Harry Potter AU

Obrázek uživatele Owes

Není čas ztrácet čas

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní

Drabble: 

„Co to je?“
Edward civěl na dveře Lilyiny ledničky, kde visela hrozivě vyhlížející tabulka. Čtverečky, obdélníčky, hustě popsané kolonky, poznámky, šipky, škrtance.
„Harmonogram. Přesněji řečeno, můj týdenní plán.“
„Nechápu –“
„Jak můžu zvládat tolik věcí? To říkal James taky.“
Vrazila mu do ruky čaj a Siriusovi kávu.
„Leia?“ pozastavil se Edward nad svým hrnkem.
„Já jsem spokojen,“ zasmál se Sirius přes hranu hrníčku s obrázkem Hana Sola. „Takže se v penzi nenudíš.“
„Na to fakt nemám čas, pánové. Příští měsíc jsou kvalifikační závody na mistrovství Evropy seniorů v plavání. Pak odjíždím na čtrnáct dní do Alp.“
„Lyžovat?“
„Ne. Pokořit Mont Blanc.“

Závěrečná poznámka: 

striggo, ty jsi to říkala! A měla jsi úplnou pravdu! :D

Obrázek uživatele Owes

Zobání pro ptáčka

Úvodní poznámka: 

12+, malinko lechtivé

Drabble: 

„Poslední pacient, než odjedete na líbánky?“ mrkla na něj Denisa.
Společně vešli na vyšetřovnu.
„Ano, za 15 minut končím. Sirius už startuje, slyším ten kravál až sem… Zdravím, pane Crockforde. Co vás trápí?“
„Ptáček necvrliká, nehopká, popravdě řečeno, tak nějak visí na bidýlku.“
„Mluvíte o svém penisu, předpokládám, jinak byste navštívil veterináře.“
„Jo. Nepostaví se a nepostaví!“
Edward vetchému staříkovi trpělivě hleděl do očí.
„Pane Crockforde, kolik vám je?“
„96!“
„Hmm… A nechtěl byste se raději věnovat třeba… vnoučatům?“
„Na tom právě pracuju! Ale nejdřív to chce vlastní děti, filuto!“
„Čerstvě ženat?“
„Týden.“
„Gratuluji. Deniso, natočíme EKG a předepíšeme viagru.“

Obrázek uživatele Iantouch

Kouzelník roku

Drabble: 

Málem to nestihli. Sál se plnil diváky a maskérka, která se chystala přepudrovat Gellertovi nos, vypadala, že se zhroutí, pokud dotyčný kouzelník nebudu stát na pódiu do deseti minut. Vyhlášení cen pro kouzelnické podnikatele roku mělo právě začínat.
"Do háje!" vyjekl Gellert. "Zapomněl jsem tu řeč! Zůstala doma na lednici!"
"Improvizuj," povzbudil ho Albus. "To ti jde stejně nejlíp. Kde máš kravatu, Tome?"
"Myslím, že jsem ji nechal na ramínku," odvětil hoch.
"Co kde nechal viset Albus?" zeptal se Gellert.
"Já mám všechno," hájil se Brumbál.
"Jo," pronesl Tom. "Až na to, že máš na nohou pantofle a vlněný ponožky."

Obrázek uživatele Voldemort

Trestné, nemyslitelné a naprosto nemožné

Úvodní poznámka: 

bez nároku na bod

Drabble: 

Bradavická knihovna má oddělení s omezeným přístupem. To vědí všichni.
Že má navíc tajnou skříň v kanceláři knihovnice, to ví momentálně pouze Hermiona Grangerová. Irma svá tajemství pečlivě střeží a nesvěří je hned tak někomu.
Pokud byste měli to štěstí a mohli do řečeného kusu nábytku nahlédnout, našli byste tam sebrané spisy Adalberta Wafflinga a další dokumenty umístěné na policích podle jejich pořadí na indexu. Byla by to kompletní sbírka, kdyby se index neustále nerozrůstal.
Přechovávat zakázané knihy je trestné, zpřístupňovat je mládeži nemyslitelné. A zabránit knihovnici v tom, aby zprostředkovala žíznivé Hermioně přístup k informačním pramenům, je naprosto nemožné.

