
Když skončila, zle se pousmála. Konečně bylo vše připraveno. Armáda stvůr čekala jen na její příkaz. Vystoupila na vůz a majestátně pokynula. Vojsko se pohnulo.
Nikdo ji nedokázal zastavit. Zvířata prchala a vše, přes co její přívrženci přešli, se obrátilo v sníh a led. Byl to den jejího velkého vítězství.

Aslan stál na pahorku a díval se na zemi, kterou stvořil. Viděl čarodějnici na trůně, který jí nepatřil.
Pohodil hlavou.
Dávám ti sto let, Jadis. Jen sto let.

Závěrečná poznámka: 

Začínám mít pro tenhle fandom slabost.

Neviditelný fandom: 
Letopisy Narnie
Obrázek uživatele Šmelda

Jak se vyznat v Normandii

Úvodní poznámka: 

Chtěl jsem napsat něco o zápasníkovi v těžké váze žijícím ve váze, ale asi uznáte, že to na sto slov prostě nevydá. Takže zas jednu válečnou, špatnou, ale dost dlouhou.

Fandom: 
Drabble: 

První užitečná věc co mě u invaze napadlo, bylo vylodění v Normandii. A co o něm vím?
Málo.
Změnilo průběh války na západě, málem zachránilo Annu Frankovou a při pokusu dostat se na břeh Omaha Beach mnoho amerických vojáků padlo. A co potom? Statek a malá vesnička, kam seskočila paragánská rota E (Band of Brothers), kde banda anonymních amerických vojáků střílela nácky (Call of Duty 2) a Tom Hanks se rozhodl hledat Ryana.
Ať mluvíme o blockbusteru, střílečce nebo akčním dokumentu, všechno vypadá stejně.
Ve Florencii jsem se vyznal díky počítačové hře, takže až pojedu do Normandie, vidím to podobně.

Obrázek uživatele eliade

Poezie jara

Fandom: 
Drabble: 

Jaro je krásné.
Začne to nesměle vykukujícími sněženkami, jimž často právě sníh setne jejich roztomilé hlavičky, a krokusy, kterých už dávno není jako šafránu.
Pak ve vzduchu začnou poletovat včelky a vy se nad nimi budete rozplývat. Aspoň dokud se vám některá neposadí na první jarní zmrzlinu, sladkou jako všechny ty náhle objevivší se zamilované párečky.
A když budete mít štěstí, uslyšíte v noci slavíka, jak napodobuje alarm od auta.
Ale teprve, až se jednou ráno vzbudíte se zalepenýma očima a budete poslepu šátrat po kapesníku, poznáte, že jaro definitivně dorazilo.
Začala totiž invaze nepřátelských pylů.
Hepčí!
Je to pravda.

Obrázek uživatele Smrtijedka

Co když?

Úvodní poznámka: 

Upřesnění - Válka světů H. G. Wellse. Ještě větší upřesnění - muzikál Jeff Wayne's War of the Worlds (je vynikající, pro ukázku a případný poslech k drabble doporučuji toto).

Drabble: 

Běžím a nevím kam. V tu chvíli je to jedno. Nesmí mě dostat, nesmí! Slyším příšerný jekot, už nepoznám, jestli lidský nebo jejich. Všechny zvuky splývají dohromady, až nakonec neslyším nic než hluk.
Maně si vzpomenu na profesora Ogilvyho. „Šance, že k nám z Marsu cokoli míří je milion ku jedné, příteli!“ Vyhrál v loterii. Přišli.

Ticho jen občas přetržené kovovým pohybem stroje. Rudé moře ovládlo zemi. Marnost. Boj o přežití. A proč vlastně?

Ulicemi Londýna se nese hudba. Triumfální, šťastná! Zvítězili jsme a psi dostali nažrat. Šarlatové peklo skončilo, nedokázalo udržet trůn dlouho. E-U-F-O-R-I-E.

Ale co když se vrátí?

Obrázek uživatele Krajina sopek

Vernisáž

Drabble: 

"Je to nebezpečné. Radím vám, abyste to dále nerozvíjela. To, o co Vám jde, není možné."
Starostlivý pohled Starého pána ji na chvíli přesvědčil. Omezila komunikaci jen na nutný provoz.

