Ze života (nikoli mého)

Obrázek uživatele peva

Pamiatkári

Drabble: 

"Prosím, chceli by sme zrekonštrovať dvere."
"Och, skutočne? Tak sa na to pozrieme..No tie dvere..to snáď nemyslíte vážne!"
"Jak to?"
"Pôvodné dvere boli iné, pozrite si fotky."
"Tú fotku máte z roku 1960. Barák je prvorepublikový."
"A?"
"Tieto dvere tam dali komunisti, za prvej republiky sa vyrábali iné.."
"Máte fotku?"
"Z prvej rebupliky?"
"Nemáte..No tak tam dajte tieto dvere."

***
"Prosím, skontrolute mi tieto stavebné úpravy."
"Tak sa na to pozrieme.. no tá strecha, to nemyslíte vážne!"
"Jak to?"
"Nie je v súlade s charakterom štvrti!"
"Éé, v tejto štvrti má každý inú strechu.."
"Ale tá vaša vyčnieva!"

Závěrečná poznámka: 

Asi existujú aj dobré skúsenosti s pamiatkarmi..ale ku mne sa nedostali :D

Obrázek uživatele Skřítě

Hvězdy to tak chtějí, zázraky se dějí

Drabble: 

Narodil se malý chlapec s čistou elfí duší,
chyběl mu jen drobný detail - dvě špičaté uši.

Byl výjimečný, zcela jiný než ostatní děti,
tropili si z něho žerty: "Pozor, ufoun letí!"

"Vidíte ty plachťáky, co odstávaj mu od hlavy?"
S každým dalším hloupým žertem sílily v něm obavy.

Drásala ho krutá slova, v nichž splývaly uši,
až uvěřil, že je "ucho" s bezvýznamnou duší.

Zjevila se dobrá víla, dala uši opravit,
především však v jeho duši nastolila mír a klid.

Promítal si její slova, ukryt kdesi v tajné skrýši:
"poklad nosíš ve svém srdci, klíč i dveře k elfí říši."

Vzkaz od maminky aneb Co v hlavě nezůstalo

Úvodní poznámka: 

Vzpomeňte si, že maminky mluví vždycky velmi srozumitelně a jednoduše, takže vám stačí si pečlivě přečíst každý odstavec a na tu „šifru“ určitě přijdete ;-)

(Nápověda: Stejný klíč použila i Mona Simpsonová pro syna Homera v novinových článcích)

Drabble: 

Chlupatá i nechlupatá zvířátka musíš krmit skutečně každý den. A chlupy na podlaze po nich pečlivě uklidit.

Yvona je ženské jméno, ne označení nepříliš atraktivní dívky pubertálními výrostky.

Budeš se muset začít spoléhat pouze sám na sebe. Jsi teď svým pánem.

Íáček, medvídek Pú a Kryštůfek Robin - na imaginární kamarády jsi už příliš velký. Pamatuj, jednou o nich budeš vyprávět svým vlastním dětem.

Šupinky od kapra si schovávej. Udržuj všechny ty hezké rodinné tradice. Mají smysl.

Miluj vždy tak, jako by dnešní den měl být tím posledním.

I když ses rozhodl začít žít jinde a jinak, nepřestávám na tebe myslet.

Závěrečná poznámka: 

Stačilo spojit první písmeno začátku každého odstavce

< font color="white" >Chybíš mi

Obrázek uživatele Aplír

Zaskočen

Drabble: 

„Uf, to je vedro,“ ovíval se novinami. Ne a ne usnout. Pot se marně snažil smýt lepkavý pocit. „Jdu se zchladit do rybníka,“ políbil manželku.

Guma mu s úpornou snahou rýsovala šrámy na spálená záda. „Jsem jako flagelant,“ znechuceně shodil plavky. Sucho vypilo dobře polovinu vody. Dlouho mu sahala sotva do půli stehen. Uprostřed pár temp. Lehl si na vodu. Uchvácen pozoroval hvězdy.

