DMD č. 23. pro 23. 4. 2019. Téma: Spoutáni časem

Obrázek uživatele Eillen

Poslední minuty bojů

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí část: http://sosaci.net/node/38290

slovo opět dostává vedoucí skupiny - Vašek

Drabble: 

Když Nela vystřelila, nedokázal jsem uvěřit vlastním očím. V tu chvíli jsem ani nebyl schopný pochytit její myšlenky. Pochopil jsem ve chvíli, kdy Tomáš vlivem nárazu střely zakolísal a Jiřího útok se tak minul cílem.

Jiří se však nevzdával.
Nela vyrazila, aby Tomáše zachránila. Bez zaváhání udeřila Jiřího do hlavy. Ozvalo se zakňučení a pád těla na zem.

Doufal jsem, že bude po všem. V tu chvíli mě zasáhla Nelina panika.

"MIRKU!" ječela zatímco se snažila Tomášovi zastavit krvácení.

Během chvíle byl u ní a vyměnil si s ní místo. Pomocí magie spoutal čas. Krev nadále tekla. Ale velice pomalu.

Obrázek uživatele eliade

Jenom jeden den je posvícení

Drabble: 

Členové jepičí juniorské plavecké reprezentace vyjádřili přání zúčastnit se letošního mistrovství světa v akrobatickém létání. Apelují proto na pořadatele, aby přesunuli termín konání na vhodnější datum.

To však není jediná změna, které jepice chtějí dosáhnout. Protože kvalifikace bývá zpravidla vícedenní, potřebovaly by nastoupit přímo do závodu, a to s naprostým minimem zkušeností se zvolenou disciplínou.
Někteří trenéři se už však nabídli, že odvážným sportovcům poskytnou těsně před závodem alespoň základní leteckou průpravu.

Jak organizátoři na žádost zareagují, není jasné. Je však pravděpodobné, že výjimky nakonec povolí. V případě hromadné účasti jepičích letců by totiž výrazně ušetřili za občerstvení pro sportovce.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Zoo

Drabble: 

„Vítejte v centrální Zoo. Mé jméno je Daniela a dnes budu vaším průvodcem,“ mladá žena přivítala novou várku návštěvníků. „Prosím následujte mě do oddělení zvěře mírného podnebí.“
„Jééé, co to je?“ vykřikl rozrušeně malý chlapec hned u prvního výběhu.
„To je Canis Lupus. Dnes samozřejmě vyhynulý, nedokázal se přizpůsobit toxickému prostředí dvacátého třetího století. Ale naši vědci díky technologii cest časem dokázali několik exemplářů zachránit.
Daniela poukázala na mihotavou bariéru: „Celá smečka je udržována v permanentní stázi časového pole.“
Vtom v celé budově zhasla světla.
„Prosím zachovejte klid, jde pravděpodobně pouze o dočasný výpadek.“
Ze tmy se ozvalo hluboké zavrčení.

Obrázek uživatele Naughtilus

Timeless

Fandom: 
Drabble: 

She travelled to the very beginning, she saw the tiny spark that became the Universe unfold.
She travelled to the very end and saw the last light in the Universe die.
She saw birth and death of stars, she saw civilisations rise and turn to ash.
She watched galaxies devour each other, tangled in the web of slow death.
She watched the ash of a dead star coalesce and ignite.
She saw it all, twice.
Yet she could only see, and longed to be shackled by time again, longed for the mortal shell she cast off recklessly, and she wept.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Přesná poloha

Úvodní poznámka: 

Jak spolu souvisí atomové hodiny a přesnost GPS navigace? To se třeba dozvíte v dnešním drabble!

Drabble: 

„Hele a kolik máš teď hodin?“ Ptá se satelit GPS svého kolegy.

„No u mě mám zrovna padesát tři vteřin po půlnoci s přesností na 14 ns.“

„Tomu neuvěříte, ale já mám úplně stejný čas!“ Volá zpovzdálí třetí satelit.

