DMD č. 17. pro 17. 4. 2017. Téma: Mazanec a mazanice

Obrázek uživatele Sothis Blue

Zakreslený les

Úvodní poznámka: 

Org: Sakra! Technickej problém. Prosím, nekomentujte.

Drabble: 

Zatímco čekám, až černá kresba zaschne, utrhnu si kus masa a poslouchám, o čem jde kolem ohně řeč.
,,Narazili jsme na ně právě v tomhle kraji," tvrdí Ghûčar. ,,S třiadvacátou."
,,Kdyby tu ale byli teď,“ oponuje Maris, ,,už bychom to věděli.“
,,To rozhodně,“ otřese se Ghûčar. Nedivím se, že o svých obavách stále dokola začíná. Vidět své druhy rozdrcené…
Otřu si ruce a sáhnu po zeleném inkoustu, abych doplnila vegetaci.
Na tomhle kopci většinou křoviny, tady na svahu jen louky až... Proč je na tomhle místě zakreslený les?
Svinu mapu. ,,Připravit k pochodu,“ zavelím.
,,Co se děje?“
,,Enti.“
Ghûčar ztuhne.

Obrázek uživatele peva

Nový smer

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nasleduje po Tuneli

Drabble: 

Desiatnik Dubník sa vliekol ulicami a cítil sa mizerne. Jak vysvetlí poručíkovi, že s veľkou slávou nabehli do Siedmych krkavcov a nenašli ani jednu falošnú zlatku, nieto väzňa na úteku. Prehľadali každý kút! Zvesili každú jednu mazanicu, čo tam visela. A ani to pašované víno nenašli. Za toto nedostane frčky, ale riadny mazanec. Na dlhú cestu domov.
Ale šťastie pri ňom tentokrát stálo.
"Mami, veď ocko šiel za tým ujom z dolov." ozval sa dievčenský hlások po jeho pravej strane. Desiatnik sa okamžite otočil. Kňažná..Rychetská s dcérou? Oči mu zasvietili. Jeho kariéra práve nabrala nové obrátky. "Únos!" zašeptal vzrušene.

Svátek za časů revoluce

Fandom: 
Drabble: 

"Josefe, vykašli se na tu mazanici a pojď si dát s rodinou mazanec, se všemi těmi revolucemi pánbůh ví, jestli se ještě příští Velikonoce takto sejdeme!"
"Ale Amálie," oponoval nešťastně a trochu rezignovaně mladý muž, "to není žádná mazanice, vždyť je to dřevoryt."
"Mně je jedno, co to je, na putyku ti to nevydělá! Přijď dřív, než Quido začne číst z bible, nebo si mě nepřej!"
"Ano, sestro," povzdychl si tiše muž.

Smutně se zahleděl na dřevěnou desku, do které ryl obraz kněžny Libuše. On ale místo tváře kněžny viděl tvář své Františky.
Potřásl hlavou a vyrazil k svátečnímu stolu.

Závěrečná poznámka: 

Zase jsem se něco dozvěděl: https://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_M%C3%A1nes

Obrázek uživatele Voldemort

Ta naše písnička česká

Úvodní poznámka: 

obvykle přidávám ještě bonusové drabble, jedině tohle je ale opravdový bonus :D (bez bodu)
Vzhledem k návaznosti pouze na mé předchozí drabble nevolím ani fandom Harry Potter. Stejně by to nebylo poznat :D.
Bez tohoto drabble nebude pravděpodobně k pochopení.

Drabble: 

Vladimír Kovář se už hodnou chvíli nedržel na nohách, hrdinsky ale pěl s ostatními. Na pořadu dne bylo Okolo Frýdku cestička. Okolo většinou už rovněž nestojící Britové se čas od času přidávali neartikulovanými výkřiky veselí.
Stážista Jožin Beránek vytáhl z bezedného koše další kus proviantu. Po výkřiku nadšení z britské strany, která na becherovku čekala už tři roky, Jožin zahájil To ta Helpa.
Mezi oběma stranami se efektně zjevil obraz o velikosti dveří. Zachycoval bitvu ne nepodobnou aktuální situaci.
„Mazanica!“ zařval Jožin. Po pohledu na stolovou jídelní základnu se rozřehtal. „Mazanec!“
Geniální mezislovní souvislost vzbudila nadšení trvající třicet čtyři minut.