„Pojď z vody,“ říkal mu chlad.
Na cestě zpět najednou rybník pročesával obrovský reflektor. Šup! Hladina skryla jeho nahotu. Styděl se vstát, proto vkleče mířil ke břehu.

„Od čeho máš tak odřená kolena?“ nechápala ráno jeho žena.

Obrázek uživatele Skřítě

Jak před Mary idol utek a byl z toho dobrý skutek

Drabble: 

KDO? CO? - ON a první pád.
Vykopávám: "Držkopád".

BEZ KOHO? Bez čumilů.
BEZ ČEHO? No bez stylu.

KOMU? ČEMU? - třetí pád,
mně a k zlosti akorát.

VIDÍM KOHO? - Idola!
CO? - jak stěží odolá.

Někomu, kdo ryje v zemi,
a ještě se tomu tlemí.

OSLOVUJI, VOLÁM: "Drahý?!"
Ale marné lásky snahy!

O KOM? O něm snilo se mi.
O ČEM? Ne o pádu k zemi!

S KÝM se setkám? S vlastní Můzou, líčím jí tu story,
S ČÍM se setkám? S nestoudností - řekne "jako sorry".

"Tohle nelze nepoužít", mžikne brvou na víčku,
fotoromán i trapasy - ať maj co žrát v Bravíčku.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Život za jídlo

Úvodní poznámka: 

Opět je tady :)

Drabble: 

Cannonball šplhal jako opička po příkrém svahu. Chtělo to odvahu, mrštnost, sílu a taky trochu šílenství, aby se malý Chan Kong-Sang dostal až nahoru a rovnou na dvorek svého domova.
Musel nahnat čas, jinak by jeho tajemství šlo do kopru. Nechtěl, aby se mamka dozvěděla, že utratil drobné na autobus za nudle!
Už už se sápal po okraji, když vtom ho někdo popadl - TÁTA!
Silná ruka ho vytáhla nahoru jako pytel zelí a hodila ho rovnou do kůlny, kde ho za trest zamknula.
Dělová koule tam tak smutně seděl a říkal si: příště se musím nejdřív rozhlédnout, než přelezu okraj.

Závěrečná poznámka: 

Jako !5 letý! chlapeček Jackie Chan chodil sám do školy a ze školy, jelikož jeho rodiče neměli auto. Aby nemusel večer chodit sám zpátky, dostával peníze na autobus. Jenomže Jackie je radši utratil za další jídlo a chodil pěšky. Musel si tak ovšem pospíšit, aby byl stejně rychlý jako autobus, a jejich dům stál navíc na kopci.
Cannonball, čili "dělová koule", byla jeho přezdívka v dětství.
(Zdroj: Never Grow Up od Jackieho Chana a Zhu Mo)

VŠECHNO NEJLEPŠÍ K NAROZENINÁM, DĚLOVÁ KOULE!

Obrázek uživatele kopapaka

Lehce potlučený rybář

Úvodní poznámka: 

Bylo i pár dalších nápadů, ale...

Drabble: 

„To bys neuhád,“ chechtal se Tonda.
„Asi ne,“ přiznal kamarád. „Vím, jak si na té káře zakládáš a vrátíš se z rybaření s nakřáplým nárazníkem.“
„Znáš Pepina? Toho, co je furt…“
„Na šrot nebo na rybách? Jo.“
„Jel jsem k němu na rybník- teda není jeho, ale sedí tam od nevidím do nevidím.“
„Když teda…“
„Zrovna nechlastá. Tak mi popisuje cestu a nakonec řekne: Až uvidíš SMRK, tak opatrně odboč a dál uvidíš. Tak čumím, zírám, cestou bambilión smrků a odbočka nikde. A pak mrk a…“
„Smrk?“
„Jo! Ta dědina se tak jmenuje! Na to opatrné zatočení jsem nějak zapomněl…“

