Hledím, co to se mnou je,
jakés divné oudy,
na ramenou, nohy dvě,
sedím tiše u boudy.
Jsou to totiž nohy psí,
jak Alíka hlídám,
někdy i když v noci spí,
Občas tu i snídám.
Náš Alík se hodně bojí,
u boudy je jako pes,
občas sedne, občas stojí,
kouká plaše na náves.
Tak tu často trávím chvilky,
zkrátka mi to nedá,
to pak kolem naší vilky,
nebojácně běhá.
Stačí, aby cosi heklo,
na ramena bere nohy,
bylo to kdys peklo,
na hlídání nemá vlohy.
Podívej, už svítá,
zase je noc za námi,
sluníčko nás vítá,
k snídani jsou banány.