DMD č. 29. pro 29. 4. 2019. Téma: Záhada vesmíru

Největší dobrodužství

Úvodní poznámka: 

Nesoutěžní.

Děti, hrát si s mlhovinami bez dozoru dospělých je životu nebezpečno!

Drabble: 

Doc. Mirka Dušína spolu s prof. Jarkou Metelkou, DSc. přivítal ve Světovém středisku pro výzkum vesmíru prošedivělý Jindra Hojer, který tam pracoval v administrativě. Pro Červenáčka a Rychlonožku se nakonec podařilo získat místa techniků-údržbářů.

Rychlé šípy se potají sešli v jedné z podzemních laboratoří.

„Včera se nám podařilo dokončit vesmírný manipulátor,“ pronesl tiše Jarka. Mirek vytáhl z tašky zažloutlé zápisky. Konečně! Kdo by byl tušil, že Tleskačův ježek v kleci slouží jen jako primitivní předmodel.

Podivně slavnostním hlasem se pustili do čtení.

„Když natočíme nejdelší výběžek mlhoviny Koňské hlavy tak, aby vyčníval z mlhoviny Orionu nejširším jejím otvorem, posuneme…“

Závěrečná poznámka: 

Jaké tajemství skrývá vesmírný hlavolam? Co viděl Rychlonožka v hloubi mlhoviny?

Obrázek uživatele L.P.Hans

Střed vesmíru

Fandom: 
Drabble: 

„Malý krůček pro člověka, ale obrovský skok pro lidstvo! Zázraky techniky nám umožnily cesty vesmírem! Zázraky techniky nám umožnily překročit meze nepoznaného! A nyní se vědcům podařilo objevit střed vesmíru. Hned se spojíme s vědeckým týmem na místě, kde vše začalo Velkým Třeskem. Co vidíte?“
„Vidím dveře…“
„Cože? Jedná se snad o nějaký portál do jiných dimenzí?“
„Ne, obyčejné papundeklové dveře natřené oprýskanou bílou barvou. Je na nich cedulka – Pí. Kadeřábková – úklid. Dveře jdou otevřít. A za nimi… Za nimi je chodba. Pozor, je tu někdo další, blíží se k nám!“
„Táhněte pryč! Mám tady čerstvě vytřeno, mi to pošlapete.“

Obrázek uživatele Ancient Coffee

Autorské prvopočátky

Úvodní poznámka: 

Skutečnou zápletkou tohoto ročníku je dát mým postavám koníčky a zájmy. Konečně jsem na to přišla. Jsem na sebe pyšná.

Drabble: 

„Napadlo mě,“ protáhl Alexandr a na každé slovo kladl zvláštní důraz.
Podívala se tedy na něj. „Napadlo tě...?“
„Chtěl bych napsat povídku. Včera jsem nahlédl na přednášku z astronomie...“
Nora neměla čas na váhavé pauzy, právě si aktivně užívala pauzu kávovou. „Alexandře, prosím pokračuj, nebo za sebe neručím.“
„Vesmírná civilizace na obrácené straně Měsíce. Tvorové, kteří se vůbec nepodobají člověku, s jazykem založeném na trojúhelnících... A zřejmě útočí. Tak daleko jsem se ještě nedostal.“
Uznale pokývala hlavou a usrkla temnoty. „Jak se to bude jmenovat? Záhada vesmíru?“
„Teď si nejsem jistý, ženo, jestli si ze mě utahuješ, nebo ne.“
„Obojí.“

Závěrečná poznámka: 

Někdy si říkám, jestli Alexandra nepíšu jako moc velkého blbce... Ale když on si asi jen nahrazuje dobu, kdy mu bylo dvacet a tím blbcem být nemohl. Tak ho prosím omluvte a mějte ho rádi.

Obrázek uživatele Gwendolína

Nový začátek

Úvodní poznámka: 

Zní to jako konec a zní to tak, protože se mi zítřejší téma moc nelíbí, tak nevím, jestli ho budu psát. Ale každopádně bude ještě aspoň nahrazovací bonus.