Závěrečná poznámka: 

https://www.obec-smrk.cz/
Zeptal sem se gůglu na "MRK SMRK" a ono vypadlo tohle :)
No a kolega v práci nadýchal jeden a půl promile...
:D

Obrázek uživatele Queen24

Dvojnásobná dávka štěstí

Úvodní poznámka: 

Dávejte na sebe pozor, lidi ;-)

Drabble: 

,,Tak jak bylo v práci?" Zeptal se, zatímco vyjel na hlavní silnici a zamířil z města. Nadechla se. Neřekla mu, že se dnes chystá na kontrolu k doktorovi... Ale po chvíli se rozhodla na nic nečekat a sáhla do kabelky. ,,Něco ti ukážu." ,,Miláčku, já teď musím koukat na silnici..." ,,Ale no tak, jen se rychle mrkni. Je to jen černobílá fotka..." ,,Ukážeš mi to až u našich, ano?" ,,Já chci, abys to věděl jako první." Neodolal a stočil zrak.

Ten vysoký smrk tam stojí v zatáčce od nepaměti...

(93 slov. Co teď?)

Na poslední chvíli se mu úspěšně vyhnuli.

Závěrečná poznámka: 

Neee dneska jsem prostě opravdu nechtěla nikoho zabít ;-) a už vůbec ne tři lidi... :-)

Obrázek uživatele Envy

Myšlenka na léto

Drabble: 

Blurgh, buuuuur, brrrrgh.
A má ji!
"Ale no tak!" Čílí se starší sestra.
"Kdo to má poslouchat!" Založí ruce v bok poté, co vyčinila a vlepila pohlavek té mladší.
"To se dělá? Pij normálně! Nebo ti to brčko seberu! A ty další schovám!" Letí vzduchem výhrůžky. Uvnitř chaty je chladněji jak venku, ale i tak jí ze všeho třeští hlava.

To už ta mladší bohužel nevydrží, se slzami v očích upouští trubičku do sklenice a s brekem vybíhá z chalupy na zahradu, schovat se mezi květinami. Rozmazaným zrakem pozoruje motýly létající kolem, jak si lhostejně nabírají sladký nektar z květů.

Žádný učený z nebe nespadl

Drabble: 

Klepala se strachy. Sotva stála na nohou, v ústech měla sucho, čelo pro změnu zalité studeným potem. Tohle prostě nepřežije. A jestli to přežije, bude mít nadosmrti noční můry.
„Tak poď a neboj se,“ ozval se netrpělivě manžel. „To zvládneš.“
Klíček do zapalování. Zařadit jedničku, sešlápnout spojku…
„Né, trabanta startuješ na neutrál,“ úpí manžel.
Vyřadit. Otočit klíčkem. Startér točí, ale motor nenaskakuje.
„No?“ mrká na ni povzbudivě manžel. Připomíná jí toho hodného profesora z gymplu, co se snažil studentům při zkoušení napovídat.
„Už vím!“ zaraduje se. „Ten… no… ten, jak to sosá benzín… sosák!“
„Sytič!“ chytá se za hlavu manžel.

Obrázek uživatele Brygmi

První rande

Úvodní poznámka: 

DMD č. 26. pro 26. 4. 2019. Téma: Mezi šesti očima

Drabble: 

Profil na seznamce vypadal slibně. Fešák, zcestovalý, hledá vážný vztah. Vyměnili si pár zpráv a domluvili si schůzku.
Naživo to bylo ještě lepší, hodně se smáli.

„Další skleničku?" zeptal se.

„Nemůžeme jít někam jinam? Víš, celou dobu na nás kouká nějaká ženská," kývla nenápadně směrem k jednomu ze stolů.

„Jo. To je jenom maminka."

„Haha, dobrej vtip."

„Je to skutečně ona. Víš, občas má s některými ženami problém, a tak je raději okoukne už v počátcích. Můžu ji pozvat ke stolu? Myslím, že si budete určitě rozumět."