Závěrečná poznámka: 

Po pěti letech jsme se konečně dozvěděli odpověď na tuto otázku.

Obrázek uživatele Voldemort

My děti ze stanice rulík

Drabble: 

Když byl Blaise ještě malé zmijozelátko, nepřišlo mu nijak divné, že doma vídá jednoho tátu za druhým (první nejdřív odkázal celý majetek Blaisově mamince). Postupně ale v procesu nabývání rozumu narazil na nesoulad a obrátil se na zdroj vší moudrosti – svou velkou sestru. Thursday byla právě v intenzivní punkové fázi a s ničím se nemazala.
„Tvůj táta je mrtvej a máma ho otrávila,“ potáhla drsně z mentolky.
„Tvůj táta je taky mrtvej?“
„Můj táta mámu naučil, jak trávit,“ típla mentolku o parapet rodinného sídla.
„Takže tvůj táta zabil mýho tátu?“
Thursday zamrkala a s uznalým výrazem pokývala hlavou. „Máš recht.“

Obrázek uživatele Owes

Kritický věk

Drabble: 

„Odpusťte, Remusi, že jsem vás zavolala,“ zamumlala Hannah Abbottová a zahanbeně postávala u lůžka svého syna Mathiase, kterému oteklý obličej rámovaly prameny jedovatě zelených vlasů. „V životě bych neřekla, že ho napadne taková bejkárna.“
Doktor Lupin zkontroloval zorničky, provedení intubace, průtok kanylou a prokrvení končetin.
„Kortikoidy zabírají. Zítra už snad otok opadne natolik, aby mohl dýchat sám. Netrapte se, Hannah. Existují horší věci než alergie na peroxid.“
„Někdy je to těžké, víte? Být sama na náctiletého kluka.“
„Náctiletí kluci jsou tvrdý oříšek i pro dva rodiče… Ahoj, Teddy.“
Ve dveřích stál třináctiletý chlapec s fialovou hlavou a piercingem v obočí.

Obrázek uživatele Voldemort

Veškeré pochybnosti stranou

Drabble: 

Leželi spolu na dece v ovocném sadu.
„Myslíš, že mě přijmou?“
Ginny byla přitulená k jeho boku.
„Já tě přijímám.“
Hleděli na obláčky připomínající cukrovou vatu.
„Jsem z jiného těsta než vy.“
Ginny se usmála.
„Proto tě miluju.“
Poslouchali bzučení včel.
„Mám na sobě spoustu rodových zatížení.“
Ginny pohladila prsten s hadem na své ruce.
„Jasně, tvoje matka byla travička. A co? Já mám zase po tátovi plochý nohy.“
Blaise jí jemně nadzvedl bradu a významně se na ni podíval.
„Tobě nevadí představa, že nemáme děti?“
„Jseš jako kolovrátek, sklapni už. Máš snad dojem, že bude mít táta málo vnoučat?“

Obrázek uživatele Owes

I do, I do, I do, I do, I do

Úvodní poznámka: 

Přímo navazuje na předchozí drabble Vyznání.