Drabble: 

Draco na své staronové místo výborně zapadl, s Goylovým doznáním
nebyly žádné problémy a Harry se přistihl, že se znovu začal do práce těšit.

Draco vstoupil do kanceláře, s duněním složil na stůl tlustý štos papírů a umně chytil donut, který po něm Harry hodil.

"Posílá to Scotland Yard. Jejich velitel si myslí, že to bude případ pro nás. Čtyřicetiletá žena byla nalezena mrtvá, na těle nejsou žádné známky násilí, nikde žádné stopy... úplná záhada. Skoro jako nějaké kouzlo," Draco se zašklebil. "Byla to významná mudlovská astronomka," dodal.

"Takže záhada přímo vesmírná." Harry se spokojeně usmál.

Nový případ mohl začít.

Obrázek uživatele eliade

Lehko na cvičišti, těžko na bojišti

Drabble: 

Beznadějně poslední skončil rypouš sloní na mistrovství světa ve skocích na lyžích.

Lyže, které mu na ploutvovitých končetinách podivně plandaly, se téměř neodlepily od země. Čtyřtunový závodník z můstku spíše spadl a do cíle se doklouzal po břiše. Před vážným zraněním ho ochránily jen důkladné zásoby podkožního tuku.

„Nechci do rypouše rýpat,“ glosoval situaci komentátor, „ale to, že se takový závodník na mistrovství vůbec dostal, považuji za největší záhadu vesmíru. Vždyť to odporuje fyzikálním zákonům! Leda že by před kvalifikací spořádal plný vagón fazolí…“

Rypouší trenér, který váží ještě o tunu víc, svého svěřence brání. „Na talenty já mám nos!“

Obrázek uživatele Eso Rimmerová

Některé věci se prostě nedají vysvětlit

Úvodní poznámka: 

Trochu jsem si ulehčila práci něčím mezi parafrází a citací, ale konec je můj vlastní. ;-)

Drabble: 

Toto je volání o pomoc těžařské lodi Červený trpaslík. Posádka zahynula v důsledku úniku radiace. Jediní, kdo přežili, jsou třetí technik David Lister, který byl v době neštěstí uzavřený ve stázové komoře, a jeho březí kočka, jejíž potomci se během statisíců let vyvinuli v inteligentní formu života. Po třech milionech let strávených ve stázi je Lister pouze ve společnosti tvora vyvinutého z jeho kočky a Arnolda Rimmera, holografické simulace jeho mrtvého nadřízeného.
Za dobu putování vesmírem jsme se stali svědky mnohých pozoruhodných jevů a poznali různé formy života. Nicméně spousta věcí pro nás nadále zůstává záhadou, například logika pravidel kriketu.

Obrázek uživatele Blanca

Zázrak

Drabble: 

"Dál se mnou chodit nemusíte," usmála se na něj u brány. "I tak se pravděpodobně dostanu do řečí."
"Myslel jsem, že zůstáváš někde tady," mavnul rukou k utečeneckému ležení před Pirkštejnem. "Ale klidně tě doprovodím až za hradby, jen abych věděl, kde tě pak zase najdu."
"V tom případě si mě ale budete muset chytit," řekla a rozběhla se ven z brány a z kopce.
Pan Ptáček se pokusil ji následovat,ale po několika krocích se mu zamotaly nohy a on se zcela nešlechticky rozplácl na zemi.
Otočil se na záda a zahleděl se na hvězdné nebe.
"To je ženská."

Obrázek uživatele Roedeer

Palác

Drabble: 

Měsíce se jí daří schovávat, a zrovna v nejzranitelnější chvíli, mezi nahodilými, ale hlásícími se kontrakcemi, je objevena.
„Neublížím ti,“ ujistí ji a Lucía mu nechce důvěřovat. Chce zůstat sama jako byla doteď.
„Vezmu tě s sebou, bude ti líp,“ slibuje. Vypadá jako člověk bez vedlejších úmyslů.