Do konverzace se vloží čtvrtý satelit: „Nechci vám tu skákat do řeči, ale všichni máme velmi přesné cesiové atomové hodiny, které se zpozdí o jednu vteřinu za 138 milionů let. Je teda docela logické, že máme všichni stejný čas. Pokud by se nám čas lišil, byť o jednu milisekundu, tak by se všem ubožákům dole ukazovala poloha posunutá o 300 km!“

Závěrečná poznámka: 

Satelity GPS posílají periodicky signál o své poloze a přesném čase v jakém se zrovna v této poloze nacházely. Tento čas musí být velmi přesný protože přijímač GPS si porovná svůj čas a čas kdy satelit odeslal signál, z rozdílu mu pak vyjde čas, který vynásobí rychlostí světla a vyjde mu, jak daleko se nachází od satelitu. I drobná odchylka v řádech milisekund dokáže vytvořit odchylku ve výpočtu polohy ve stovkách kilometrů.

Pro určení polohy potřebuje přijímač GPS signál od minimálně čtyřech satelitů aby si mohl vypočítat i nadmořskou výšku, která ještě více pomáhá zpřesnit polohu.

V současné době se dávají do provozu satelity, které využívají nové optické hodiny, které jsou ještě přesnější a dokážeme díky nim určit polohu s přesností na 30cm ;)

Obrázek uživatele angie77

Sny se stále míjejí

Drabble: 

„Mám ráda moře. Nerada chodím. Jo, jsem líná… Můžete mě aspoň vnímat?“ úpěnlivá prosba.
„Teď sem chcíplá, ale za měsíc jedu do hor a potřebuju tam nebýt brzda. Vysedneme z toho auta konečně?“ dost důrazná žádost.
„Včera u Zopilota byla skvělá banda lidí. Slíbil jsem jim, že se zastavíme i dnes večer. Opravdu musíme odjet?“ poměrně smířlivý dotaz.

Zoufalý pohled z očí do očí. Moje hodná kamarádka chce (pokolikáté už?) vysvětlovat. Já nedávno pochopila kouzla diktatury.

„Nebuď líná. Nevysedneme. Musíme! Aneb pokud jste to nepochopili, Mexiko je velká země, my máme omezený čas dovolené a do toho se musíme vejít…“

Obrázek uživatele Gwendolína

Dracův příběh II

Úvodní poznámka: 

Pokračování včerejšího vysvětlování.

Drabble: 

"A co má znamenat tohle?" Harry pokynul k Dracově tváři.

"Já jsem vždycky chtěl být bystrozor! Musel jsem si to aspoň vyzkoušet. Scorpius tvrdí, že mám krizi středního věku."

"A ta podoba? Ještli máš někoho zavřeného doma v truhle, tak přísahám, že tě zabiju."

"Je to náhodný mudla, o kterém vím pouze to, že rád navštěvuje kadeřnictví. Stačí jít hned po něm.
Bystrozor Malcolm je kompletně vymyšlený. Ale přiznávám, po té spoustě času, kterou jsem s ním strávil, jsem k němu tak připoutaný, že mi bude hrozně chybět."

Harry vůbec netušil, co má s Dracem dělat.
Tak mu nalil kávu.

Obrázek uživatele Peggy Tail

Dokola

Drabble: 

Tolik času měli jsme na sebe
nikdy jsem nechtěla žít život bez tebe
byli jsme svázani časem i prostorem
byl jsi mou láskou, mým hnacím motorem
znám tě tak dlouho, déle než žijeme
životy různými spolu si plujeme
sbírám odvahu psát tyhle řádky
ten příběh není přímo z pohádky

Byl jsi můj osud, zas a znova
na to jej popsat mi nestačí slova
myslíš, že se zase sejdem?
až začnem znovu, po tom, co odejdem
děsí tě to tak jako mě?
být pořád uvnitř, i když jsi vně
dokola a dokola se rodit
v smutku a násilí líně se brodit

Obrázek uživatele ef77

Královna úlu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Fakticky není fandom Enderova hra správný, protože drabble se odkazuje k pozdějším knihám (Mluvčí za mrtvé, Xenocida a tak), ale nechci plevelit fandomy.
A taky je to parádní BJB.