Alespoň většinou.

Teď se však rozhodla, že to nevzdá.

Věci, jež za něco stojí,
právě ty nás něco stojí.

To je, panečku, myšlenka!
Svým způsobem může být v klidu. Není jeho tip.
Navíc - něco tak snobského ji zřejmě neuchvátí tak, aby se ocitla v ohrožení.

Jenže, překvapivě, má to tu půvab. Žádný snob okolo.

Invaze ticha dusivě zaplavující mozek poté, co vedle ní usedl.

Starý pán nelhal. Je to nebezpečné.

Závěrečná poznámka: 

Při loučení si nepodali ruce. Tím tuhle bitvu vyhráli.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Boží posel

Drabble: 

Prior nezažil ani vojenskou pomoc Koreji, ani invazi do Vietnamu, na Irák bylo zase moc brzy. Klid zbraní, říkal si a užíval si života, kudy chodil. Jednoho dne mu hedonistické radovánky utnula invaze zcela jiného rázu. Stropem se mu probourala anděl. Mluvila vznešeně, přisuzovala mu Boží dar a určila ho novým americkým prorokem. Chvíli tomu věřil a zvěstoval ostatním ztrátu Boha, zatímco nepřátelská vojska v jeho těle ničila vytrvale jednu buňku za druhou. Pak se zhroutil a málem se s Bohem potkal doopravdy. Nicméně měl štěstí. Nový lék, který divoké ničení na chvíli zarazil. Slovo pozitivní konečně dostalo původní význam.

Obrázek uživatele Galadion

Zastávka na cestě

Fandom: 
Drabble: 

Bill si posunul čepici, otevřel dveře svého obchodu a vsunul do nich brokovnici s baterkou. Ze tmy se ozval rachot.
„Parchanti! To už je tenhle měsíc potřetí!“
Kužel světla osvítil dvě malé šedé postavy. Bill se zarazil. Čekal děcka z okolí nebo nějakého feťáka, ale ufoni v Kentucky?
Zírali na něj mrtvýma očima.
„Co tady chcete? Obsadit nás a sežrat?“
Jeden ufon natáhl ruku k ceduli NON-STOP.
„Nojo,“ podrbal se Bill na hlavě, „Rosie je nemocná, tak je zavřeno.“
Druhý mimozemšťan položil plechovku limonády na polici, pokrčil rameny a oba návštěvníci se vypařili, jako by v Billově obchodě nikdy nebyli.

Obrázek uživatele Zuzka

S křišťálovou koulí

Drabble: 

Anne Elliot byla ještě zoufalejší než tenkrát. Sotva se zasnoubili, už musel pryč. Kdysi si na mořích přišel ke slušnému jmění. Navíc se tehdy usilovně snažila na něj nemyslet a litovala spíš sama sebe. Teď se strachovala o něj, o jeho holý život.

Ten hloupý Francouz si musí pořád vyskakovat. Zavřeli ho moc blízko. Zase si vládne, bláznivý císař, a prý plánuje vylodění v Anglii. Ach Fredericku...

Moudrá Hannah Adamsová stála opodál a dobře si všimla, jak se Annie trápí.
"Nemějte strach, má milá," přistoupila blíž. "Tenhle boj se skončí na evropské pevnině. Tak nějak to tuším," usmála se vědoucně.

Závěrečná poznámka: 

Starší ze dvou novějších adaptací Persuasion začíná návratem námořníků po prvním svržení Napoleona a končí nepatrnou zmínkou kroužku námořníků nad karetním stolkem, že ten výše zmiňovaný trouba utekl z Elby - chystá se tedy stodenní císařství a Waterloo.

Obrázek uživatele Suzanne

Pronásledován

Fandom: 
Drabble: 

Byly úplně všude. Sledovaly ho na chodbách, dívaly se na něj, chodily za ním. Číhaly na něj za každým rohem. Vyskakovaly na něj zpoza soch. Vypadalo to, že objevily i z některých tajných chodeb, které chtěl v nouzi použít k útěku. Když utekl ven, byly tam taky, ani zima je neodradila.