Závěrečná poznámka: 

Vladimír Kovář a Jožin Beránek jsou zaměstnanci tuzemského úřadu pro mezinárodní kouzelnickou spolupráci, toho času na návštěvě na britském úřadu téhož jména.

Obrázek uživatele Aziz

Povedená krádež jedné mazanice

Drabble: 

"Sasanko, zastav! S tím obrazem mi neutečeš!" zavolal NezmarMan, a Kapitán Sasanka by se mu zasmál, kdyby mu už pomalu nedocházel dech.
Obraz mu nakonec upadl, a tak zastavil a chvilku se v předklonu vydýchával, jakmile ale zaslechl Nezmarovy kroky, narovnal se. S úšklebkem se otočil.
Hrdina udělal krok blíž, a Kapitán taky, ale šlápl na plátno a tlustá vrstva barvy mu pod nohama podjela. Spadl na zadek, a NezmarMan nezadržel smích.
Sasanka už začal truchlit pro svůj oblek opatlaný barvou, nasupěně nabral barvu a hodil jí Nezmarovi do obličeje.
"Zničil jsi obraz, mazanče," zvážnil Nezmar.
"Byla to spíš mazanice."

Obrázek uživatele akai

Rozdílný, a přesto stále člověk

Fandom: 
Drabble: 

Miloval Pesach, svátek patřící jenom jim. Přesto se však neubránil závisti, když uslyšel všechny děti chlubit se, jaký mazanec letos doma měly.
Maminka mu vysvětlovala, že by měl být na svoji rozdílnost hrdý.
Jak těžké je však být hrdý, když jeho dílo jako jediného ze třídy nepověsí na výstavu, protože je to podle nich jen prostá mazanice? Když musí jít dlouhé kilometry pěšky, protože jej řidič autobusu odmítl svézt? Nebo když se jednou uprostřed noci vzbudí za zvuků tříštícího se skla jejich malého obchůdku?
Malý kluk, pocházející z jiného národa než ostatní, kouká z okna vlaku.
Konečně je mezi svými.

Závěrečná poznámka: 

Já jenom opravdu chtěla sepsat tento nápad...

Ham, ňam

Fandom: 
Drabble: 

Žily byly dva mazance. Oba byly vyrobeny z těch nejžlutějších vajíček, nejjemnější mouky, slaďoučkého cukru a posypané byly vrstvou nejkvalitnějších mandlí. Oba dva se pekly v troubě v přijemném teplíčku a oba získaly hnědé opálení. Byly připravované s láskou a čekala je zářivá budoucnost. Oba mazance byly totiž pro koledníky. I těšily se, jak šlupači přijdou a s chutí se do nich zakousnou.
V ten slavný den se ozval zvonek již brzy ráno. Mazance cítily, že jejich chvíle nastává.

alternativní konec 1:

Hodovníci přišli a oba mazance snědli.

alternativní konec 2:

Hodovníci přišli a oba mazance je snědly.

Dobrou noc!

Závěrečná poznámka: 

Celý tohel drable je jedna verlka mazanice.

Obrázek uživatele Carmen

Dobrůtka a fuj

Úvodní poznámka: 

No, nedá se nic dělat, holt navazuju na včerejší, Lister je pořád něco ňafavého...

Drabble: 

Kryton si pobrukoval, zatímco krájel svítivě modré cosi na kostičky.
„Uvidíte, pane Listere, bude to dobrůtka! Ňojo, ty kluku ušatá, doblůteška!“
Lister tázavě ňafl.
„Ne, pane Listere, kari je fuj. Víte, co se posledně stalo... co jste udělal na papíry pana Rimmera.“
Lister smutně svěsil hlavu, až mu dredy přepadly přes oči.

„Krytone? Hádám správně, žes dnes pekl...“
„Ano, pane, mazanec, tradiční...“
„Taky jsi chystal jakousi modrou kejdu?“
„Ovšem, pro pana Listera...“

Na chodbě se skvěla změť svítivě modrých oslizlých drobků rozmatlaná do nápisu KARI.