Právě dostala odpověď na otázku, proč je takto šarmantní muž ve čtyřiceti single.

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Matky, matičky, matice

Úvodní poznámka: 

Absurdní drama.
Nevěřila jsem, že takový experiment dotáhnu do konce. Prostě jsem to chtěla zkusit.

Drabble: 

(všichni hlavní představitelé sedí okolo kulatého stolku, při pohledu shora tvoří útvar podobný benzenovému jádru nebo matce)
Avery: (napije se čaje) Chybí mi má matka, má drahá matička.
Bromélie: Musela být vyrobena ze zlata, když ji tak postrádáš. Zbyl ti alespoň ten šroubek?
Avery: Chybí mi matka samice, ne matička matice.
Cos: Matice mají široké využití v matematice či v matice.
Domin: V matematice?
Ein: Matika mate matice.
Fjodor: Matice v matice.
Cos: Matika matka věd.
Bromélie: Mám z těch matic, matiček a matek poněkud zmatek.
Avery: Z matek, říkáš? (napije se čaje) Chybí mi má matka, má drahá matička.

Závěrečná poznámka: 

Pokud jste po přečtení zmatení, pak je to správně. I autor je poněkud zmaten.

Příliš pozdě

Drabble: 

„Stavíš se? Jak jsme se dohodli?“
„Hmm, zlato? Dneska ne. Mám důležitý pohovor.“ Kdyby skutečně poslouchal, mohl v následném tichu zaslechnout zklamání své dívky. Avšak prezentace zabírala veškerou jeho pozornost.
„Ale, jsme domluvení už . . .“
„Promiň, zlato. Nestíhám.“ Druhá pomlka v hovoru byla o poznání delší.
„Fajn.“
Ani si nevšiml, když se s ním rozešla.
Přijali ho do vysněné práce. Jeho kariéra byla hvězdná.
Dívky střídal častěji než košile. S rodinou přerušil kontakty, protože neměl čas.
Stal se ředitelem, kolegové uctivě tleskali a zpoza neupřímných úsměvů vrhali závistivé pohledy. A on, obklopen tisíce neznámými lidmi, si konečně uvědomil, že . . .
Je sám.

Obrázek uživatele Keporkak

Zrada

Úvodní poznámka: 

Tohle téma jsem prostě na Farmářku nenapasovala...

Drabble: 

Je to tu, zavřeli mě do blázince. S depresí se potýkám roky. Jeden pokus o sebevraždu, v myšlenkách mnohem víc. Mění mi léky. V lepších dnech jsem ráda, že nejsem doma. V horších dnech toužím po žiletce. Ale v obou případech mě deptají "kamarádi", kteří tvrdili, že kdykoliv přijedou a pomůžou mi. Nejsou schopní návštěvy. Výmluvy na práci mě štvou. Řeči o tom, že neví, jak se mnou mluvit a nechtějí to pokazit mě nezajímají. Mají tu být pro mě. Mě je špatně a já jim nestojím za těch pár kilometrů. To se neodpouští. Mohla bych se oběsit na prostěradle?

Obrázek uživatele wandrika

Kúsok tvárnej hmoty

Drabble: 

Dlhé roky to vyzeralo ako ideálny vzťah. Jej priateľ bol veľmi pozorný. Dával jej kvety, vodil ju na dovolenky, kupoval jej krásne šaty a šperky. Chcel, aby žiarila pred všetkými, ale predovšetkým pre neho.
Dlho nevedela vysvetliť, čo jej vlastne vadí. Bol to len taký nejasný pocit...
Keď si sama kúpila nové šaty, málokedy bol spokojný. Myslela si, že sa netrafila do jeho vkusu.
Až po mnohých ďalších nezhodách pochopila, že ju nikdy nevidel takú, aká skutočne bola. Predstavovala pre neho len materiál, z ktorého chcel vytvoriť dokonalú ženu.
Svoju predstavu dokonalej ženy.
A materiál to jedného dňa prestalo baviť.