Drabble: 

Královna úlu byla kolektivním tvorem. Její jí dělnice byly údy, očima, ušima, její dcery, nové Královny, jí byly matkami i sestrami. Vzdáleny v prostoru, spojeny v čase, s jednou myslí, shodnou pamětí, stejným úlem. Tak tomu bylo odedávna.
Přesto však, snad díky minulosti spojené s lidmi, tak cizími ve své bytostné individualitě, cítila nová přediva, odlišná, ale přesto blízká, spojující ji s jinými bytostmi. A v záblesku dosud nepoznaného pocitu jedinečnosti si náhle uvědomila, že nedokáže odejít, nedokáže se vzdát pocitu sounáležitosti s novými přáteli, stromy s hlubokými kořeny, navždy připoutanými k zemi.
Lusitania, její kolébka, bude i jejím hrobem.

Obrázek uživatele Blanca

Ženský úděl

Drabble: 

Vesničanka oplývající krásou i osobností zaujala mladého pána. Vzít si ji nemohl. Našel se jiný, který chtěl. Nad synem drželi ochranou ruku všichni tři.

Hospodyně starající se o faráře. Vzájemnou lásku zaplatila ona i dítě životem - on výčitkami, které jej vyhnaly od lidí a málem zničily jeho víru.

Hradní paní čekala dlouhé roky, až se její manžel vrátí ze zajetí. Jeho ducha nikdo nezlomil, o zdraví a nejlepší léta přišel. Její náruč zeje prázdnotou.

Dívka ze mlýna se nemůže mstít mečem. Pomůžou jí hbité nohy, obratné prsty a prořízlá pusa.

O kolik jiné by byly jejich osudy v jiné době?

Obrázek uživatele Linkový stykač

Noty

Drabble: 

Vozový jízdní řád je součástí výpravenských náležitostí, které si řidič přebírá na začátku každé služby. Velice příhodně se mu říká noty. Neboť je pro řidiče stejně závazný jako notový zápis pro filharmonika.
Obsahuje výjezdový kód, kterým se vlak napojuje na svou pravidelnou trasu, kód zatahovací, kterým se vlak dostává domů, a pak také seznam kontrolních bodů, z nichž vlak nesmí odjet ani o vteřinu dříve. Jinak je zle.
Občas se to samozřejmě stát může. Ale pokud to uděláte šestkrát do měsíce, už bývá hodně zle.
A když to uděláte z nástupní zastávky v obratišti, to je potom úplně nejvíc zle.

Obrázek uživatele Taarg

Dovolená v Keni

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Spoutání časem mi připomíná filmy, kdy se podíváte do zrcadla a je tam vaše mladší já, nebo někdo jiný z úplně jiné doby, který s vámi má něco společného. Tak si na to zahrajeme.

Drabble: 

Letuška domávala a letadlo se začalo rozjíždět. Pak zpomalilo, na křídla se nafoukala nemrznoucí směs a pak už jenom tryskem do oblak. Náhle bylo všude světlo, oblaka pod námi a já se mohl těšit na dovolenou v Keni.

Po pár minutách spánku jsem se podíval z okénka a uviděl muže, který zoufale mával bílými křídly. Po chvilce mi zmizel z dohledu, byl výš než náš stroj. "To není možné," pomyslel jsem si. Muž najednou vedle mne prosvištěl dolů, vosk na křídlech se rozpustil.

Bylo slyšet smutné volání jeho otce. To se už divili i další cestující.

Náš Boeing začal klesat.

Závěrečná poznámka: 

RIP.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Carpe diem et noctem

Drabble: 

Lev jde hřbitovem. Obvykle jeho návštěvy stíhá jen o svátcích a rodinných výročích, ale říká si, že na zintenzívnění této aktivity je ještě mlád. Vzápětí mu dochází relativita myšlenky. Okolo vidí nejeden hrob lidí, kterým byl na světě vyměřen kratší čas než jemu.
Zazní gong a rozhlas vyzývá k opuštění hřbitova. A to si Lev uvědomuje, že civilizovaný svět ten čas neustále organizuje. I o dovolené ho Lev musí nějak měřit. Jinak by nevěděl, kdy se má vrátit do práce.
Míří k později zavírajícímu Méďovi. Neboť si vzpomněl na heslo carpe diem, vlastně teď, za soumraku, carpe diem et noctem.

