DMD č. 3. pro 3. 4. 2012. Téma: Kam se poděl hrdina?

Obrázek uživatele Sindual

Když hrdina zapomene na schůzku...

Arwen rychlými přískoky uháněla uličkami Hůrky.Za ní byly tři nazghulové, kteří se pokoušeli zapadnout mezi obyvatele, ale šlo jim to ještě hůře než prchající elfce.
Ne poprvé za dnešní večer ji napadlo, jestli raději neměla poslechnout otce a zůstat doma v Roklince. Měla se s Aragornem setkat za branou, ale on nikde. Na druhém konci ulice se objevili další dvě temné postavy. Arwen se bezradně rozhlédla.

Pak se vychytrale usmála. Vývěsní štít nad ní hlásal „Mezi bitvami“. Kam jinam by se poděl hrdina, než tam? S vrznutím dveří vstoupila.
A vám nakope pláště, pomyslela si ještě směrem k přízrakům.

Fandom: 
Obrázek uživatele Amy

Bylo nebylo

Vím, že je to již podruhé ke stejnému tématu, ale neodolala jsem, snad to není proti pravidlům. Bodík mi samozřejmě stačí jeden :)

Vyrůstala jsem v době, kdy se ještě našlo několik pomýlených, kteří uznávali onen takřka vymizelý ideál rytířství.

Lišili se jeden od druhého, samozřejmě. Setkala jsem se s těmi, kteří po nocích psali romantické básně… a na straně druhé tu byli ti, pro něž se něžné gesto rovnalo pohození hlavy směrem k ložnici.

Nezúčastněně jsem se svým pozorováním bavila. Až pak jednou...

„Zatančíme si?“

Byl mladý, hezký a očividně mě zbožňoval. Dokonce mi ani nevadilo, že není oním hrdinou z dávných příběhů.

Hrdinové v té době již patřili mezi ohrožený druh, tak jsem řekla ano… a ztratila jsem samu sebe poprvé.

Fandom: 

Před létem

Potkal jsem ho přede dveřmi. A zjevně mi potřeboval říct pár slov, než se vrhne do akce. Popotahoval si to svoje modré tričko, jak kdyby mu bylo pět.

"Přece musí mít uznání. Takhle to fakt nejde. Dva týdny jsou přece drobnost v porovnání s tím, co dělám celý rok. Musím myslet i na Lois. Je to zlatá holka, ale není z ocele. A já koneckonců taky ne."

Nadechl se, krátce zaklepal a zmizel v kanceláři.
Když vylezl, zářil štěstím. V ruce držel podepsanou žádanku.
"Mám tři dny, netopejre." oznámil mi vítězně.
Hrdina.
A já tam mám teď jít po něm.

Fandom: 
Obrázek uživatele Uhla

Nepovšimnutý ochránce

Na letní obloze se lehce zablýsklo. Všimlo si toho jen pár všímavých a ve své podstatě znuděných lidí. Nikdo v té době netušil, že se Země opět pouze o kousek vyhnula zániku.

Byl to jeden z mnoha takových záblesků, některých si lidé všimli více, jiných, jako tohoto, méně. Vždy se jednalo o osud planety a vždy visel na vlásku.

Zachránil je tolikrát a nikdo se o tom ani nedozvěděl. Nikdo mu nepoděkoval, jen všichni lidé měli takový zvláštní pocit, že jsou v bezpečí, že je někdo chrání.

Neuvažoval o sobě jako o hrdinovi, ač jím skutečně byl.
A vždy zmizel…

Fandom: 

Vráť nám kráľovnú!

Jesse položil kvietky na Lesliin hrob, chvíľu postál a pomalým krokom sa pobral do Terabithie. Ale tam sa dialo niečo zvláštne.
Kvety sa kývali vo vánku. Akoby šepkali: Kde je naša kráľovná? Kde je naša kráľovná? Stromy šušťali lístím: Kde je pani tejto krajiny? Kedy nás príde skontrolovať? Stará borovica vŕzgala konárom o konár. Jesse počul: Kam sa podela veľká panovníčka? Bez nej chradnem...
Jesse pridal do kroku. Ale vtáky v korunách za ním kričali: "Vráť nám kráľovnú! Potrebujeme našu kráľovnú!"
Odrazu sa zdvihol silný vietor a keď Jesse prebiehal cez hranice, celá krajina za ním volala:
"VRÁŤ NÁM KRÁĽOVNÚ!"