Drabble: 

V hlavě mu drnčel kolovrátek se dvěma vlákny.
První obsahovalo jedinou křičící myšlenku: Ano, ano, ano, ano, ano!
Druhé bylo spletitější, znělo nějak takhle: To myslíš vážně? Jsi připravený složit slib věrnosti a oddanosti? Být se mnou v dobrém i zlém? Navzdory mému neustálému komandování, kritizování a spílání? Přes všechen můj perfekcionismus, workoholismus a sarkasmus?
„Tak hergot řekni něco!“
„Kde máš prsten?“
Sirius pověsil Edwardovi kolem krku stříbrný řetízek. Dvanácticípá hvězda osázená diamanty.
„Prsteny nenosíš. Tím přívěskem chci říct –“
„Že vyděláváš víc?“
„ – že se ti odevzdávám. Ačkoli jseš fakt nesnesitelnej.“
Jedno z vláken prasklo. Kolovrátek se zastavil.
„Ano. Moje odpověď.“

Obrázek uživatele Iantouch

Rodinný oběd

Drabble: 

"Takže vy se zabýváte genealogií, slečno...?"
"Nagini."
"Jistě, promiňte, nezvyklé jméno," omluvil se Albus a vložil si do úst sousto jehněčího.
"To je zajímavé," pokračoval Gellert. "Co vás k tomu přivedlo?"
"Podáš mi sůl, Tome?" přerušil hovor Credence. Oproti očekávání byl oblečen ve střízlivých tmavých šatech.
"Aureliusi, nech mluvit svou přítelkyni!"
"Rodinná kletba," řekla dívka.
"Jakého charakteru?" zeptal se Brumbál profesionálním tónem.
"Je maledictus," doplnil Credence. "Had."
"Já dovedu mluvit s hady!" vykřikl nadšeně Tom.
Nagini se zatvářila zmateně.
"Někteří kouzelníci to dovedou," potvrdil Albus.
"Mohla bys mi sestavit můj rodokmen?" zeptal se Tom, ale nikdo jiný krom Nagini nerozuměl.

Obrázek uživatele Perla Black

Počátek

Úvodní poznámka: 

Drabble je volným začátkem k tématu Červík na dubu, ale dá se číst i samostatně. Časově spadá rámec spíše do průběhu druhé války s Voldemortem za doby Harryho, odkláním se ovšem od Voldemortovi hadí podoby a ponechávám mu vzhled z knížky HP a Tajemná komnata.

Drabble: 

Kráčel neslyšně po schodech opuštěného domu.
„Kdysi to býval sirotčinec. Vyrůstal jsem tu,“ prohodil k muži, který šel za ním.
„Něco málo jsi zmiňoval,“ prsty svíral hůlku. „Jak dlouho nefunguje?“
„Asi tak deset let, přesně si nejsem jistý,“ vstoupil do pokoje, který kdysi dávno obýval.
Všechno začalo tady. V tomhle pokoji mi Brumbál řekl, že jsem čaroděj. Dneska to uzavřeme.
„V pořádku?“ snědá ruka sevřela tu jeho. Souhlasil, bez váhání, že Toma doprovodí. Neviděl v něm obávaného černokněžníka, pro něj byl daleko víc.
„Děkuju.“
„Za co?“
„Za doprovod k pramenům. Teď spolu můžeme, konečně, odjet. Co bys řekl na Paříž?“

Obrázek uživatele Iantouch

Mudlovina

Drabble: 

"Dobrý den, u aparátu Gellert Grindelwald. Volám ohledně inzerátu. Už prodáno? Škoda!"
"Dobrý den, u aparátu Gellert Grindelwald. Volám ohledně inzerátu. Nemáte zájem? To je ale škoda!"
"Dobrý den, u aparátu Gellert Grindelwald. Volám ohledně inzerátu. Haló? Slyšíme se?"

Neslyšeli se, jelikož Albus právě vytáhl zástrčku telefonu ze zdi.
"Co to děláš?"
"Poslední opatření předtím než tuhle mudlovinu vyhodím z okna!"
"Já myslel, že máš mudly rád?"
"Mám rád některé mudly, Gellerte, ale některé jejich vynálezy mít doma zkrátka nechci."
"Mohl nám vydělat spoustu peněz!"
"To asi ano," uznal Brumbál. "Ale já budu radši chudý, než tohle poslouchat celý den."