Závěrečná poznámka: 

Z rozprávania mojej kamarátky. Nadpis je citát z jednej romantickej piesne, ktorú pochopiteľne nemám príliš rada :)

Obrázek uživatele nektor

Dlouhá plavba

Drabble: 

Zapadlo slunce. Loď plula po širém moři. Kapitán cítil lehkou nervozitu z první plavby přes oceán.

Zásoby se pomalu chýlily ke konci, proviant zbýval již jen na jeden až dva týdny. Situaci také nepomáhaly mraky, které omezovaly možnost orientace pomocí hvězd, takže noci byly vždy příležitostí k ztracení kurzu.

Během noci přecházel kapitán po kajutě a zvažoval možnosti. Ukliďnoval ho ale fakt, že jeho posádka se skládala ze schopných a sehraných mužů. Jistě jsou na správném kurzu.

V tom uslyšel od prvního důstojníka zvolání "Světlo, světlo před námi".

Na obzoru zářil maják. Kapitán věděl, že již vše bude v pořádku.

Nezapomeňme snít

Drabble: 

Muž volá na přítele za sebou.
"Sire Nikolasi, přidejte! Musíme si pospíšit. Lady Jane na mne čeká, abych jí uštědřil jeden za svých vroucích polibků."
"Sire Charlesi, nemůžu přece uštvat svého oře." pokřikuje jezdec za ním, zatímco koleny svírá boky svého koně a kotníky pobízí ke cvalu.
"Sire Nicholasi, víš, že když nedorazím včas, čeká mě peklo."
Ještě více se přitiskne k hřbetu svého koně a přimhouří oči proti větru, který teď povlává i s jeho vlasy.
Stojím opodál, pozoruji muže a závidím jim.
Může jim být přes třicet a vůbec jim nevadí, že ten kolotoč je pro malé děti.

Svalová hmota

Úvodní poznámka: 

No . . .alespoň to téma je jasné, když už nic jiného :D

Drabble: 

„Pětadvacet, šestadvacet, sedmadvacet, ...“ chlapec udělal na roztřesených rukou poslední klik, než se rozplácl na podlahu. Vzhlédl ke kamarádovi, zpocený, ale s oslepujícím úsměvem.
„Sto osmapadesát! Cha! To si překonej!“ Druhý kluk se zašklebil.
„Jenom? Na tolik kliků mi stačí levá ruka!“ odfrkl povýšeně. Klikující chlapec zapomněl na únavu, když vyskočil na nohy a dloubl druhého do ramene.
„Jo? Tak dělej! Čekám . . .“
„Stačí se kouknout na ten bicáček . . . . i z periferního pohledu vidíš tu sílu.“
„Nic jako periferní bicáček není!“
„Je!“
„Není!“
Okolo prošlo dívka v tílku. Oběma chlapcům spadla čelist na zem, ale ona jim věnovala jen pobavený pohled.
„Pitomci.“

Obrázek uživatele wandrika

Začiatok

Drabble: 

Erik sa posadil na šikmú lavicu. Solídna železná konštrukcia zastonala pod náporom jeho 180 kíl. Začal sa dvíhať a snažil sa ignorovať zvedavé aj súcitné pohľady ostatných.
Však on im všetkým ešte ukáže.
Pár krokov od neho trénovali dve steroidové hlavohrude. Vo veľkom zrkadle sledovali každý pohyb svojich dokonale vypracovaných bicepsov.
On sa do zrkadla radšej nedíval. No dobre, niekedy áno, ale len tak tajne, kútikom oka. Netešil ho pohľad na to prevísajúce brucho a bledú pokožku podloženú vrstvou slaniny.
Keby sa však pozrel v tej chvíli, všimol by si prvé nesmelé povrázky svalov, čo sa napínali pod nánosom tuku.