Obrázek uživatele Maglynn

Voják

poznámka: neohrabaný pokus o pre-slash :)

Nedokázal to pochopit.
Byl mrtvý. Matt Thompson byl mrtvý. Kam se jen poděl?
Vždyť ještě včera spolu seděli u piva, vyměňovali si vtipné historky z období, kdy boj o život nebyl denním chlebem. A nejen je.
Vzpomněl si na ten první večer tady. Samota na něj dolehla stejně jako uvědomění si, že je ve válce. Tehdy se nemohl bavit s ostatními, zavřel se na pokoji a nechal slzy, aby odplavily smutek. Pak se tam objevil Thompson, konejšil ho a nakonec mu ukázal, že Írák není jen vyprahlá poušť a všudypřítomná smrt.
Eldrige objímal uniformu a vzpomínal na svého mrtvého hrdinu.

Obrázek uživatele Julie

Potíže s hrdiny

Být duchem má svoje výhody. Například se můžete rozplynout ve vzduchu, když vám někdo vypočítává vaše hrdinské činy.

Jáchym byl duchem už dlouho, ale pořád ještě si na obdivovatele (zblblé připitomělou romantickou literaturou a mizerným výkladem historie) nemohl zvyknout. Hledal útěchu v knihách. Někde musel být návod, jak odkapávat ektoplazmu. Jen si nebyl jistý, nakolik je vhodné dělat to v knihovně.

Co se jeho týkalo, věšel by hrdiny za uši do průvanu. Byli s nimi jen problémy. Poletovali kolem s mečem a dobrými úmysly. Vražedná kombinace. Nemluvě o tom, že jakmile o nich začal přemýšlet, postihl ho vtíravý záchvat melancholie.

Fandom: 
Obrázek uživatele Sothis Blue

Čekat na prince

Princezna Elvíra si oklepala sukni a rozhlédla se po zaprášeném podkrovním pokojíku. Jednoduché lůžko, dobře vybavený toaletní stolek. Pod oknem stůl se židlí, na něm pečlivě srovnané psací potřeby. V krbu zapálený oheň, vedle narovnaná hromada polen. Velký džbán s vodou a, což bylo od černokněžníka obzvlášť pozorné, litinová konvice, šálek a krabička čaje. Dokonce na krbové římse stála miska sušenek! Přepychové zajetí.
Lůžko však postrádalo baldachýn a přikrývka rozhodně pro její záměry nepostačovala. Ale těžko jí mohl vzít její šaty.
Popadla perořízek a pustila se do deseti vrstev tylu. Do rána má co dělat.
Čekat na prince? Prosím vás.

Fandom: 

Čas hrdinů

pozn. aut.: Jasné AU. Dříve přece byli žáci lepší, než dnes… :)

Aristotelés chtěl být dobrým učitelem.
Vzal žáky na přírodovědnou procházku. Ptolemaios zahlédl v polích souložící zajíce. Udělal z toho událost týdne.
Chtěl probírat stereometrii. Sotva vyslovil slovo koule, dostal Héfaistión takový záchvat smíchu, že měl Aristotelés podezření na intoxikaci drogami.
Pokoušel se vysvětlit sylogismy. Alexander si na tabulku zapsal tento příklad: ‚Filozofie je kravina, Aristotelés je filozof, Aristotelés je vůl‘.
Na přednášce o etice Kassandros usnul. Chrápal tak hlasitě, že probudil všechny tři zbývající žáky. Nastala rvačka.
Předčítal Iliadu. Doufal, že dávní hrdinové žáky osloví. Tři si stěžovali, že nerozumějí, poslední nepoznal jazyk, kterým je psána.
Čas hrdinů ještě nenastal.

Obrázek uživatele Joan Watsonová

Bráškové a jejich hrdinové

Byl by to pěkný večer, kdyby nepozvali Sherlocka.
Bylo by hezké, kdybych si jednou užil společnost přátel bez toho, aby se Sherlock věšel na lustr, skákal z okna nebo si s Mycroftem poměřoval IQ.
Dal bych cokoli, kdyby si ten večer poměřovali jen IQ.
Kdyby nevytáhli ty kartičky.
Mycroft bratrovi ukázal Tučňáka a otevřel svůj deštník.
Sherlock vyskočil na okenní parapet a odhodil kartu Batmana.
Mycroft mu zamával před očima Kočičí ženou, přitáhl si Antheu a políbil ji na tvář.
„Robin!“ zařval Sherlock a políbil mě na ústa.
Možná by se to dalo i omluvit, kdyby v ruce nedržel Jokera.