Obrázek uživatele Owes

Vyznání

Drabble: 

Uklízel kuchyň. Ti dva dokázali proměnit linku v obraz naprosté zkázy. (Pizza byla skvělá.)
Sirius ho zezadu objal a políbil na krk.
„Už spí.“
„Fajn.“
„Víš, co mi řekla?“
„Ne. Do jejího pokoje jsem odposlech ještě neinstaloval.“
„Že bych se ti měl omluvit.“
„To bys tedy měl. Ta kuchyň vypadá jako po tornádu.“
„Řekla mi, že tě slyšela brečet tu noc, kdy jsem odjel.“
Ztuhnul. Odtáhl se.
Sirius ho chytil za zápěstí a otočil k sobě.
„Moc mě to mrzí.“
„Nemrzí. A je to jedno. Jako svobodný člověk jsi na to měl právo.“
„Už nechci bejt svobodnej. Vezmeš si mě?“

Obrázek uživatele Voldemort

Čína

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Náraz surreality.

Drabble: 

Ari se vrátila s dvěma krabičkami nudlí se zeleninou a jarními závitky. Lin se s atakem neznámých chutí vyrovnávala po svém. Sousta prokládala otázkami.
„Ari, můžu se na něco zeptat?“
„Říkej mi Thursday,“ odvětila, když dožvýkala závitek. „A můžeš.“
„Je Avery tvůj otec?“ Musí být, nic jiného nedává smysl.
Thursday, opět žvýkajíc, přikývla.
„To jsem nevěděla.“
„Není to veřejná informace.“ Srkání nudlí. „Matka si ho vzala kvůli penězům, chtěla ho otrávit, jeho to pobavilo, rozvedli se, narodila jsem se já.“
„To je zvláštní pořadí,“ zhodnotila Lin a odvážně se chopila hůlek.
„Definuj zvláštní,“ ušklíbla se Thursday. „Každopádně je to pravda.“

Závěrečná poznámka: 

Co ta jména... Osoba v drabblu dostala od rodičů jméno Arethusa. Když byla dítě, říkalo se jí Ari. Tohle jméno používala celou dobu Lin, protože se léta neviděly. Thursday je jméno, které Arethusa odvodila od druhé půlky rodného jména (-thus -> Thursday). Připadalo jí to cool a paradoxně normálnější než Arethusa (alespoň v mudlovském kontextu).

Obrázek uživatele Iantouch

Na jevišti

Drabble: 

"Dámy a pánové, vítejte na Broadwayi v talk show Pravda a nic než pravda, kde ty nejodvážnější celebrity kouzelnického světa odpovídají na moje otázky pod vlivem veritaséra! Já jsem Euridika Holoubková a teď prosím potlesk pro našeho prvního hosta. Přivítejte módního mága, pana Credence Barebonea!"
Na jeviště vstoupil muž v honosné rudé róbě.

"Pojďme na první otázku. Credence Barebone je vaše umělecké jméno. Jak se doopravdy jmenujete?"
"Aurelius Brumbál."
V sále to zahučelo.
"Pokud byste byl zvěromágem, jakým zvířetem byste byl?"
"Počítám, že kozlem," zasmál se Credence.
"Proč zrovna kozlem?"
"Víte, můj otec má patrně raději kozy než módní návrháře."

Obrázek uživatele Voldemort

Malá a velká kočka

Úvodní poznámka: 

Dnes kousek z hlubší minulosti:
Minerva McGonagallová, 1961, Uganda.

Drabble: 

Minerva vyšla ze třídy rovnou do plného poledne. Oči zamžouraly, ruka vyletěla vzhůru, aby je ochránila před nemilosrdnými paprsky afrického slunce. Mimo období dešťů bylo ještě více než obvykle jasné, že není v Británii. Už skoro rok.
S úlevným nádechem se proměnila do své kočičí podoby a posadila se do stínu. Být malým zvířetem mělo mnoho prostorových výhod.
„Můžu si přisednout?“
Na okamžik naježila srst. Instinkt. Vzpomínka. Pak místo přikývnutí jako souhlas přivřela víčka.
Aisha, kolegyně a za tu krátkou dobu, co se znaly, snad také přítelkyně, se usmála a v podobě zlatavé lvice ulehla vedle Minervy. Stíny se prodloužily.