Závěrečná poznámka: 

O tomto chalanovi som nedávno čítala článok. Chcel sa po schudnutí vyhnúť operáciám na odstránenie prebytočných kožných záhybov (neviem, ako sa to volá odborne), a tak sa rozhodol vyplniť prázdny priestor svalmi. Zdá sa mi, že to dopadlo celkom úspešne.

Obrázek uživatele Skřítě

I po smrti dokazuje, že ho fotbal baví, napodruhé dokopal to až do síně slávy

Drabble: 

Když byl Pepi Bican malý, vlastně ještě Bicáček,
bylo zřejmé, že hned vklouzne do tátových kopaček.
Otec ten svůj zápas prohrál a fotbal mu život vzal,
jeho syn měl našlápnuto, kanonýr se z něho stal.
Náborový čutálista na rakouskou ligu přišel,
o Pepíku Bicanovi od fanoušků lecos slyšel.
Hodil pohled periferní Bicáčkovým směrem,
zhodnotil ho jedním dlouhým okohybným stěrem.
Budoucí legendu pohledem odhalil,
Pepi však nový dres předčasně zabalil.
Možná pohled úkosem,rašící knír pod nosem,
bicáky i ve jméně, ty pod tričkem neméně,
něco z toho nevonělo soudružkám a soudruhům
a Bican jen u lopaty předvádět moh svalů um.

Obrázek uživatele Queen24

O tom se přece nemluví... nebo jo?

Drabble: 

V pěti letech: ,,Mamí, kde má naše sousedka kozy? Brácha říkal, že jsou fakt velký, já je chci vidět!",,Proboha, hlavně tohle neřekni před ní! To se neříká! A s bráchou si to vyřídím!"

V deseti letech: ,,Co to má znamenat, můžeš mi vysvětlit tady tu poznámku? Tys při hodině kreslení vydíral spolužácku, že jí půjčíš pastelky, jen když ti dá francouzáka? Odkud, proboha, víš, co je francouzák?!"

V patnácti letech:,,Tak co holky, pořád nic? Neříkej, že se ti žádná nelíbí? Puberta s tebou mává, určitě líbí, viď..."

Ve třiceti letech: ,,Miláčku, měli bychom spolu o sexu víc mluvit..."

Závěrečná poznámka: 

Vlastně ani nevím, co dodat :D asi ať si to každý přebere jak chce :)
Trošku mě inspiroval titulek článku v jednom časopise: Proč spolu partneři tak málo mluví o sexu
A zároveň tím samozřejmě nechci říct, že by snad měly o sexu mluvit malý děti! xD

Obrázek uživatele galahad

Posledné vyúčtovanie

Drabble: 

„V našom horskom hoteli platíte na hosťovskú kartu...“
„Dobre, dobre, kde máte bar?“
Recepčná sa pousmiala.

O niekoľko hodín neskôr sa dovliekol pred recepčný pult a krvou podliate oči hovorili za neho.
„Hneď vám to vyúčtujem. Mali ste...“

šesť pív… zabodlo do hlavy malé ostne.
jednu borovičku… ktorá vyvolala vlnu nevoľnosti.
fľaša vína… určite príčina tej pulzujúcej bolesti…

„To je všetko… a pardon, ešte jednu horcovicu.“
„Ó nie, horcovicu, nie! Na to som úplne zabudol! Čo je za prekliate pravidlo, že to musíte opakovať! To by som zakázal!“
„Neverili by ste, koľko ľudí nám to vraví,“ usmiala sa na neho.

Obrázek uživatele Skřítě

Případ, v kterém kritik každý moh být strůjcem sebevraždy

Úvodní poznámka: 

Varování: v povídce je použit jeden lehce vulgární výraz označující pejorativně vylučovací otvor

Drabble: 

Pověsila na Instagram fotku z dovči u vody,
pak exnula jednu vodku, zde jsou k tomu důvody...

Komentáře zněly zhruba:
"Ty jsi děsná matka, nechat takhle blízko vody lítat svého spratka."