Fandom: 

Cesta jde pořád dál a dál

Berylka Křepelková se na chvilku zastavila uprostřed hobitínské hlavní ulice, ozářené podvečerním sluncem. Myslela na dědečkova slova - tahle poklidná cesta vede až do Roklinky a přes hory ještě dál, k Temnému hvozdu, dračí sluji…
Roztržitě odpověděla na pozdrav mladíkovi ze sousedství. Napadne ho taky někdy to, co ji?
Dědeček odešel, jeho neuvěřitelná dobrodružství už byla pro hobity vzdálenou minulosti. Málokdo ještě pamatoval časy, kdy se čtyři hobité vrátili z války o Prsten a osvobodili Kraj. Hobité se nadále starali o své zahrádky a hleděli si svého.
Kdy zase někdo z nich vyrazí za dobrodružstvím?
Stačí vydat se po téhle cestě…

Fandom: 

Domluvená svatba

Tenkrát jsem byla tak mladá a naivní, ale byl to nádherně strávený čas. V zemi mého otce nezáleželo na tom, zda jsem chlapec nebo dívka, důležité byly především osobní zásluhy. A přesto jsem nakonec posloužila tím, v jaké rodině jsem se narodila.

Sňatek s králem je pro mnoho lidí synonymem úspěchu. Krále jsem viděla jen jednou, když žádal o mou ruku. Toužil jen po mém věnu, kterým bylo rozsáhlé území. Já toužila především po lásce a doufala, že se někde objeví můj hrdina, který mě zachrání z domluvené smlouvy. Protože cenou měla být má svoboda.

Bohužel mé čekání bylo marné.

Fandom: 
Obrázek uživatele Marek

Pavouci...

*Pokud vám to něco připomene, tak se omlouvám. Jakmile mne to napadlo, nemohl jsem odolat.*

"Kde je ten hrdina?" zeptala se Hermiona po vstupu do chlapeckých ložnic v závěsu za Harrym.
"Pod stolem. Hned jak se s křikem probudil tam zalezl."
Hermiona hodila zkoumavý pohled na stůl. Klekla si na zem a odhrnula ubrus.
Ron seděl omotaný kolem nohy stolu. Oči na vrch hlavy a klepal se jako osika.
"Něco si mumlá," poznamenal Harry.
"Rone, co se děje?" zeptala se starostlivě.
"Pa... pa.. pavouci! Všude jsou pavouci! Chtějí, abych loupal brambory! Já nechci loupat brambory!" vylétlo z něho, když ji uviděl.
"Tak jim to pověz, Rone." odpověděla klidně Hermiona a ignorovala Harryho šílený výbuch smíchu.

Fandom: 

Odhalení

Kam se poděl hrdina? Dobrá otázka. Výtečná otázka. A dobře načasovaná. Každý příběh má svého hrdinu a já teď musím chtě nechtě přiznat, že tvořím příběh, jehož hrdinkou jsem já sama. Šarlota Holmesová. Ne, nejsem sestrou svého slavnějšího jmenovce. Ve skutečnosti ani jeho jmenovkyní nejsem, i když tento pseudonym ráda používám. Pojí mě s ním daleko křehčí pouto. Vazba na základě vnitřní podobnosti. Stejně jako on i já se věnuji detektivní činnosti. Odhaluji skryté stránky příběhů. Pozorně se dívám pod povrch a nacházím linky příběhů, které autorům zůstaly utajeny. A stejně jako Sherlock Holmes v tomto oboru poskytuji konzultační služby.

Obrázek uživatele Puma

Neznámý hrdina

" Řekl, že je doktor a že se o tebe musíme postarat. Prý nechce abys onemocněla jako ostatní děti v Lowoodu. To je ta škola, odkud tě odvezl."

"A kam se pak poděl ten pán? A jak se jmenoval?"

"To nevíme, zmizel tak rychle, jako se objevil."

"A neříkal tehdy něco o Jane? Tak moc mi chybí."

"Ne, nic."

"A nemohla bych ji navštívit?"

"To asi nepůjde, Helen. A doktor říkal, že by ses tam neměla vracet."

"A teď běž spát."

Když se pak vrátila do svého pokoje, ležel na stole líst papíru.

Stálo na něm: Najdeš ji. Věř mi. Doktor.