Obrázek uživatele Owes

Štvaná zvěř

Úvodní poznámka: 

Kdyby někoho zajímalo, jak se má James...

Drabble: 

„Zítra odvážíš holky ty, mám kadeřníka, doufám, žes nezapomněl. Melody jde po škole k zubaři, Harmony na sportovky, končí ve dvě. S večeří na mě nečekejte, na tom večírku snad něco ulovím. Pa.“
Celestina odešla a James táhle vzdychnul.
„Copak?“ usmála se cukrkandlově Lily. „Dává ti zabrat?“
V očích měl výraz uštvaného jelena.
„Myslím, že jsi to nakonec vyhrála.“
„Doma na mě mluví jenom lednička. Většinou proto, aby mi sdělila, že je prázdná.“
„Závidím ti… Anebo těm dvěma.“
Sirius převzal od Edwarda kelímek kávy, palcem ho pohladil po hřbetu dlaně a oplatil mu úsměv.
„Přijď brzo. Děláme s Lizzie pizzu.“

Obrázek uživatele Perla Black

Vlčí zodpovědnost

Úvodní poznámka: 

Ve formě drabble se věnuji jednomu kapitolovému AU příběhu ze světa HP, proto jsem u tématu šelmy měla rovnou jasno. Postavou je Fenrir Šedohřbet, obávaný vlkodlak z knih i filmů, o kterém toho mnoho nevíme.

Drabble: 

Hluboce opovrhoval lidmi, čišelo to z jeho pohybů i slov. Považoval je za pouhou kořist, i když některé kouzelníky uznával. Mnoho z nich bylo zároveň i vlkodlaky. Neexistoval ovšem žádný, který by ho vyzval v souboji o vedení smečky, o dominanci.
Šelma, kterou byl, milovala sténání a křik obětí. Snažil se ovšem, čím dál častěji, lidi nenakazit lykantropií. Za pochodu se učil, jak funguje smečka a vládnutí.
„Volal jsi?“
„Ano.“ Slovo bylo prosycené pramalým zájmem. Držel si Remuse, největší hrozbu, co nejblíž. Při sebemenším odporu mu secvakne zuby kolem krku a…
„Našlo se čarovné zrcadlo. Prozkoumej ho.“
„Jak si přeješ.“

Obrázek uživatele Iantouch

Vlk z Wall Streetu

Drabble: 

"Hele, o Gellertovi píšou v novinách!" zvolal nadšeně Tom, zamával nejnovějším vydáním Denního věštce a rychle dosedl do křesla, aby mohl číst nahlas.
Z titulní stránky se usmívala Grindelwaldova fotka, kde stojí před Gringotovic bankou a okázale kolem sebe rozhazuje cenné papíry.
"Žralok v moři realitního obchodu Gellert Grindelwald zabrousil do burzovních vod!" předčítal Tom. "Pokud by měl kouzelnický svět svého Vlka z Wall Streetu, bude jím tento muž!"
"Vlk?" podivil se Aberforth.
"Myslím, že to docela sedí," zauvažoval Albus.
"Kůzlátka děťátka, jsem doma!" ohlásil se Gellert z předsíně.
"Tak to prr!" ozval se Aberforth. "Kozy do toho tahat nebudeš!"