"Já bych se spíš bála toho, že je váš pes sežere."
- "Krmíte ho vůbec něčím? Mně se zdá, že nežere."

"To líčení zestaršuje, kdo vás takhle navádí?"
- "Paní zřejmě oplakává, že ji manžel podvádí."
- "Ten? Vždyť to je děs, hezčí je ten pes."
- "Cvičte a ta kila zničte."

Kdyby si to hodila, tak kolektivní vinou,
tahle žena zvolila však variantu jinou.

Poslala je do řitě
a zanevřela na sítě.

Obrázek uživatele Tora

Óda drobného zlodějíčka, jež velebí tu, která jej od velkých zločinů odrazuje

Úvodní poznámka: 

Napsat ódu na morální kocovinu nebyl velký problém. Dát jí název byl problém mnohem větší. A největší problém byl zařadit ódu do fandomu. Už už se octla ve sci-fi, ale pak se mi sci-fi zželelo a tak je tam, kde je.
Ze života (nikoli mého) proto, že já mám tak šílenou morální kocovinu po každém přestupku, že ani ten blbý papír s tuší nejsem s to ukrást. Díky, mami.

Drabble: 

Jak svěrákem mi svíráš duši
Když kradu papír ba i s tuší
Pak doma hlavou do zdi tluku
A říkám si ty špatný kluku,
K čemu ti asi poslouží?

Nemít tě, kradu, loupím, vraždím
Válím se v zlatě a to navždy
Jenže já vím, jak psáno hole
Někde tam zcela vlevo dole
Máš mít jen, co si zasloužíš!

A tak tu skučím, kvičím, pláči
Že vzal jsem kytku v květináči
Mít hned morální kocovinu
Těžké je, já tu bídně hynu
Však díky, že mě pokoušíš!

S těmi, kdo tebe neznají
A kradou, vraždí potají
Nechci být v jedné partaji!
Tak!

Obrázek uživatele wandrika

Naučte sa kresliť, kapitola 1

Drabble: 

Praktické cvičenia:
1) Vyberte si niekoľko portrétov z Kapitoly A1 a prekreslite ich podľa predlohy.
2) Vezmite si ceruzku na obočie a obkreslite svoje základné črty priamo na zrkadlo.
3) Po zvládnutí základných čŕt nakreslite podľa zrkadla na papier vlastný portrét.

Okamžite som zamierila k svojmu starému vernému zrkadlu. Toto vyzeralo zo všetkých cvičení najjednoduchšie... veď je to len obkresľovanie, nie?
Vytiahla som starú ceruzku na oči a svedomito obtiahla všetky línie svojej tváre. Potom som odstúpila, aby som si svoje dielo prezrela.
Zo zrkadla na mňa pozerala akási dokrivená príšera.
„Čo si mi to urobilo, zrkadlo?!“ zakvílila som urazene.

Závěrečná poznámka: 

Skúste si to niekedy :D

Obrázek uživatele wandrika

Ako pre koho

Úvodní poznámka: 

Dnes ma zase zachránia rastlinky.

Drabble: 

„Príjemné dni? Tie prídu v máji, keď sa roztopí sneh a cez deň býva aj desať stupňov nad nulou,“ prezradila by vám vŕba arktická zo severného pobrežia Grónska. „Nie je múdre rozrastať sa príliš do výšky, ale slnka máte cez leto, koľko len chcete!“
„Príjemne býva v marci,“ oponovala by juka krátkolistá z Mohavskej púšte. „Vtedy ešte nebýva nad štyridsať stupňov a občas aj prší. Ale ak dážď nepríde, musíte s kvitnutím počkať ďalší rok. Raz pršať bude, určite!“
„Vy si s tým narobíte starostí,“ uškŕňala by sa papraď asplenium nidus z tropických pralesov Zanzibaru. „Príjemné dni sú predsa neustále!“

Obrázek uživatele wandrika

Zimovanie

Drabble: 