„Pane, možná bychom...“
„Nesmysl. I s tou mazanicí pořád dělá výrazně menší svinčík než dřív.“

Obrázek uživatele Keneu

Mazaně rozmazaná

Úvodní poznámka: 

Doufám, že tuhle krizi brzy prolomím ;)

Drabble: 

Je to kouzlo, bug v přírodních zákonech nebo davová psychóza?
Rozhodně je to užitečné, i když nejste mezinárodně hledaný zločinec.
Výchozím bodem je pravidlo mazance: pokud vidíte mazanec, vidí také mazanec vás, minimálně dokud ho nesníte. O tom, jestli si pak rozžvýkaný mazanec prohlíží vaše vnitřnosti, nejsou díky bohům zprávy.
Mám na obou očích -13 dioptrií, moje dálka je 5 centimetrů od oka. Když si sundám brýle, vidím rozmazaně. Zároveň vy vidíte rozmazaně mě.
Já dokážu jít městem bez brýlí, ale dokážete vy jen tak přejít fakt, že kolem vás právě prošla mazanice? Že vám ukradla máz oblíbeného mazadla? No?

Obrázek uživatele Envy

Obrázek

Fandom: 
Drabble: 

Bylo zrovna po velikonocích a ve škole měli za úkol nakreslit své oblíbené jídlo. U Terky se tohle každou chvíli měnilo, ale během posledních pár dnů si velmi oblíbila mazanec který pekla teta Věrka. Rozhodla se tedy že jej nakreslí. Čárka sem, čárka tam, za chvilku byl obrázek hotový a od paní učitelky ze něj dostala jedničku. Zeptala se, a mohla si vzít obrázek domů aby ukázala rodičům.
Maminka obrázek pochválila, a protože tatínek se měl vrátit z práce a pozdě domů, rozhodly se vystavit ho na lednici.
Když znavený muž přišel pozdě domů, prohlásil "Co je tohle za mazanici?"

Obrázek uživatele Ghormoon

Pekárna na vsi

Fandom: 
Drabble: 

Jeníček a Mařenka byli kamarádi už od ranného dětství. Znali se z rodné Mísy, kde spolu rostli a kynuli, než dospěli a přišel Pekař. Slíbili si, že spolu zůstanou navždy jeden s druhým.
Pekař z nich udělal krásný mazanec a mazanici a dal je spolu do trouby. Tam spolu strávili nejlepší část svého života a slíbili si věčnou lásku. Spolu ruku v ruce došli i na Pekařův pult.
„Neboj Mařenko, jistě si nás lidé odnesou spolu a dožijeme se štǎstně až do stáří ...“ uklidňuje smutnou Mařenku Jeníček.
Vrznou dveře. „Dobrý den, paní Nováková.“
„Dobrý den, vzala bych si jeden mazanec ...“

Obrázek uživatele saasa

Změna přístupu

Drabble: 

"Měl jsem zůstat u kapání a rozlívání! Zatracená práce, tady ležel! Sem sem ho položil a teď je pryč. Jestli tu hospodyni přistihnu! Sandy!"

"Pane? Už běžím!"

"Sandy, kde mám štětec? Ležel tady vedle piksly s ředidlem a už neleží!"

"Já... opravdu nevím, pane Pollocku. Měřil jste si s ním ty... ty sošky, co vám dovezli tuhle z přístavu, vzpomínáte? Ty velikonoční ozdoby."

"Velikonoční... jaké...? Jo tyhle! To sou sochy z Velikonočních ostrovů, žádný ozdoby! Koukněte se mi kolem nich po tom štětci, buďte tak hodná, díky!"

"Že jsem tak smělá, pane, ale na co vlastně zrovna vy potřebujete štětec?"

