Na políčku v jetelíčku, kde potůček pramení,
sosák leští pubertálně dva čmeláčí kořeni.
Čmelda býval přelétavý, s radostí si vrznul,
po poslední epizodě úsměv mu však zmrznul.
"Sotva píchneš, hned bys chcíp?
Měls to, hochu, provést líp."
Zatímco spal, sladká byla pomsta jisté Medulienky,
zadnici mu vyholila na chlupaté bílé trenky.
"Bráchové ho snadno najdou podle bílé zadnice,
dotáhnou ho klidně po zlém až před brány radnice."
Ze sňatku však rychle sešlo, kolegové drží basu
a bráškové ráno našli s bílým zadkem celou chasu.
Tento den je památeční pro rod zemních čmeláků,
neboť od té doby létaj bez barevných tepláků.