Obrázek uživatele Ness

Tajemný zachránce

Když se po hrůzyplné noci trochu sebrali, přísahali, že již nikdy nebudou temné sily pokoušet. Zvlášť když nejmenší újmou byly bílé vlasy jejich vůdce a tři členové jejich sekty museli být hospitalizováni na psychiatrii. Ten zbytek s hlubokým vděkem vzpomínal po dlouhá léta na hrdinného zachránce, který nedbal nebezpečí a bez bázně jim přispěchal na pomoc. Jen netušili, kam se poté tak záhadně vypařil…

Dveře hospody se rozrazily a všourala se odrbaná postava odpudivého vzezření a kalného zraku opilce. Jakub Vandrovec zavrčel svoji objednávku a ztěžka dosedl na židli. Na tázavý Semenův pohled jen mávl rukou: „Zas ňácí zasraní exorcisti-amatéři…“

Obrázek uživatele Erys

(Ne)Vyznání

„Řeknu mu to! Netuším jak, ale nějak to zvládnu.“

Uvěřila tomu. Ještě se bála, ale už věřila.
Že to dokáže. Že to řekne.
Jen dvě slova. No, možná radši tři, tříslovná varianta je lehčí.

Vyhraje nad strachem. Nenechá se ochromit jeho krásou.
Hezky se bude dívat do jeho nádherných očí a prostě mu to řekne.
A … dál to radši nepromýšlela.

***

Čas ubýval příliš rychle.
'Řekni, že s ním chceš mluvit.'
Hodil si batoh na záda, usmál se na ni.
'Sakra, něco sis slíbila!'
„Měj se hezky.“
Nedokázala ho zadržet. Oslovit. Nic.
Zbyl jen strach.
Když zmizel v davu, rozplakala se.

Obrázek uživatele nerrti

Pracovní dovolená

„Gotham už se ocitl nesčetněkrát na pokraji zkázy. Bylo tu tolik monster, která město vehnala do náruče smrti a utrpení. Přežili jsme psychopaty, jako je Hádankář, ubránili jsme se nástrahám Poison Ivy, nesvedla nás Catwoman, dokonce i Joker na nás byl krátký. Ale teď?
Lidstvo se stalo samo sobě nepřítelem. Robin, ten Jeho oblíbenec, ta náhražka, ten leží někde svázaný a nejspíš i mrtvý. Rebelové se chystají zničit poslední odpor a já se ptám: Kde je náš hrdina? Kde je Batman?“
„Miláčku, jak to vypadá?“ otázal se temný rytíř svého společníka, sleduje dramatický projev v televizi. „Dnes na to serem.“

Fandom: 
Obrázek uživatele Wee-wees

Po střepech

Jdeš po střepech a zůstává za tebou krvavá cestička. Jdeš na sever a země pod tvými prsty je čím dál promrzlejší.
Jdeš a při chůzi je spousta času na přemýšlení.
krok
Takovouhle cestu by vlastně měl podnikat nějaký hrdina, ne holka jako ty, urousaná, unavená.
krok
Ty přece žádný hrdina nejsi.
krok
Ty jsi jenom obyčejná dívka.
krok
Co nehodlá nechat nějakou jinou, aby jí odvedla jejího kluka.
krok
I když je ta jiná náhodou Sněhová královna.
krok
Rozhodně ne, dokud si s ním všechno pěkně nevyříkáš.
krok
Ach bože, Káji, počkej, až tě najdu. Já ti dám Sněhovou královnu.

Obrázek uživatele Anne

Doktor z TARDIS

Doktor přijížděl na plavém koni k dračí sluji. Všechno bylo správně: mnohohlavá saň a přivázaná, vyděšená princezna, jež dobře ví, že bude vysvobozena.

Klidně se díval příšeře do čtyřiceti šesti očí a pověděl jí cosi v dračí řeči, načež roztáhla křídla a odletěla. Sonickým šroubovákem zbavil princeznu pout a vytáhl ji za sedlo.

Princezna přišla o představy hrdinů v lesknoucí se zbroji na bílých koních, kteří za doprovodu cákání krve vysvobozují spanilé panny.

Trochu nakvašeně, pro nedodržení scénáře, se zeptala: „O ruku mne nepožádáš?“

„Ne, ale společnice by se mi hodila. Máš ráda hvězdy? Jsem Doktor z TARDIS.“ představil se.

Hlavně, kam se podělo Kurtovo hrdinství, a kde se zas vzalo..