V místě, které je pro ni palácem, pro ni ohřejí vodu, má dostatek pití, čistoty, pohodlí. Porodí tam svou dceru. Už nelituje, že podlehla. Jack své slovo dodržel – skutečně tu je líp.
Neví, jestli jejich setkání byla náhodou nebo úmyslem vesmíru. Ten dobrý konec jí je záhadou, ale chce věřit v jeho trvání.

Obrázek uživatele Achája

42

Drabble: 

"Forde, nedostal jsem ránu do hlavy?"
"Dneska asi ne. Proč?"
Artur zamrkal. Bílé myšky zmizely. Snad se mu to zdálo.
"To je jedno. Poslyš, pamatuješ jak jsme potkali toho staříka se strašně dlouhým jménem? A jak mi vyprávěl o těch lidech, co miliony let čekali na odpověď, co vůbec nedávala smysl? Nějak si nemůžu vzpomenout..."
"Jasně. Myslíš ty blázny, co sestrojili superpočítač a chtěli po něm odpověď na základní otázku života, vesmíru a vůbec. A pak zjistili, že nevědí, jak přesně zní ta otázka. Dobrej úlet."
"Stejně to nechápu."
"Nech to plavat kámo. Nejdůležitější je vědět, kde máš svůj ručník."

Závěrečná poznámka: 

Odpověď na Základní otázku života, vesmíru a vůbec je 42. To je jasná věc. Ale ví někdo, jak přesně zní ta otázka? :-D
Všech pět a půl dílu Stopařova průvodce je totální úlet a taky série, se kterou jsem vyrůstala a zásadně pokřivila můj pohled na svět :-D

Obrázek uživatele nektor

I číslo může být cíl

Drabble: 

Čísla jsou tak magická. Vzešla z mysli a přesto jsou zaryta hluboko ve struktuře našeho vesmíru.

Vezměme si třeba Φ - zlatý řez. Vzorce na něm založené jde najít na tolika místech v přírodě - hlemýždí ulity, hurikány, až po tvary galaxií.

Další známá čísla jsou třeba π, umožnující mimo jiné práci s kruhy. Nebo samotná nula - pro nás již naprosto normální ale v dřívějších dobách byla předmětem mnoha sporů. Kupřikladu Římané pro ni ani neměli symbol.

A pak ta krása, když se autorovi naskytne pohled na číslo, které je snad nejdokonalejší. Abych Vás příliš neoslnil, rozepíši ho raději po cifrách.

Jedna.
Nula.
Nula.

Obrázek uživatele Dr. Dark Current

Dvě stě milionů let od velkého třesku

Úvodní poznámka: 

Pokud to půjde dobře, tak se nového vesmírného dalekohledu dočkáme v roce 2021!

Drabble: 

Už 29 let starý Hubbleův vesmírný dalekohled, kterému jako jedinému museli dávat na oběžné dráze brýle, pomalu klesá do nižších vrstev atmosféry a jeho zánik se nezadržitelně blíží. Raketoplány už nelétají a nemůže se ani uvažovat o plánovaném snesení dalekohledu do muzea.

A jak je v dnešní době zvykem, rozhodlo se vybudovat co nejdříve nový, lepší a větší vesmírný dalekohled Jamese Webba (samozřejmě má 6 let zpoždění). Ten bude oproti ultrafialovému Hubblu snímat infračervené záření pomocí obrovského 6,5metrového rozkládacího zrcadla. Díky tomu by měl vidět ještě dál a ukázat záhady vesmíru staršího o 280 milionů let, než viděl Hubble.

Obrázek: 
Závěrečná poznámka: 

Taková zajímavost... Oproti Hubblu bude dalekohled Jamese Webba umístěn 1,5 milionu kilometrů za zemi aby naše slunce nerušilo jeho snímače a sám dalekohled musí mít teplotu asi -220°C, protože by zachytával záření svého vlastního tepla.

Má dokonce i sluneční clonu, která mu s trochou fantazie propůjčuje vzhled Imperial Star Destroyeru ze Star Wars :D

Prijde stesti az zhubnu?

Úvodní poznámka: 

NE!