Obrázek uživatele Owes

Čas odejít

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Lily stála v ordinaci doktorky Hoochové a žaludek měla bolestivě stažený.
Rolanda přestala zírat na rentgenové snímky a věnovala jí pohled, který hovořil jasně.
„Takže penze je nevyhnutelná, říkáš?“ ušklíbla se Lily.
„Jedna věc je diagnóza. Ta je neoddiskutovatelná. Potom je tu prognóza. O té by se dalo polemizovat. Ale ptej se sama sebe, jestli stojíš o selhání při nějaké každodenní činnosti, rutinním zákroku, který bys se zdravýma rukama provedla bez pochybení. Sama dobře víš, jak moc tě to limituje, Lily.“
„Díky, Rolando… Možná už je vážně ten správný čas.“
„Traumatologii nejde dělat věčně. Komu předáš žezlo?“
„Asi vyhlásím soutěž.“

Obrázek uživatele Voldemort

Scéna z rodinného života

Úvodní poznámka: 

K pojetí tématu: denní chléb tady beru jako něco obvyklého, rutinního (a taky je tam jeden chleba jen tak jako bonus :D)

Drabble: 

Seděla u jídelního stolu a pozorovala Rabastana s Robertem na zahradě. Za ty čtyři roky se neuvěřitelně sehráli, skutečný otec a syn. Chyběla jim? Věděla, že ano. Zvládli to bez ní a zvládli by to i dál? Přála by si, aby mohla z každodenní, už odnaučené, svírající role matky a manželky odejít navždycky?
„Roweno, zlato!“ Rabastan přiběhl k otevřenému oknu s širokým úsměvem, který jí sevřel u srdce. „Nad čím tady tak přemýšlíš?“
„Nad ničím důležitým,“ usmála se. „Vzpomínám, jaký měli ve Francii vynikající chleba.“
„Můžeme za ním někdy vyrazit,“ řekl a neviděl, že se mu manželství drolí mezi prsty.

Závěrečná poznámka: 

Tápete v postavách? Pomůže vám prezentace! (Už to tu dlouho nebylo, tak proč to nepřipomenout, že?). Jinak jen připomenu, že Rowena pár let před koncem totality emigrovala, aby pomáhala odboji zvenku, a syna s manželem musela nechat doma.

Obrázek uživatele Voldemort

Odborná exkurze v Prameni

Drabble: 

V malém, temném pokoji vrže postel. Vedle ní sedí žena v laboratorním plášti a pozoruje snažení dvojice na posteli.

„Úspěch není pravděpodobný, a to ještě buďte rádi. Při tomhle stupni příbuznosti se vám nemůže narodit nic životaschopného. Vážně, nechcete toho nechat?“

Je ignorována, a tak se rozhodne omrknout další pokoje. A sklep.

Tam probíhá „výzkum“. Kotlíky bublají téměř nepřetržitě a jede se stylem pokus omyl. Nějaká ta nepřizpůsobivá laboratorní krysa, na které by vyzkoušeli nejnovější lektvar, se najde vždycky.

Seriózní věda nemá proti fanatickým zastáncům eugeniky šanci.

Georgina Moodyová popadne Genetiku za límec a vyhodí ji z budovy Pramene ven.

Závěrečná poznámka: 

Ono to může vyznít jako nějaká příbuzenská plemenitba, ale problém je v tom, že u čistokrevných kouzelníků mírně devalvoval genofond jako takový (28 čistokrevných kouzelnických rodin, co uzavírají posledních pár set let svazky téměř výhradně mezi sebou). Nicméně Georginin tým se fakt snaží, aby měl výsledky a nějaká věda jim to nemůže překazit.