Obrázek uživatele Aveva

Bez cíle

Fandom: 
Drabble: 

Cesta je stejná, den za dnem, hodinu za hodinou, krok za krokem. Jdu po ní, protože nemám jinou možnost. Nemám cíl.
Jdeš se mnou a přece nejdeš. Možná příliš spěchám. Možná jdeš ty příliš pomalu. A tak se míjíme. Spokojíme se s letmým dotekem. Pohladit a zapomenout, až do dalšího setkání.
Jdeme stejnou cestou. Jedna jako druhá. Tak rychle jak nám to okolnosti dovolí. Možná by to bylo jiné, kdybychom nebyly svázané zvyklostmi a očekáváním okolí. Chybí nám volnost.
Každý den, každou hodinu, každý krok. Bloudíme v kruhu. Zaklety ve vězení ciferníku. Svázány časem. Velká a malá ručička na hodinách.

Obrázek uživatele Urrsari

When your time was mine it was ours

Úvodní poznámka: 

BEZ NÁROKU NA BODÍK!

Drabble: 

We were so new to this world when we met and yet. We forged our friendship in a slow-burn fire, it was that much stronger. We dedicated to each other, and there was no other.
Except when there was.
Time and time again, you spent more time with her. And less with me. We spoke less often, and not at such lengths. As our time shortened, I saw less of you - your time became a mystery.
I guess we were bound by time. And trapped by time. And divided by it.
If we don't reunite soon, our time will die.

Obrázek uživatele Karin Schecter

Bublina štěstí

Fandom: 
Drabble: 

"Nuda," prohlásil Sirius a nezapomněl to "u" pořádně protáhnout. Čekaly je zkoušky a Remus se vážně rozhodl studovat.
"Vymlouvat ti to nebudu," odvětil Remus klidně.
"Protože se mnou souhlasíš," uculil se Sirius. "Můžeme si dát přestávku," dodal a naklonil se k Remusovi blíž, aby mu něco pošeptal. Remusovy tváře se okamžitě zbarvily do červena. Už neprotestoval, když ho Sirius chytil za předloktí a vedl ho pryč z knihovny.

Měli velké plány. Na to, jak dokončí školu a sestěhují se spolu. Jak bude jejich život mnohem lepší. Jak dobyjí svět. V tu chvíli ještě netušili, že jejich štěstí má expirační lhůtu.

Obrázek uživatele Aziz

Než kohout třikrát zakokrhá

Úvodní poznámka: 

Myslela jsem si, že se udržím, ale nešlo to.
Varování: tohle by se Vondruškovi nelíbilo. Ota/Diviš.

Drabble: 

Kohout poprvé zakokrhal.
Dvě postavy v pláštích s erbem českého krále se vykradly z Bezdězu. V ranním šeru nikdo nepozná, že jsou to prokurátorův panoš a místní velitel stráží. Odbočí z cesty do lesa. Na travnaté mýtině rty najdou rty, prsty se zapletou do vlasů. Jehličí přes rudý plášť nepíchá do nahých zad.

Milenecké objetí povolí až s druhým zakokrháním.
Je léto, vykoupou se v tůni. Vymění poslední políbení.

Než kohout zakokrhá napotřetí, vrací se zpátky na hrad.
Každému, kdo se zeptá, tvrdí, že se spolu chodí rvát. Mezitím úpěnlivě čekají na další úsvit, až si ukradnou další tři zakokrhání.

Obrázek uživatele nektor

Starý muž

Fandom: 
Drabble: 

Plán na dnešní den mám jasný:

- pořádná ranní hygena. Nejlepší po ránu je osvěžující sprcha.

- naplánovat výlet do Peterburgu, už dlouho se tam chci podívat. Tentokrát to vyjde.

- navštívit Muzeum. Co ho zrekonstruovali jsem tam ještě nebyl.

- zahrát si fotbal s kamarády. Je důležité tužit partu.

- celý den pravidelně pít vodu. Rum mi moc nechutná.

- v noci by měla být vidět kometa. Tahle se vrací jen jednou za sto let, tak se na ní těším.