Ty nejodvážnější pronikly až do jeho ložnice! Ty málo odvážné za ním posílaly sledovací zařízení v podobě létajícím psaníček a dárečků.

Harry Potter měl pocit, že tohle není den sv. Valentýna v Bradavicích, ale invaze. A že nemá šanci, se proti všem těm dívkám, co na něj útočily, ubránit.

Obrázek uživatele Iantouch

Invaze zlodějů těl

Úvodní poznámka: 

Kdyby to nedávalo smysl, bude to tím, že jsem se snažil narvat do sta slov "epizodu", co se mi dneska zdála. :D

Fandom: 
Drabble: 

Žena v kostýmku přešla k dalšímu snímku prezentace.
„Nejprve musíme vypracovat psychologický profil pachatele. Po důkladné přípravě…“ nedokončila.
Do místnosti vrazili dva muži. Ten v kabátě se drze posadil mezi posluchače, ten v obleku setřásl ochranku a přistoupil blíž.
„Dovolíte?“ odstrčil ji obraceje se do sálu. „Ehm, promiňte. Jsem Ianto Jones. Nejedná se o jednoho pachatele, je to invaze. Mimozemšťané ovládají lidská těla…“
Jack se souhlasně pousmál.
„Co to tady vykládáte za nesmysly?“ zaječela žena.
Zaměstnanec ochranky vytáhl zbraň. Zamířil na ženu. Ozval se výstřel, pak další.
Kapitán Harkness vyprázdnil zásobník.
„Už nám věříte?“ zeptal se.
„Kdo sakra jste?“
„Torchwood.“

Obrázek uživatele ef77

Intoxikace

Úvodní poznámka: 

Doufám, že slet umělců je taky invaze.
Věnováno Nifredil, která si přála drabble o Berlínu. Nejsem si ale jistá, že to (vzhledem k mojí momentální mentální kondici) není za trest.

Fandom: 
Drabble: 

Čas od času, v různě dlouhých intervalech, jej někdo „objeví“.
Pak je opakovaně předkládán jako zdroj největší inspirace a spustí se lavina návštěv umělců i neumělců, intelektuálů, pseudointelektuálů a nejrůznější sebranky těch, kteří za všech okolností potřebují být IN.
Přijímá všechny – šantánové tanečnice, kaberetní umělce, smutné klauny, sjeté rockery, romantické figury s pohledem dovnitř, pouliční zpěváky i malíře.
Těm, které přitáhla módní vlna, ukáže svou pestrou tvář, oni zapaří tam, kde je to (zrovna) povinné, odškrtnou si v pomyslném seznamu „Berlín – splněno“ a táhnou dál.
Některé zasáhne hlouběji.
Takoví se budou stále vracet.
Byli intoxikováni a vůbec jim to nevadí.

Obrázek uživatele Arengil

Šerá brázda 5 - Co temnota schvátí

Úvodní poznámka: 

Předchozí kapitola
Postavy: Elza Holz-Wranau

Fandom: 
Drabble: 

Soumračný vlak se dal do pohybu. Klapnutí neviditelné výhybky otevřelo cestu pod Peckou a řada vagónů s hřmotem vtrhla na území mrtvých...

Ve vlaku se rozsvítila světla - matná a třaslavá jako stínové postavy samotných cestujících. Tma za okny pohlcovala dušičkové odlesky lamp uvnitř a tam panovalo přízračné příšeří.

Elza překročila práh a čas v podsvětí jí začalo neúprosně odbíjet dunění pražců... Její vlastní hodinky se zastavily.

Dodala si odvahy projít všechny vagóny, ale nikde Dančinu tvář, nebo co by ji připomínalo, nezahlédla. Vpadla tedy do prvního prázdného kupé, zatáhla závěsy a podlehla náporu únavy.
Invaze tmy se vkradla pod víčka...