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele L.P.Hans

Malířova snídaně

Drabble: 

„Miláčku, snídaně je na stole.“
Malíř vzhlédnul od rozpracovaného díla.
„To už je ráno? Přísahal bych, že před chvílí jsem večeřel.“
„Neříkej, že tu sedíš celou noc. Pojď, než ti vystydne kakao.“
„Minutku, nesmím nechat zaschnout barvu.“
Malíř se vrátil ke svému zátiší s květinami. O chvíli později manželka přišla znovu, ale o to důrazněji.
„Prosím tě, aspoň o Velikonocích bys mohl posnídat s rodinou.“
„Ano, hned jsem tam.“
Když přišla napotřetí, beze slova mrštila mazancem doprostřed mokrého obrazu, až se barvy rozstříkly na všechny strany. Malíř se zadíval na zničené dílo. Třeba by to mohl prodat jako moderní umění.

Obrázek uživatele angie77

Různé chutě

Fandom: 
Drabble: 

„Ochutnej ještě nadívanou koroptvičku, příteli.“.
„Ta se nedá pít,“ zavrtěl vehementně hlavou Tyrion. „Chci víno! Ideálně suché červené, ale přinejhorším jakékoli, co teče…“
„Víno došlo,“ oznámil Ilyrio přísně.
„Cože?!?“
„Nové je na cestě, přivezou ho večer. Nyní je čas jídla.“
„A k jídlu snad podáváte víno…“ držel se Tyrion umanutě tématu.
„Později,“ snažil se Ilyrio. „Vyzkoušej tuto sladkost, je označovaná za velice výjimečnou a chutnou.“
„Víno!“ zvýšil hlas Tyrion a chopil měchu, který jeho hostitel (a věznitel) nedostatečně ukryl.

Asi by nikoho nemělo překvapit, že než Ilyrio dojedl onu sladkou specialitu, Tyrion se zasloužil o poměrně zajímavou výzdobu vnitřku kočáru…

Obrázek uživatele Eurydiké

V závětří

Fandom: 
Drabble: 

"Mami, co mám namalovat?" fňukal synek u kuchyňského stolu a okusoval voskovku.
"Třeba jak kluci jdou na koledu!"
"To mě nebaví," skučel potomek.
Odvažovala mouku, loupala mandle, u topení v hrnku zdvihal hlavu kvásek.
"Tak pomlázku," navrhla.
"Když to já neumííím!"
"Vajíčka?"
"Neéé..."
Trpělivost jí náhle došla.
"Tak buď přestaneš OKAMŽITĚ kvílet a cokoliv namaluješ, nebo ZASTŘELÍM zajíčka a nepřinese ti ANI ČOKOLÁDOVEJ BOBEK!!!
"Cokoliv?"
"COKOLIV!!!"

Mazanec dodělala starostka v tichu, ve kterém jen šustily pastelky po papíře.
Když uviděla neuměle namatlanou řež se skóre mrtvých: Vinohrady - Strašnice 10:255, spolkla řeči o mazanicích.

Laňka má pravdu. Potřebují dovolenou oba!

Závěrečná poznámka: 

Dokonce i politici mají soukromý život. Tedy aspoň někteří.

Obrázek uživatele Lyta

Easter Bunny

Drabble: 

"Now what kind of daubing is this?" Regina asked upon arriving to the crime scene of the latest graffiti in Storybrooke while handing Emma her coffee.
"Frankly no idea. Do you have some bear claws to go with this?"
"Sorry, Easter special at Granny's. Hot cross buns."
"Was Ruby dressed as Easter bunny?"
"Nope. She was dressed as a playboy bunny."
"Really?"
"Yes. I very much approved."
"Regina, that's rather gay."
"And? You wear plaid and am I calling you gay?"
"Touche."
"Now I'm surprised you even know that word."
"And I'm surprised you know what a playboy bunny is."

Obrázek uživatele strigga

Nevýhody malířského náčiní

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak tohle je fakt bujabéza jak vyšitá. Pardon, je to vážně blbost, ale to téma mě strašně irituje a potřebovala jsem se ho něčím protestním zbavit...