A pak zase zítra ráno v pět vstanu. Za jeden den se dát stihnout jen pár věcí.

Ale zítra je taky den. Už se těším. :)

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Zářivý tanec pod rouškou ničeho

Fandom: 
Drabble: 

Krouží Vesmírem, není tady a teď, není jindy ani jinde. Je nikdy.

Století mihnutí člověka; spirálou probleskl kámen, kladivo, šíp, meč, puška. Nic z toho není skutečné. Lidstvo může, a nemusí být.

V tanci se setkají, když je ten druhý otočen zády. Planety v zářivých hadrech.

Na vteřinu v onom světě, na vteřinu pohádka...

Piráti. Žralok si pochutnal.

Indiánská princezna. Utopená.

Víla v zavařovací sklenici. Udušená.

Věčné děti, omámené, okouzlené.

Nevidí, neslyší, dospělý svět je jen jeden z mnoha tisíců.

Cestovatelé časem, bludní Angličané, loď pluje v mracích, na palubě duch svobody kymácí vlajkou.

Takhle...
by to vypadalo...
kdybych nevyrostla?

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se, použila jsem Disneyho verzi. Na Petra Pana od Barreyho stále ještě nemám nervy :D

Neviditelný fandom: 

Nevyhnutelný osud

Fandom: 
Drabble: 

"Musíme okamžitě vyrazit a zneškodnit tu bombu!" vykřikl Alain nevěřícně, protože jeho spolubojovníci situaci zjevně neuvěřitelně podceňovali.
"Ještě ne," odpověděla mu nevzrušeně kapitánka a dál si pečlivě čistila svou zbraň.
"Ale...," nechtěl věřit svým uším, "vždyť to za půl hodiny vybuchne a všechny nás to zabije."
"Jasně, jasně, ale ještě máme čas."
"Cože? Proč, do hajzlu?" Alanovi už slušně tekly nervy, tohle bylo jasné porušení subordinace.
"Hele," otočil se na něj chlácholivě profesor, "jsi tady nový. Zmákneme to, ale prostě na poslední chvíli. Už jsme to zažili mockrát, párkrát jsme se to pokoušeli vyřešit dřív, ale vždycky to tak dopadne."

Obrázek uživatele Rorico

Strážce času

Fandom: 
Drabble: 

Kdysi dávno jsem nebyl.
Pak jeden mocný pán dostal nápad, že bych být mohl a domluvil se s jedním chytrým a šikovným pánem, že mne vytvoří.
A já se stal. A ve mně žili lidé, i ve vesnici okolo mě.
Žijí tu stále, stejně jako já, a to již velmi dlouho.
Dávno tomu co zemřeli mocný i šikovný pán.
A já hleděl jak se mění vše okolo, hleděl jsem na lidi okolo, dobré i zlé, hledím na to vše stále.
Téměř 700 let se dívám na údolí Plakánek, a rybníky a skály.
A ač jsem velmi stár, budu hledět dál.

Závěrečná poznámka: 

Kdo uhádne který hrad nám vypráví, má malého bludišťáka ;)

Obrázek uživatele Owlicious

Lidský věk

Fandom: 
Drabble: 

"Počet našich let je sedmdesát roků, jsme-li při síle, pak osmdesát, a mohou se pyšnit leda trápením a ničemnostmi; kvapem uplynou a v letu odcházíme.
...
Nauč nás počítat naše dny, ať získáme moudrost srdce."

Čtyřicet let výchovy.
Objektivně vzato to nebylo zase tak daleko.
I se všemi oklikami měla cesta trvat kratší dobu.
Vypadalo to, jako by je v té poušti držela neviditelná hraniční zeď.
Pouta prokletí, vysloveného proto, že ti, kdo byli vysláni, neměli víru, je pochytala stejně jako oni do sítí chytali zázračně přilétající křepelky.
Z těch, kdo z Egypta vyšli jako dospělí, do zaslíbené země vešli dva.

Závěrečná poznámka: 

...tak nevím, nakonec mi to vyšlo trochu dada. Asi spánková deprivace :)

Obrázek uživatele Ilian

Vězení

Drabble: 

"Jejich šéfa jsem zašlápl omylem!" bránil se Lister.

