Tři poschodí.
Šest přepychových bytů.
Žádné děti, žádná zvířata, nic takového. Dobře situovaní manželé, ve třetím bydlí dva muži. Prý přátelé ze studií, dejme tomu. Zhrouceného Soumara odvezli příbuzní, byt je prázdný.
A Milanova garsonka.
Potom všechny chodby, půda, suterén.
Milan nic nechápe, ale neodvažuje se odporovat.
Poslušně zvoní u jednotlivých dveří, rozpačitě se omlouvá, zmateně drmolí o nutné kontrole elektroměru, zdržuje zbytečným povídáním o ničem, přeříkává se, opakuje se...
Lada s Evženem vždycky vklouznou dovnitř.
Čert ví, co tam dělají, trvá to celou věčnost. Nikdo si jich nikdy nevšimne, jak je to možné?
Sakra, snad si sem nepustil bytaře?