Drabble: 

Moje kamaradka Marketa je tlusta. Jo, je tlusta. Meri 164 centimetru a vazi 97 kilo. Cely zivot z toho mela komplexy. Nosila volne cerne obleceni, nerada chodila mezi lidi, sama sebe nenavidela. A zkusila kde co, vsechny diety mela v malicku, nutricni hodnoty potravin sypala z rukavu a o obsahu cukru se ji i zdalo. A nic.

Nakonec ji kamaradka prihlasila do souteze o hubnuti se znamym trenerem celebrit. A svete div se, Marketa vyhrala.
Na prvni trenink prisla napul opila, jak se stydela.

A za pul roku? Nene, nezhubla. Ale s trenerem si padla do oka a chystaji svatbu.

Obrázek uživatele Finde

Proč draci kradou lidské ženy?

Fandom: 
Drabble: 

Jednou před mnoha a mnoha lety proletěla nad dračím světem blýskavice s ocasem dlouhým přes celé nebe. Předvedla nádherné divadlo, hvězdy zářily všemi barvami duhy. Jenže tato vesmírná kráska způsobila, že se začali líhnout pouze dračí chlapci. Nikdo nevěděl proč.

Co teď? Dračímu lidu hrozilo vyhubení. Tehdy za králem přišel lidský čaroděj, který se tajně ukrýval v dračím světě, a nabídl mu pomoc. Za to, že může zůstat u draků, vymyslí lektvar, který přemění lidské ženy v dračice.

Od té doby se vydávali dračí chlapci do světa lidí pro nevěsty. Všechno fungovalo, dokud se dračí princ nezamiloval do mladého barda.

Obrázek uživatele Naughtilus

I'd kill for a matching pair

Fandom: 
Drabble: 

A single red one. A polka dotted one. Two striped ones, too bad that each has a different colour. And here we have a pink one with little yellow duckies pattern. I didn't even know I had a pair of those. Well, the keyword is had, past tense. Wait a minute, that might be it! I may have solved one of the great mysteries of the universe! If mine are missing, and I seem to have acquired one of unknown origin, that means there must be a quantum exchange mechanism. So that is how your socks always go missing! Eureka!

Obrázek uživatele Voldemort

Láska k informacím

Úvodní poznámka: 

druhé, nesoutěžní drabble

Víte, část Voldemorta má rádo Ritu Holoubkovou. A má na ni názor.

Drabble: 

Její jediný mudlovský dědeček (pro potřeby doby pečlivě skryt před úřady) byl členem Královské společnosti. Od malička jí představoval záhady vesmíru. Vyrostla v badatelnách, observatořích, knihovnách a muzeích. Vštípil jí lásku k informacím, kterou později přizpůsobila vlastním vášním.

Ministerstvo ji poprvé oslovilo po zmizení Albuse Brumbála. Našla všechnu špínu, všechny kostlivce ve skříni.
Zjistili, že je neregistrovaný zvěromág, a zdvořile ji poprosili o spolupráci. Těžko mohla odmítnout...

Pak se v jejím sotva obývaném domě objevila Bellatrix. Znaly se z Bradavic, ale nikdy spolu nemluvily.
„Chci vědět všechno o svém muži.“
Rita se pustila za záhadou a našla skoro celou pravdu.

Závěrečná poznámka: 

Královská společnost je celým názvem Royal Society for the Improvement of Natural Knowledge, tedy vlastně akademie věd.

Obrázek uživatele Rorico

"A to já bych o tom něco věděl"

Fandom: 
Drabble: 

Ráno svolal Gandalf poradu, protože situace byla opravdu vážná. Už delší dobu měl pocit, že zásoby mizí podezřele rychle. Až příliš rychle, i když putování Společenstva bylo velmi namáhavé.
Aragorn měl podezření na nepřátelské špehy, Boromir na špehy uvnitř Společenstva.
Gimli a Legolas ukazovali na sebe navzájem.
Pro Sama bylo naprostou záhadou jak může vůbec dojít jídlo.
Frodo začal upadat do depresí.
Jak tak mudrovali, ozvalo se říhnutí. Všichni se otočili a uviděli Pipina, který se rozhlížel jakobynic. Když pochopil, že už svým pokusem o nevinný výraz neobalamutí, svěsil ramena a prohlásil.
"Tak já bych o tom něco věděl no..."