Obrázek uživatele Owes

Projíst se k věčnému pokoji

Drabble: 

Daisy nahlédla do papírů v kartě. Mračila se.
„Tati, tohle se mi nelíbí. Vysoký cholesterol, zvýšené jaterní enzymy, přetrvávající hypertenze a sono potvrdilo stenózu krčních i koronárních tepen.“
Harry se na židli pohodlně opřel.
„Dudley, popiš mi svůj obvyklý jídelníček.“
„Ráno mívám volský oka s párkem, potom pár slaninových sendvičů, k obědu steak s hranolkama, McFlurry a Snickersku, ve čtyři si dávám brownies nebo tiramisu, k večeři objednáváme pizzu.“
„Nějaká zelenina?“
„K tomu steaku dávají coleslaw.“
„Výborně,“ ušklíbl se Harry. „Pokračuj v tom ještě tak pět let a tvoje zdravotní potíže zmizí.“
„To jako vážně?“
„Jistě. Mrtvoly už nic netrápí.“

Obrázek uživatele Voldemort

Nezničitelná

Drabble: 

Ženský tábor osvobodili do dvou dnů od pádu Ministerstva. Neville se připojil k dobrovolníkům, třídil přeživší podle stupně a druhu potřebné pomoci a na potkání prováděl čistící a dezinfikující kouzla. U jednoho z baráků zůstal stát jako solný sloup – ze dveří se vybelhala jeho babička.
„Babičko! Ty žiješ!“
Augusta Longbottomová povstala jako fénix z popela – špinavá a nasraná. Do tábora se dostala, když v úkrytu na vteřinku zamhouřila oko (ne, nespala! a přepadli ji, holomci, ze zálohy!).
„Neville, jsi to ty?!“ zvolala tónem, který měl milovaného vnuka varovat předem. „Samozřejmě, že žiju. A uráží mě, že sis myslel něco jiného!“

Obrázek uživatele Iantouch

Tvrdý chleba realitního makléře

Drabble: 

Denním chlebem Gellerta Grindelwalda bylo prodávání kouzelnických nemovitostí. Jeho klienti ho vídali při prohlídkách luxusních domů v perfektně padnoucím obleku, s aktovkou z dračí kůže a profesionálním úsměvem. Málokdo si dokázal představit všechno to ostatní.
"Do baziliščí prdele!" zaklel Gellert. Zrovna si uvědomil, že přesvědčit ghúla k tomu, aby opustil půdu domku, který se chystá zařadit do nabídky, nebude záležitost jednoho kouzla. A pak je tu ten zatopený sklep s ďasovci. A ten dlaždičoun, od kterého si právě vypůjčil hlášku.
Otřel si ruce do montérek a vylil si sliz z holinek.
"Tak za tohle si teda napočítám extra tučnou provizi."

Obrázek uživatele Owes

Ten-který-poslal-Smrt-někam

Drabble: 

Mířil do šaten, když ji uviděl vycházet ze dveří JIPky. Černě oděnou, na kost vyzáblou, smrtelně bledou a vyzývavě nalíčenou. Kosu tahala snad jen pro to klišé.
„Už zase?“ zavrčel Sirius. „Myslím, že jsme si to docela nedávno vyjasnili – nikam nejdu!“
„Ty ne,“ zapředla hrdelním hlasem, jímž sametově protékalo nebezpečí. „Pan Tofty odchází. Pane Tofty, pohněte, nemám na práci jenom vás!“ houkla do dveří, za kterými zmateně postával Blackův dopolední pacient.
„Á, tady jsi,“ usmál se Edward a zamířil k Siriusovi. „Platí ta večeře?“
Když Sirius zaznamenal, jak Smrti toužebně zaplály oči, varovně zdvihl ukazovák.
„Zkus to a zabiju tě!“

Obrázek uživatele Iantouch

Tak jako Fawkes

Drabble: 

Albus se cítil mizerně. Rád by plakal, ale nešlo to. Bolest mu vězela pod hrudní kostí jako veliký střep, který nelze vyjmout. Měl strach. Bál se, že ztratí syna, že to nezvládne a Gellert ho opustí. Nakonec už to jednou udělal. Zmizel, když ho Albus nejvíc potřeboval.
"Já vás mám rád a chci s vámi zůstat. A je mi jedno, co byli zač mí rodiče. Ty jsi můj táta a Gellert je můj druhej táta!" ozvalo se náhle. Tom objal otce a zabořil tvář do jeho ramene.
Stavidla pláče náhle povolila.
"Půjdeme na zmrzlinu?" vzlykl Albus.
"Jo. Dám si citrónovou."