Drabble: 

Čáru sem, čáru tam. Hodně černé. Zářivě zelenou, ne, ještě vlasy, je jich nějak málo. Dobrá, ale kam teď s očima? Co když to celé pokazí! Ale ne, ne, zkusí je umístit sem. Obkroužit tenkou linkou, tak - no, takhle to dopadá, když malujete mašlovačkou. Ale nakonec... ještě trochu černé sem, zelené tam. Omylem tam mázl žloutek, takže nad postavou zničehonic vychází slunce. Nevadí, přidá trochu žluté...

Hruď se mu dmula radostí, když obhlížel své dílo. Harrymu Potterovi se jeho podobizna bude určitě líbit!

"Dobby! Profesor Snape si stěžoval, že měl k snídani duhovou vánočku!"
Jen kdyby nezapomněl umýt tu mašlovačku...

Neviditelný fandom: 

Výtvor dne

Fandom: 
Drabble: 

Jakou mouku? Hladkou? Polohrubou? Všude píšou jinou? ...
„Mami, koukej, co jsem namalovala.“
Já zkoušela poprvé mazanec, dcerka o pár metrů dále řádila s vodovkami.
„Hezký to máš!“ houkla jsem na ni od studia receptů.
Dáme to půl na půl a bude to.
...
Je to nějaké tuhé... Nevadí, až se upeče, bude akorát. Snad.
„Mami, co pečeš?“
„Mazanec.“
„To umíš jo?“
„Ano.“
Asi ano, uvidíme ...
....
Proč se dělá tak dlouho?
Pořád vevnitř není. Alobal! Tak to nespálím.
....
„Ochutnáme mazanec, co jsem patlala celé dopoledne?“
„Ne! Fůůůj mazanec!“ zasekla se dcerka.
„Mami, podívej na můj obrázek...“
„Hezká ... mazanice?“
„To je přeci mazanec.“

Závěrečná poznámka: 

Nakonec tento, první, mazanec moc k jídlu nebyl :-) Ale jak jsem se snažila, aby se povedl a pak jsem vítězoslavně chtěla se pochlubit dcerám, jak mají šikovnou maminku, že upekla mazanec, tak se mi zasekly a že to nebudou jíst... V tu chvíli jsem neměla pražádnou chuť chválit jí její obrázek, tak jsem to nazvala mazanicí a čekala, že se urazí, nebo si uvědomí, že její reakce Fůůj na můj výtvor nebyla adekvátní. Ale ono to do sebe tak hezky zapadlo, když mi řekla, že je to ten mazanec. Opravdu se to tak stalo, před 3 lety ;-)

Obrázek uživatele Karin Schecter

Jak být dobrým přítelem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Buďme upřímní, tohle téma mi nesedlo. Ale snaha se snad taky cení.
Varování: Spoiler!

Drabble: 

Simon nese ztrátu magie těžce. Neustále se snaží najít něco jiného, v čem bude vynikat. Nutno říci, že zatím marně.
Teď přišlo na řadu pečení. Kdybych se nesnažil být podporující přítel, rovnou mu řeknu, jak stupidní nápad to je.
První pokusem byly muffiny, potom scones. Včera zkoušel mrkvový dort. Nechutnalo to ani jako mrkev, ani jako dort. Dnes se prý vrhnul na českou kuchyni.
„Říká se tomu mazanec,“ poučil mě. Ukázal mi fotku. Jeho mazanec vypadal... placatěji. Nebýt to Simon, řeknu, že to bylo úmyslné. Mohl bych idiotsky prohlásit, že to vypadá spíš jako mazanice.
„Objednáme pizzu?“ navrhnu místo toho.

Obrázek uživatele Smrtijedka

V nekonečné směsici vesmírů

Fandom: 
Drabble: 

Velký tušil, že by nemělo být ticho. V nekonečné směsici vesmírů a nesmírné změti času stále cosi znělo. Někdo tomu říkal hudba sfér, někdo bílý šum. Velký nepoužíval slova, ale kdyby je používal, zeptal by se asi na tuto otázku: CO JE ŠPATNĚ? NĚCO JE ŠPATNĚ.
Velký dokázal prohlédnout všechno bytí za milióntinu vteřiny (pokud by se nechal svázat něčím tak nejistým, jako je čas), přesto neviděl to nejdůležitější. Opatrně nadzvedl realitu a nahlédl pod ni jako pod koberec.
TY MAZANÁ ENTITO! řekl by. Malý si zase hrál s pestrobarevnými hvězdokupami. Tentokrát rozmazaný prach a částečky jsoucna vytvořily Mléčnou dráhu.