Největší záhada vesmíru

Drabble: 

"Pánové, právě se chystám rozlousknout největší záhadu vesmíru."
"Myslíte, kam se ztrácejí liché ponožky, pane?"
"Ne, to rozhodně ne, ty nepovedená kondomová hlavo!"
"Já vím, já vím, jaktože někoho tak ošklivého nepopravili za hanobení lidské rasy!"
Rimmer vyslal směrem ke Kocourovi velmi neslušné gesto.
Lister zakroutil hlavou a s vysmátým výrazem se otočil od svého pultu: "jsou to ti tvoji mimozemšťané, žejo?"
"Nejsou to moji mimozemšťané," opáčil Rimmer, "ale je dost možné, že je pojmenují po jejich objeviteli - po mě."
"Ty jsi fakt kosmopako," vydechl Lister a obrátil se k zpět. Zahlédl něco na radaru.
Kabinu Kosmiku zalilo ostré světlo.

Obrázek uživatele Voldemort

Čekat a doufat

Úvodní poznámka: 

drabble se odehrává po pádu totality a navazuje na Nezapomeň na mě

Drabble: 

Deset let vrtala Auroře hlavou záhada. Deset let o ní snila, deset let ji trápila, deset let promýšlela všechny možnosti.
Co znamenalo to Pastorkovo mrknutí? Co se dělo s Eridani za zavřenými dveřmi? Co dělala a na co vzpomínala uplynulých deset let? Pamatuje si? Čeká?
Nikdy se nikoho nezeptala. Už jen pouhým věděním by mohla ohrozit Eri, odboj i sebe. Nejistota ubližuje jen mně, přesvědčovala se.
A teď, po deseti letech, stojí Aurora před jinými zavřenými dveřmi a váhá. Na zvonku stojí Eridani Saff a žádná další jména. Záhada Aurořina hvězdného nebe čeká na své rozuzlení.
Zazvoní.
Eridani otevře.
Láska.

Obrázek uživatele Aveva

Záhada ztraceného vesmíru

Fandom: 
Drabble: 

“Zatraceně!”
“Co se děje?”
“Někam se mi zakutálel nejnovější vesmír.”
“To máš z toho, že si nedáváš pozor na svoje věci!”
“Ale já bych přísahal, že tu ještě před chvilkou byl!”
“A nemohl ti zapadnout za stůl?”
“Tam jsem se díval.”
“Pod skříni jsi to zkontroloval?”
“Dokonce jsem sešel až do sklepa, jestli se ten prevít neskutálel ze schodů!”
“No tak to nevím, kde může být. Neproběhl už Velký Smrsk?”
“Ty si snad myslíš, že tvořím kazové zboží?”
A zatímco se dva příslušníci rasy stvořitelů dohadovali, rozhořčeně mávali chapadly a prohledávali garáž, pohřešovaný vesmír se tiše pochechtával roztažený na stropě.

Obrázek uživatele Carmen

Nečekaný nález

Drabble: 

Vrstva pudru nedokáže skrýt perličky potu na čele.
Odkašlání.
"Tuto misi považujeme za velmi úspěšnou. Samozřejmě nastolila řadu otázek," diplomaticky odrecitoval vědec.
"Je pravda, že došlo k podivnému nálezu blíže neidentifikovatelného a vysoce toxického objektu u vaší sondy?" štěkne nekompromisní novinář.
"Ano."
"Jak si to vysvětlujete?"
"Já...," polkne a napije se vody, "podívejte, je příliš brzy... Hergot, chlapi, já prostě nevím. Jedna ze záhad vesmíru. Nevíme, co to je, ani jestli nebyla blbost to dovézt na Zemi," skloní hlavu.
*

"Pane Listere. Už o tom odmítám diskutovat. Vaše... říkejme tomu ponožky neprodleně opustí tuto loď, jinak tady už nehnu ani prstem!"

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Tess

Centrum rovnováhy

Úvodní poznámka: 

Vůbec zajímavé, jak se mi nakonec témata dobře složila...