Astro nikdy nezažil chlad a nepohodu. Tam, kde vyrástol, bolo stále rovnako teplo, len v zime trochu ubudlo svetla. Samozrejme, tešil sa na slnečné dni, ale prečkať zimu tam doma nebol žiadny problém.
Nie ako teraz, pomyslel si nevrlo. Nepočítal s tým, že sa niekedy dostane do takého studeného zapadákova. Slnko tu ledva zazrel a tá hrozná zima... Postupne mu ubúdalo síl, čoraz častejšie upadal do omámeného polospánku...
Prebudili ho ostré slnečné lúče. Prekvapene sa povystieral a napil sa. To spal celú zimu? A čo znamená to divné svrbenie na rastovom vrchole?
Nad hustým porastom tŕňov zazrel Astro niekoľko púčikov.

Závěrečná poznámka: 

Astro je kaktus z rodu astrophytum (obrázok napríklad tu). Ak necháte kaktusy zimovať v teple na parapete, väčšina z nich nikdy nevykvitne. Ak ich dáte napríklad do chladnejšej pivnice, počas zimného spánku sa im vytvoria kvetné púčiky.

Obrázek uživatele Skřítě

Proč se jistým zadkům hodí, když v hledání nepochodí...

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Zadky sedí ve věznicích se zvýšenou ostrahou,
ty zadnice vzpurných lidí s vypečenou povahou.
Zadky najdeš na úřadech v pohodlném křesílku,
rozesílaj s potěšením lidem smutnou obsílku.
Zadky městských řidičů osezené bývaj,
v zaprděném křesílku celý den se kývaj.
Zadek naší obvoďačky překynul už přes židli,
zadky mnohých učitelů mokré houby přehlídly.
Zadek paní prodavačky cvaká strachy z loupežníků,
jen já svému zadku říkám, že má neskutečnou kliku.
Všechny jiné zadky pláčou,
nechtěj sedět, radši skáčou.
Kašlu proto - je-li k mání -
na sedavé zaměstnání.
Že však příliš pohybu zadku také neprospívá,
tak už jenom úřad práce jistým líným zadkům zbývá.

Obrázek uživatele Skřítě

To je vražda, napsala, chlípníka tím dostala

Drabble: 

Na poslední bílé místo v mapě toho těla
políčil si prostopášník, tvrdil, že to chtěla.
Když se k tomu činu chystal měla už smrt jistou
a to jsem se vždycky cítil býti optimistou.
Postupně ji s potěšením zbavil svrchních slupek,
dostal se až k jádru věci, jímž byl "holý pupek".
Nahou ji tam nechal ležet, chvíli čepel brousil,
nezdálo se, že by oběť před tím činem rdousil.
Měl morbidní potěšení z toho jak ve světle svíčky
její chladné bílé tělo rozřeže si na kousíčky.
Byl to chlapík střední výšky, v obličeji odulý,
toho dne si nožem krájel do guláše cibuli.

Obrázek uživatele Skřítě

Když na chlapy máte smůlu a skončíte jak plot z kůlů

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní, nebodík

Drabble: 

Nabrnkla si sobce ve znamení skopce,
když ho měla plné zuby shodila ho z kopce.
Jmenoval se Radek, natloukl si zadek.
Už ji nezval "na obídek", od té doby měla klídek.

Její druhý nápadník - jmenoval se Ruda Fik,
byl sňatkový podvodník.
Prokoukla ho hnedle z kraje,
na co si tu, chlapec, hraje?!
Všechny slipy, ba i gatě
"vyprala" mu v skelné vatě.

Ke špuntu si Tonda Hnát,
čichl často velmi rád.
Tomu tedy prolila šaratici hrdlem -
stylově se loučila i s tím třetím trdlem.

Vůči chlapům vzklíčila v ní oprávněná nedůvěra
a tak radši nechala se zavřít někam do kláštěra.

Stránky

-A A +A