Upozoronění: homosexualita

Na McKinleyově střední byla zrovna pouť organizovaná posledními ročníky, když Blainea napadl úžasný narozeninový dárek pro Kurta.

Tedy... úžasný...

„NEJDU TAM! DNES UŽ JSEM ŠPINAVÝ DOST!“ házel sebou Kurt, když ho Blaine usazoval do vozíčku na návštěvu strašidelného hradu, přičemž ukazoval na oranžovou skvrnu. „Bez tebe nepojedu...“ dodal tiše.

„Ale já taky dělám strašidlo...“

Kurt se usmál, že nevadí, a přitáhl si svého přítele blíž..

V hradu vřeštěl strachem, a utěšilo ho jen Blaineovo pevné obětí. Když ale vyjeli ven...

„Stejně jsem to jen dělal, abys byl se mnou..“

„Já ti věřím, hrdino...“ zasmál se Blaine a letmo ho políbil.

Fandom: 
Obrázek uživatele Ebženka

Wally má problém

Chtěla jsem napsat něco sofistikovaného, ale zase to nevyšlo. Tohle téma prostě svádělo k nostalgii!

Kam se schoval Wally? Děti, hledejte Wallyho!
Všude je tu plno. Živého i neživého. A vlastně i mrtvého... i nemrtvého. Schoval se snad Wally támhle pod ten stůl, na kterém čtyři ohavní orci hrají karty o jeho hlavu? Nebo se snad schoval za obrovský kotel, ve kterém si ta čarodějnice vaří žíravý sliz? Ne, tam Wally není. Támhle je! Ne, už tam zase není. Utekl před rozzuřenou zombie, která už se po něm natahovala. A kde je Wally teď? Na střeše? Ne, tam mají večírek upíři.
Všude jsou obludy.
Wally už se nemá kam schovat, Wally je v... pěkné kaši.

Fandom: 
Obrázek uživatele Stevko

Bankrot

Ach áno, spomínam si na tie časy. To sme boli ešte mladí a naivní. Verili sme všetkým tým kecom od Mladých svišťov, že káčer má pomáhať slabším, učili sme sa všetky tie zbytočnosti, ako prežiť v prírode, ako viazať stovky druhov uzlov, ale nikto, a za to viním hlavne strýka, nás nenaučil, ako prežiť v kapitalizme.
Vlastne si myslím, že ani strýko nevedel, čo robiť. Držať si ohromné množstvo hotovosti a každý večer sa modliť, aby sa uchránila od inflácie - taká hlúposť. Zasiahlo ho to najtvrdšie zo všetkých. Aspoň sa nedožil toho, že dnes s oboma bratmi predávame Nový prostor.

Obrázek uživatele Amy

Manuál správných hrdinů

Pravidlo číslo jedna: Vždy konejte dobro.

Pravidlo číslo dva: Pokud se vám v konání dobra pokusí kdokoli zabránit, zpacifikujte ho. Mírovými prostředky.

Pravidlo číslo tři: Jestliže vás váha ušlechtilých skutků začne tížit, najděte si pomocníka nebo pomocnici, který vám uleví. Mladou blondýnkou nikdy nic nezkazíte.

Pravidlo číslo čtyři: V případě odchodu aktuálního společníka se poohlédněte po jiném.

Pravidlo číslo pět: Nenavazujte s nimi hlubší tělesný kontakt - něco podobného správný hrdina-dobrodinec nedělá.

Pravidlo číslo šest: Nekomunikujte se zlými stvořeními!

Vládce se znechuceným výrazem zahodil příručku a zašklebil se na neviditelného posluchače: "Sorry, Doktore, myslím, že se raději přidržím starých zvyků."

Fandom: 
Obrázek uživatele Envy

Kocourek Hrdina

Kdepak je kocourek Hrdina? V kuchyni není, v jídelně není a ve spíži taktéž. Dokonce se ani nevyhřívá na zahrádce či nespí ve svém pelíšku. K nalezení není ani ve zbylých pokojích. Kdepak asi může být?
„Tady jsi, Hldino! Ty stlašpytle jeden!“ Zvolá malé děvčátko, když konečně najde svého milovaného kocourka. Vezme jej do náruče a odnáší pryč z úkrytu za sedačkou. Míří s ním do koupelny, kde již čeká maminka s napuštěnou vanou, připravenou pro kocourka bojícího se vody.
„Vidíš to, kdyby ses nezašpinil při rvačce se psem, nemusel bys do vany.“ Prohlásí nekompromisně maminka a už koupe kocourka.