Závěrečná poznámka: 
Neviditelný fandom: 
Pohádky o mašinkách
Obrázek uživatele se.id

Další bitva

Drabble: 

„Zase?!“
„Jo. Čím starší, tím zuřivější.“
„Ještě že je slepej!“
„To jo.“
Osazenstvo Hospody na hranici se rezignovaně pustilo do plánování.
„Jako vždycky? Křik, železo, oheň…“
„Úpění przněných žen!“
„Opovažte se!“
„Myslel jsem, že bych zašel za vdovou Matraškou, jako vždycky.“
„To jo. Bude ráda.“
„Co můžeme spálit?“
„Dýmákova stodola je na spadnutí. Kdy přijedete?“
„Po poledni. Vezmeme to oklikou. On si myslí, že se blížíme k hlavnímu městu.“

***
Slepý král stál nedaleko bojiště, blaženě vdechoval kouř z vypalovaných stavení a naslouchal zvukům lítého boje.
Do řinčení zbraní a úpění umírajících pronikal ženský křik.

Matraška si to odpoledne pořádně užívala.

Obrázek uživatele Tenny

Dobyvatelé

Fandom: 
Drabble: 

Přišli. Nikdo je nečekal. Náhle se objevili nad planetou se svými vesmírnými loděmi a nabitými zbraněmi hromadného ničení a začali vyhrožovat.
Dole zavládla panika. Nebylo kam se schovat, kam utéct. Byla to invaze.
Nikdo neměl odvahu vstát a protestovat. Všichni věděli, co se stane, když se o to pokusí - oni byli schopni planetu opravdu zničit, když se nepodrobila a udělali to už mnohokrát.

Zástupci světových vlád se sešli, aby se dohodli na dalším postupu.
"Není jiné možnosti, pánové. Dostali nás. Jestli chceme zachránit obyvatelstvo, musíme se vzdát," řekl jeden.
"Zpropadení lidé! Proč musí pořád jen ničit a dobývat?" dodal druhý.

Závěrečná poznámka: 

Pokračování mého drabbletu Úhlavní nepřátelé. Jup, lidi zase ohrožují nebohé mimozemšťany. :D

Obrázek uživatele Skřítě

Revolucionářská

Úvodní poznámka: 

Tuto povídku věnuji silničářům, které každou zimu dokáže překvapit, že napadl sníh, a také těm, kteří ještě nezažili zkušenost jarní mravenčí invaze a nepochopili, že člověk rozhodně nestojí na vrcholu evolučního žebříčku a není nejinteligentnější.

Fandom: 
Drabble: 

Dneska mají v širém světě nukleární zbraně,
barbarský a zastaralý je boj "hurá na ně!"
S pohrdáním díváme se na lid doby kamenné,
výdobytky civilismu? - Téma řeči plamenné.
Slyšte jak jsme evolučně na nejvyšším bodě,
byrokrati demokrati, melou o svobodě.
Poroučíme větru, dešti, aspoň si to myslíme,
potom ale v nepohodě pro sebe si syslíme.
Než přírodní invaze zavaří nám neblaze,
naučme se znovu vnímat, čeho si lze předem všímat.
Co příroda ukazuje nevyčtete z knih,
zato vás však nepřekvapí, že napadl sníh.
Než zas něco semele se, přijdou další pohromy,
schovejme se lidi v lese, velím zpátky na stromy!

Obrázek uživatele Tirik

Tajemství úspěchu

Drabble: 

Věhlasná Marie Stella, ekvilibristka slz a kvilů, má skvělou propagaci. Plakáty jsou jenom začátek. Tři týdny před jejím plánovaným příjezdem do města začnou ulicemi projíždět černí koně v sedle s Krásnou Neznámou, oděnou v růžových krajkách. Každá další Krásná Neznámá s sebou má o kapesníček víc a štká usedavěji. Dva týdny před jejím příjezdem postávají klauni s namalovanou slzou před školami a úřady a rozdávají kapesníky napuštěné cibulovou šťávou. Týden před představením se večer konají průvody krajkovaných růžově oděných plaček zavěšených do smutných Harlekýnů.
Budoucí publikum očekáváním nemůže spát.
Stelle samotné pak k úspěchu stačí jedinkrát falešně zalkat v b-moll.

Stránky

-A A +A