"Paráda, teď nás všechny zavřou!"

"Mají velmi vyvinutou techniku, díky které nás dokáží poslat do nejhorší doby našeho dosavadního života a držet nás tam navěky!"

Než Lister stačil něco dodat, všichni zmizeli.

Čekal, že uvidí mříže pozemského vězení, ale místo toho stáli všichni na palubě Trpaslíka. "Rozmysleli si to?"

"Blázníš opičáku? Být zavřenej tady s váma je to nejhorší, co se pohlednýmu kocourovi může stát!"

Lister si uvědomil, že má pravdu. Byli tu zavření už tak dlouho, že to bylo k nesnesení. Možná by nakonec preferoval tu basu, alespoň by byla změna.

Závěrečná poznámka: 

Opět bylo hodně mazání, snad se v tom dá vyznat :-)

Asi v rakvi, bejby.

Drabble: 

Tak jsme se s Mirkem shodli, ze uz to fakt nedavame.
Rano vstavame v pul sesty, ja tak obden jeste o pul hodinky driv. Umejt, najist, prevlict. Pred sedmou odchazime. Hodinu jedu do prace. V osum tam jsem. Pak se rozjede pracovni kolotoc, na obed mas sotva cas. Odpoledne zase jedu hodinu z prace. Takze prijedu v sest a mam nakych pet hodin casu na vsechno. Takze uvarit, uklidit, pripravit veci na dalsi den.
A to bych mela jeste kazdej den cvicit kvuli tomu koleni a za chvili je zkouskovy. A kdy to mame jako stihnout spat aspon osum hodin?

Závěrečná poznámka: 

Asi v rakvi, bejby.

Obrázek uživatele Danae

Vlákna

Fandom: 
Drabble: 

“Ta třpytivá vlákna z malých dílků, co kolem nich občas problesknou…, ta jsou tvoje?” otázal se Zkáza, když hleděl z Campanily na rej karnevalových dvojic.
“Ne,” odtušila Touha a vyfoukla kouř z dlouhé špičky. “To je čas.”
“Přadeno osudu?”
Zavrtěla hlavou a v zlatých očích se jí odrazily benátské ohně. “Lidi k sobě nepoutá jen touha a osud. Ve hře jsou další proměnné.”
“Takže čím déle spolu jsou...”
“Tím je vlákno delší a pevnější. Nakonec je z něj buď záchranné lano, nebo ostrá struna.”
“Na čem to záleží?”
“Na tom, z jakých zážitků je spleteno,” řekla Touha a zavřela oči.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Ten překrásný vžumivý zvuk

Úvodní poznámka: 

Ehm... Pardon.

Drabble: 

From: Dir. Orson Krennic
To: Dr. Galen Erso

Přerušené dodávky dílů kvůli blbý ofenzívě? A? Zítra je máš. Protože, hádej co - máme ARMÁDU!

From: Dr. Galen Erso
To: Dir. Orson Krennic

Inspekce, sklerotiku.
Příští týden.
Wilhuff osobně.
Nic?

From: Dir. Orson Krennic
To: Dr. Galen Erso

No jo, furt! Nikdo snad nečeká, že něco takovýho dokončíme v termínu. Klídek.

From: Dr. Galen Erso
To: Dir. Orson Krennic

Jsi bipolární magor bez pudu sebezáchovy, ale znám tě dvacet let, tak co se ještě divím. Gin?

Orson odeslal odpověď a zívl. Vždycky miloval termíny. Hlavně ten krásný vžumivý zvuk, když ho míjejí...

Závěrečná poznámka: 

Autorem citátu: "Miluji uzávěrky! Mám rád ten krásný vžumivý zvuk, když mne míjejí!" je jeden z Monty Pythons. Ale kdybyste mě i strejdu googla zabili, netuším který.

