Vkročil do salonu, kde čekala ohlášená návštěva, a strnul. Poznal ji okamžitě, i přes ten hustý závoj.
Otočila se k němu a pohlédla na něj očima vlhkýma od slz.
Oba si hleděli do očí, mlčeli, ale v tom tichu bylo řečeno vše.
V jejích očích viděl vzpomínky na šťastnou minulost, přervanou nemilosrdným, pro ni neznámým osudem. Zlomené srdce, truchlení, snahu o zapomnění, o nový život po boku muže, který jí byl vším, jen ne vyvoleným. Ránu, která se během doby zacelila, jen aby se před časem opět krvavě rozhořela, když ho po letech potkala.
"Proč jste za mnou přišla, Mercedes?"