Závěrečná poznámka: 

Mazanec jako mazaný člověk mazaná entita.

Obrázek uživatele Bestie

Výslovnost

Drabble: 

Sedím s Petrem v baru a povídám mu: "Víš, jak dostat stodevítku? To musíš vystoupat, hodně, fakt hodně. Necháš si ji přiletět blíž a až ji budeš mít na šestý, napálíš to přímo dolů, rovnou za nosem. Až bude z čísel na rychloměru pěkná mazanice, přitáhneš, ale ne moc zvostra, jinak si urveš křídla. V zrcátku ji uvidíš daleko za sebou, tak do toho pořádně kopneš, otočíš se a dostaneš se přímo za ní! Pak už je to brnkačka."
"No teda, ty jseš ale mazanec!" povídá mi Petr.
"Co? Mazanec? Jo ty myslíš mazanej! Teda, kamaráde, musíš zapracovat na výslovnosti..."

Mizerové

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Přímo nenavazuje na nic, nepřímo pak na celou sérii :-)

Drabble: 

Autorka se zase jednou rozhodla vstoupit na scénu…

„Jde vám to letos nad očekávání dobře,“ pochválila jsem je, jakmile jsem uhnula několika preventivně vyslaným kletbám.
„Proto jsi nám to přišla znepříjemnit, že?“ utrousil Severus svým nejprotivnějším tónem.
„Ne,“ odvětila jsem důstojně. „Přinesla jsem vám mazanec, když jsou ty velikonoce…“
„Děkujeme mnohokrát,“ promluvil Lucius a, nevím, jak, ale podařilo se mu zaznít ještě mnohem víc nepříjemně než Severusovi.
„A plánek trezoru Lestrangeových…“ pokračovala jsem ve snaze být přátelská.
„Tohle?“ zeptal se se Severus s povytaženým obočím a výrazem ´táhni, odkud jsi přišla, i se svým výtvarným talentem´.

…a vzápětí dotčeně odešla…

Obrázek uživatele Erys

Opři se, ještě tolik kilometrů zbývá

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Začalo to jednoznačně jako BJB. Jestli to tak i dopadlo, si nejsem jistá.

Drabble: 

Pomalu dojí. Ještě se napije vody. Pak zabalí zbytek velikonočního pečiva do šátku, i s vodou ho uklidí do batohu, hodí batoh na záda. Vyrazí na další cestu.

Naslouchá Pánu i přírodě, naslouchá sobě.
Pouť je omezení světa na jádro.
Jídlo, spánek, meditace, poznání.

Kráčí, kráčí dál. Ještě ho čeká tolik kilometrů, ještě ho čeká tolik myšlenek.

Borja snad není typickým poutním cílem, ale to nevadí.
Kvalitní výsledek je důležitý, ať děláme, co děláme.
Kvalitní výsledek je radost i dar umělců.
Ale dobrý úmysl má také svoji hodnotu, nebo ne?
Co si myslet o fresce, která čeká na konci cesty?

Závěrečná poznámka: 

A jestli to neprojde na téma, budu velice smutná, ač je tam jen dost implicitně, jako dva body jeho cesty.

Mazanec samozřejmě v podobě velikonočního pečiva, které si s sebou nese jako jakousi jistotu, jakousi železnou zásobu jídla.
Mazanice v podobě fresky Ecce homo / Ecce mono.
Pokud nevíte, to bylo tak. Okolo roku 1930 namaloval španělský malíř Elías García Martínez na zeď kostela ve španělské Borje fresku Ecce homo (Ejhle, člověk) zobrazující Krista s trnovou korunou. Freska, podle odborníků z uměleckého hlediska nikterak významná, začala postupně chátrat. V roce 2012 se ji bez předchozího restaurátorského tréninku či zkušeností s malířstvím pokusila zrestaurovat Cecilia Giménez. Výsledek se od originálu dosti odlišoval, média ani další lidé se nezdráhali použít právě pojem mazanice. Původní název navíc změnili na latinsko-španělské Ecce mono (Ejhle, opice). Dlužno podotknout, že navzdory nechvalnému hodnocení přinesl tento počin městečku zvýšený zájem turistů.