Obrázek uživatele Zuzka

Teror času

Drabble: 

Běžný životní rytmus této doby je prostě k uzoufání! Dlouhé ráno. Soukromá snídaně. Nudné zábavy následované neméně plytkým obědem v kruhu rodinném. Je potěšením mít tu alespoň blízkého přítele. Sledovat ho, jak se snaží odradit drahou sestřičku je vskutku komické. Polovinu odpoledne ovšem zabijí sportovní nebo intelektuální činnosti.
Jen někdy u čaje má člověk příležitost ukrást pár pohledů. Ale jak hřejí!
Toho času zkrátka není dost.
Proč musejí dámy od večeře odcházet dříve?
Proč bych nemohl jít s nimi? Proč nejsem dáma?
“Ehm!,” odkašlání zpoza závěsu vytrhne Charlese z úvah.
“S tím bych vám mohla pomoct. Ale to spíš nechcete.”

Závěrečná poznámka: 

Charlesi, Charlesi, ty jedno dřevíčko...

p.s. o teroru času po zavedení přesnějšího (méně než hodinového) měření nám velice rád vyprávěl jeden z vyučujících na univerzitě. Na ono téma se ale nějak nedostavil nápad. Ale věděli jste, že hybatelem zpřesňování času byla také (a zejména) železnice?

Obrázek uživatele Terda

Návrat

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTEŽNÍ bez nároku na bod.

Drabble: 

Život rámovaný údery zvonu. Kovový hlas hlásající, že uplynula další půlhodina. Písek tekoucí ve skleněném žaláři. Skřípění pískovce. Rutina. Tradice. Zvyk. Dny šedé jako hladina oceánu.

Tak jako se oceán vzedme bouří, tak hvizt píšťaly třístí šeď o hladinu. Písek mezi střepy. Člun se objevil na obzoru před polednem. Návrat kapitána uvítali, jak se patří. Uznalé výkřiky patřily Ludlowovi. Radost zkalená ztrátou. Připijí si na padlé druhy. Až přijde čas.

Seděli pro ti sobě. Jen oni tři.
„Pánové, přiznejme si, že to bylo fiasko. Na navázání přátelských styků můžeme zapomenout. A do toho se nám tu pohybuje plně vyzbrojený dvojpalubník.“

Obrázek uživatele Smrtijedka

Čas nespoutaný

Úvodní poznámka: 

Víte, já už taky melu z posledního. Have some meta.

Drabble: 

„Nemám čas na hloupé řeči,“ odsekla Alenka, která rozpoutala rozhovor mezi mírumilovnými společníky, co o rozhovory s protivnými kolemjdoucími neměli ani za mák zájem.
„To je snad jasné. Čas nemůžeš vlastnit,“ učinil Kloboučník další z marných pokusů vypudit od stolu osobu nemilou, nevítanou, příliš upovídanou.
„Tomu nerozumím.“
„Musela bys ho spoutat,“ probudil se Plch ze spánku, aby pronesl nemoudrou poznámku. Naneštěstí pro všechny zúčastněné měl čas sadistický smysl pro humor (nebo si možná jen odskočil a potřeboval repete) a celý okamžik vrátil zase na začátek.
„Nemám čas na hloupé řeči,“ odsekla Alenka.
Čaj byl studený, bytí nesmyslné. Kloboučník proklel vypravěče.

Obrázek uživatele Saphira

Dokonalý plán

Úvodní poznámka: 

Doufám, že vám Clarissa chyběla... :) protože si ji ještě užijeme :)

Drabble: 

Clarissa zuřila. Vypadala při tom jaksepatří úchvatně, ale opravdu zuřila. Ta... mrcha Grangerová jí Severuse ukradla!
Ale měla v hlavě plán. Takový, který k ní Severuse připoutá navěky.
Ten pokus s mnoholičným lektvarem kupodivu nevyšel. Věděla, že ji odhalil, a musela si přiznat, že to nebylo zrovna v jejím stylu.
Musela teď přijít s něčím velkolepějším. S něčím, co bude hodno jména Clarissa Antoinetta Eugenie Angelika Pierrette Ambrosiová.
Popadla ucha cestovní tašky, přehodila si přes sebe plášť barvy půlnoční modři a zahleděla se do zrcadla na svůj dokonalý odraz.
Potutelně se na sebe usmála.
A pak několikrát otočila obracečem času.

Stránky

-A A +A