Obrázek uživatele Iantouch

Rozhovor

Drabble: 

Ve svém snu se Tom nacházel ve starém domě, v místnosti s napůl zborceným krbem a jedním ošoupaným křeslem. V tom křesle seděla postava v kápi.
"Pojď blíž," řekla a chlapec udělal bázlivý krok směrem k ní.
"Kdo jsi?" zeptal se Tom, přestože to věděl. Znal ji z Albusovy oblíbené pohádky.
"Smrt," řekla postava. "Bojíš se mě?"
Tom chtěl říct, že se nebojí, ale namísto toho slyšel sám sebe, jak odpovídá: "Trochu jo."
"Jenom trochu?"
"Jo," odvětil. "Albus říká, že smrti není třeba se bát."
"To má pravdu," potvrdila smrt.
"Tak se bojím jen trochu. Umřu teď?"
Smrt zavrtěla hlavou.

Obrázek uživatele Voldemort

Chlapák

Úvodní poznámka: 

a ještě jedno NESOUTĚŽNÍ, do třetice všeho dobrého (i když...)

15+, neexplicitní sexuální násilí

Drabble: 

Začalo to romanticky. Postavil se mu, už když si jí poprvé všiml. Hrála si na netýkavku, pak z ní vypadlo, že je lesba. Každej ale ví, že lesba jenom čeká na pořádnýho chlapa.

Příležitost přišla o pár let později. Byl zástupce ředitele azkabanské věznice a Marlene zavřeli za pokus o atentát. Bránila se mu, ale tak dlouho na ni posílal mozkomory, až řekla ano.

Šukal ji pět let – věděl, že teď už se jí to líbí. Prasák se zamiloval a doporučil významnou vězenkyni do programu Pramen. Těšil se, že za ní bude chodit do hezčího. Přepočítal se. Dostali ji jiní.

Obrázek uživatele Voldemort

Střízlivý život sexuálního boha

Úvodní poznámka: 

nesoutěžní

Z publikace Čistokrevný chtíč: intimní tajemství (nejen) z Raddleova ministerstva (Krucánky a kaňoury, 2010).

Drabble: 

Na rozdíl od svého předchůdce, který navazoval intimní vztahy výhradně s výrazně mladšími muži, byl sexuální život Rojvola Raddlea zjevně na jednu stranu pestřejší, na druhou stranu mnohem méně rušný. Raddle jednak celý život trpěl stupňující se paranoiou (která ho ke konci života prakticky paralyzovala), jednak o sex podle dostupných zpráv neměl ani zvláštní zájem1.

___________________________________________________________________

1To je v přímém rozporu s řadou dobových erotických novel, kde byl ministr pod zástupným jménem nebo dokonce sám za sebe vyobrazován jako sexuální bůh erotoman, a se svědectvím asi patnácti žen, které se pokoušely ke slávě dojít tvrzením, že je Raddle otcem jejich dětí.

Obrázek uživatele Voldemort

V plamenech

Drabble: 

Když se poprvé dotkl její dlaně, zábla jako sníh. Držel ji tak dlouho, až se zahřála.
Rozdmýchal oheň a sledoval, jak taje.
Oheň a led.
Když poprvé spojil jejich rty, byly chladné jako ocel. Líbal je tak dlouho, až hořely touhou.
Zažehl hranici a cítil, jak plane.
Plamen a dýka.
Když poprvé řekl, že ji chce, její oči studily jako dva brilianty. Díval se do nich tak dlouho, až vzplály stejnou vášní.
Rozpálil kámen a pozoroval, jak se mění v srdce.
Drak a diamant.
Když se James Potter probudil vedle Narcissy Malfoyové, chtěl věřit, že to není jen fyzická láska.

Stránky

-A A +A