Obrázek uživatele Charlie

Kdo si počká, ten se dočká

Fiona se ve věži nudila. Ani drak se dneska nenamáhal řvát a chrlit plameny, i jeho to po těch letech nejspíš tolik nebavilo. Princezna občas uvažovala o útěku, ale i kdyby jí v cestě nestála nestvůra, tak by jako dáma v nesnázích měla být zachráněna, a to nejlépe spanilým princem. Koneckonců, šlo i o tu kletbu. Zasnila se. Kde je teď asi její rytíř? Jaké nebezpečenství pro ni překonává?
Daleko, předaleko odsud se uvnitř privátních komnat magické továrny zhlížel v zrcadle pohledný mladík.
„No vidíš, srdíčko, říkala jsem, že ti ten zlatý korzet bude slušet,“ spokojeně se usmála Dobrá víla.

Fandom: 
Obrázek uživatele Justinka

Kde je?

Varování:15+/homosexuální vztah

Kde je můj hrdina nočního dobrodružství? Kde je ten, který si s radostí a s obdivem prohlížel mé panické hubené porcelánově bílé tělo? Kde je ten, který mě naučil rozkoši, jakou jsem nikdy nepoznal? Kde je ten, jehož jsem v noci vášnivě líbal a vzýval jeho jméno jako Boha?
Kde je ten, který ve mně zažehl plamen vášně, a který ji dnes ráno znovu rozdmýchal a pak jedním rychlým sfouknutím nechal zhasnout?
„Můžeš mě vidět ve svých snech!“ řekl a byl pryč.
Opravdu to pro něj byl jen sex?
Pro mě tedy ne! Ještě jsme spolu neskončili. To se spolehni!

Fandom: 

V Gil'eadu...

Mladík se zády opíral o studenou kamennou zeď Gil‘eadu. Neskutečná bolest mu pulzovala v hlavě. Přerývavě dýchal. Jeho oči se vpíjeli do stína stojícího nad ním. Ten se pobaveně ušklíbal a pohodil svými kaštanovými vlasy, které dokonale kontrastovaly s jeho křídovou pokožkou.

„Kam se poděl ten hrdina, který tu stál před chvílí?“ zasmál se a pozvedl levou dlaň. Kopí, ležící nedaleko, se zvedlo a namířilo na Eragonovu hruď. Dřív než zaútočilo, strop místnosti praskl a dovnitř skočila Safira. Při přistání přišpendlila svými pařáty Durzu k podlaze. Eragon se usmál.

„Už jsem tu, náfuko.“ zavýskl Murthag ze sedla na rozzuřeného stína.

Fandom: 
Obrázek uživatele Kirsten

Dobrý skutek

Rychlé šípy neměly náladu dávat se do řeči s chlapci a děvčaty okolo. Mířily do Stínadel.
„Máš špendlíky?“
„Mám,“ pohladil si Mirek kapsu, „ale je tu nějak moc lidu. Rozdělíme se a přejdeme každý sám. Za Rozdělovací třídou se sejdeme.“
Mirkovi se podařilo najít liduprázdný přechod, jen starý prodavač zde sklízel bedny se zeleninou. Mirek zastavil.
„Chcete pomoci?“
Čtveřice hochů postávala v průjezdu.
„Už čekáme půl hodiny, nemohlo se mu něco stát?“ staral se Červenáček.
Než stačil někdo odpovědět, vešel do průjezdu chlapec. „Co jste zač?“ spustil. Upřel oči na klopy jejich kabátů a překvapeně se nadechl. „Sojko, Myšáku! Cizinci!“

Obrázek uživatele Maladi

V ústraní

Po zásahu sádrovou slepicí se Scorch uklidil do kajuty na zádi. Jako průkopník na poli lásky tedy neuspěl. Nemusel mu to ještě každý připomínat pohledem na obrovskou bouli na čele a potutelným úsměvem. Dokonce i Sev, jeho nejoblíbenější bratr, se mu křenil do tváře, když ho vzkřísil.
Raději se na chvíli ztratí ostatním z dohledu. Pomalu začínal chápat, že získat si přízeň ženy je jiný druh hrdinství, než na který je zvyklý z bojiště, a nelze k němu přistupovat úplně stejně jako k bleskovému průniku do budovy. Ačkoli takovému Fiovi z jednotky Omega by tato analogie jistě připadala nesmírně zábavná.

Stránky

-A A +A