Obrázek uživatele Champbacca

Mazec a mazanec

Úvodní poznámka: 

(mezitím v roce 2222)

Drabble: 

Edvin ony motorkáře skutečně dohonil, ale tím jeho problémy zdaleka nekončily.
Přeci jenom byli čtyři a žádný z nich nebyl máslo – maník v plynové masce tasil rezavou šavli, hubeňour v saku elektrický obušek, dokonce i ta zhruba osmiletá holčička v maskáčích vypadala s tím armádním nožem jaksi hrůzostrašně.
Přesto našel slabinu a sejmul toho čtvrtého, bledého plešouna s kosou, jenž nad ním už nějakou dobu neměl žádnou moc, a jeho vnitřnostmi při dalším boji proměnili vozovku v abstraktní malbu.
Antikrist to sledoval na obrazovce ve svém velitelském letounu nad Armageddonem a ten mazanec s extra rozinkami mu úplně přestal chutnat.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele eliade

Krokodýlí slzy

Drabble: 

Organizátoři prvního mistrovství světa v přetahování lanem nejspíš podcenili přípravu události. Neustále přibývající stížnosti se týkají především ubytování.
„Večer jsem si chtěl zaplavat nebo alespoň dopřát bahenní koupel,“ popisuje jeden z přítomných krokodýlů. „Na pokoji však byl k dispozici pouze sprchový kout.“
„A co teprve strava! K snídani jsme dostali mazance!“ zlobí se druhý. „Naštěstí my krokodýli vydržíme dlouho hladovět.“
„Hlavně, že tu mají na stěnách ty mazanice, kterým říkají moderní umění. Osobně bych ocenil spíše fotografie delty Nilu,“ podotýká třetí.
Organizátoři vydali omluvné prohlášení, pro příští rok slibují nápravu.
„To jsou jen krokodýlí slzy, příště nejedeme,“ dodává trenér krokodýlů.

Námluvy

Drabble: 

To je pěkná Mazanice!
řekl si pan Mazanec.
Tuhle šmouha, tmavé líce,
tamhle velký flekanec.
Vy jste přesně pro mě,
přijměte mé rámě!

Ale, ale Mazanec,
vy jste ňákej hrr na věc!
Proč si sakra myslíte,
že vy mně se líbíte?
Jste trochu moc nakynutej,
a do strany rozpliznutej.
A ten trouba, co vás pek,
zasloužil by pohlavek.
Hrozinky vám ujídal,
mandle žádné nepřidal.
Takového zmetka nechci,
ani před Velikonoci.

A víte co, Mazanice?!
Ani já vás nechci více.
Ze mě by se aspoň najed
ten váš zneuznanej mazal,
co neměl ani na oběd,
dokud si ho Pán Bůh nevzal.

Obrázek uživatele Queen24

Velikonoce na chalupě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letošní Velikonoce jsme strávili na chalupě.
Vzhledem k počasí jsme topivem rozhodně nešetřili, navíc nám v kuchyni netekla voda a po zimě nefunguje televize, ale já stejně strávila téměř celý víkend dokončováním obrázku pro Peggy Tail k narozeninám (opožděně, já vím) a pojídáním mazance a dalších dobrot :D

Drabble: 

,,Nechceš mazanec?"
Ukazuje babička na dózu na kuchyňské lince, vedle beránka a mísy nazdobených perníčků.
,,Možná pozdějc... já už měla mámin mazanec, k snídani... A stejně ještě musím něco dodělat," usměju se a mizím v pokoji, kde tiše praská oheň v kamnech.

