Jak moc může být sbírání historek pro knihu zajímavé, závisí také na počtu čárek na pivním tácku.
„Tomuhle nevěřím.“
„Je to pravda, zeptej se Jardy! Jardo! Vysvětli tady mladýmu, proč se nemá motat po náplavce nahej.“
„Nahej!?“
„V kraťasech. Hlavně vo půlnoci.“
„Kdo by chodil na náplavku nahej! Dyť je tam Boris!“
„Jediný, co z něj tenkrát našli, byl jazyk. A vod tý doby tam straší!“
„Duch jazyka, jo?“
„Se směješ, kamaráde, ale jednou tam pudeš, vykoukne ti kotník a najednou blemst!“
„Von byl Boris vždycky divnej…“
Mrkl jsem na hodinky. Pro dnešek končím. Ale přes náplavku to radši nevezmu.