Později nakoukne babička do pokoje. ,,Tak co, nedáš si ten mazanec? Než ho děda všechen sní," směje se. ,,Za chvilku jo? Až to dodělám..."
,,A co kreslíš?"
,,Obrázek pro kamarádku. Měla narozeniny."
Nakloní se mi přes rameno. ,,To je krásný!"
,,Fakt? Mně to přijde spíš jako taková mazanice..."
,,Vůbec ne! Je to moc hezký."
,,Tak děkuju," usměju se.

Obrázek uživatele Achája

Nepochopení umělci

Fandom: 
Drabble: 

Procházeli jsme výstavními prostory a za každým rohem na nás čekala plátna, která tvořila historii. Byl to nádherný a těžko uchopitelný pocit, stát před obrazy takových velikánů.

Můj společník měl samozřejmě jiný názor a pořád si něco brblal.

„Ty to vážně považuješ za umění?!! Vždyť to byly obyčejný patlalové. Jen se podívej. Mazanice, mazanec, mazanice, mazanec. Jen támhle vzadu jsou dva mazance vedle sebe,“ teď už začínal křičet.

„Ty jsi opravdu kulturní barbar! Jackson Pollock byl uznávaný umělec. Stejně jako Dalí a Picasso.“
To už si dovolil příliš, hulvát. Urážet mé oblíbené malíře.

„Pro tebe je Muzeum moderních umění škoda!“

Závěrečná poznámka: 

Ráda navštěvuji muzea a galerie, ikdyž modernímu umění zrovna neholduji. Z výše zmíněných mě baví jen Salvator Dalí. Což ovšem neznamená, že bych si stěžovala, vidět na vlastní oči i díla těch dalších dvou.

Jo a můj věčný obdiv patří i Járovi Cimrmanovi:-D

Obrázek uživatele kytka

Je Bílá sobota

Drabble: 

Je Bílá sobota. Alžběta chystá sváteční mazance.
Bílá mouka se sype řičicí do bílé mísy s modrým rantlem.

Je Bílá sobota. Jára vykládá z vagonů pytle s cementem.
Pytel se někdy protrhne a cement se sype na ramena, za krk, na záda.

Mouka se mísí s kváskem v lepkavé těsto. Vařečka ťuká o porcelán, po čele stéká kapička potu. V těstu začínají praskat puchýře.

Járovi pot stéká do očí. Cementový prach se mísí s potem v lepkavou mazanici. Rozežírá kůži do hnisavých puchýřů.

Jára si píská a vzpomíná na Alžbětu.
Alžběta si zpívá a myslí na Lojzka.

Je Bílá sobota.

Závěrečná poznámka: 

Omluva těm, kdo čekají na posun v ději. Na tohle téma jsem nic jiného nevymyslela.

Obrázek uživatele Esti Vera

Osamělá pouť

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Po opravě textu jsem se rozhodla použít mazanici ve významu "směs řezanky, jílu, hovězí krve a jiného materiálu, užívaná dř. k vyplňování spár srubových staveb, někdy i na podlahy" (zdroj http://ssjc.ujc.cas.cz).

Drabble: 

Od té doby, co jeho babička zemřela, pekl mazanec sám. Neuměl to, ale to nevadilo, žil sám. Nikdo ho neměl rád, nikdo se s ním nepřátelil, tak ten kus tvrdého těsta jedl jen on. Po těch letech si na to téměř zvykl.

Procházel ztichlými chodbami hradu a zřetelně slyšel každý svůj osamělý krok. Klap, klap. Pomalu, monotónně, úšklebek na rtech. Jeden krok. A další. Pomalá cesta do mazanicí spárované chatky. Pomalá cesta pro mazanec. Pomalá cesta k dalším nenáviděným Velikonocům. Osamělá pouť k dalšímu osamělému odpoledni.

Minout skupinu studentů, zamračit se.

Nenáviděl je. Nenáviděl je skoro stejně jako svoji samotu.

Závěrečná poznámka: 

Dneska jsem měla chuť psát o samotě, takže hlavní roli v tomto drabbleti dostal školník Filch, který je jeden z mála obyvatel Bradavic, který je opravdu sám. V úvahu také jistě přichází Severus Snape, ale ten by dle mého názoru mazanec nepekl. (I když jako nápad na nějakou humornou povídku by se to použít dalo.)

Stránky

-A A +A