Drabble: 

Kamenná zídka obkružující chrámovou zahradu se konečně objevila na dohled.
Potřebovala by opravit.
Vůně květin, tak uklidňující.
Tiché nádvoří.
Šestkrát sedm schodů, ten lichý rozhodí krok.
Tady najdou odpovědi na všechno.
Beran... i Badatel.
Rezka se vydá na zpáteční cestu. Po dobré večeři a poklidně strávené noci.
Zase doma.
Chrám i mniši vypadají pořád stejně. Jako by se život zastavil. Třeba se to tady opravdu stává.
Včely tiše bzučí.
Kočka se vyhřívá na sluníčku, co nejplacatější, aby pohltila co nejvíc tepla.
Ta taky zná odpovědi na všechno.
Některé odpovědi jsou jednoduché.
Proč nesmím do zadního pavilonu?
„Stavíme tam počítač, Rezko.“

Závěrečná poznámka: 

Mišmaš v hlavě

Drabble: 

Čtyřicet dva. Číslo nešlo Arthurovi z hlavy od chvíle, kdy zjistil kontext. Univerzální odpověď na otázku života, vesmíru a vůbec. Ale co má symbolizovat?

Zeptal se Trillian. Nepotěšila ho. „Čtyřicet dva? To je kritický věk muže, Arthure. Takový stav já neznám.“

„Myslel jsem, že ženy mají krizi středního věku.“

„Mají. Je to období, kdy kupují nejvíc kosmetiky.“

Zamračil se. Nebyl rád, když si z něho utahovala.

Ani Marvin neměl uspokojivou odpověď. „K čemu je mi nějaký molybden z katalyzátorů? Nemáš lepší odpověď?“

„Když ti tahle nestačí…“ Robot se ponořil do melancholie.

Arthur zkrátka nebyl hoden osvětlit tuhle nesmírně vesmírnou záhadu.

Obrázek uživatele Envy

I někdy se to stane

Drabble: 

Vypadají jako dva odlišné druhy. Liší se uvnitř i na ven, nejen tělem, ale i myšlením. Když jeden říká A, druhý slyší B, a nedorozumí se. I přístupy k životu mají každý jiný, není se čemu divit, vždyť jeden pochází z Venuše a druhý z Marsu.

A přitom, někdy se zase zcela záhadně stane, že když jeden říká A, a druhý říká B, tak si zcela rozumí. Někdy mezi nimi nastane nějaké souznění a jsou dokonce schopni se dohodnout, i přesto že každý se na věc kouká zcela jinak. A jak se toto děje, to je právě ta záhada vesmíru.

Obrázek uživatele Champbacca

Pogrom a podivnost

Úvodní poznámka: 

(mezitím stále na té samé lodi)

Drabble: 

Trojice hrdinů dohrála Aktivity se zpívající bramborou a pokračovala v plavbě na vikinské lodi z osmého století, která byla středem kapesní dimenze boha básnictví, pivovarnictví a antikoncepce. Všichni tři pocházeli z různých století a světů, navzdory jazykové bariéře se domluvili a celý duben společně putovali po moři, jenž s pomocí přísně tajné technologie a magie ještě o něco rychleji putovalo multiversem. Mohli letět naprosto kamkoliv, přistát kdykoliv a poznat cokoliv.
Přesto si radši dali pár koláčků od Eris, zhlédli spolu všechny filmy od Marvelu a po zbytek měsíce přemýšleli, proč měl všemocný Thanos pocit, že odlusknutím půlky života něco vyřeší.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Jediland měl být aktualizován.

Obrázek uživatele may fowl

Metrem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ségře.

Drabble: 

Ranní metro. Zbytky mého kapesného padly za čokoládu. Klára drží sešit dějepisu, aby se neřeklo. Cestou spolu nesnášíme vesmír.

Odpolední metro. Vesmír je otravný, ale možná je to koule, která se donekonečna rozpíná a zase smršťuje. Možná je celý svět jen v mojí hlavě. Možná jen v Klářině hlavě. Řešíme záhady vesmíru.

Večerní metro, o deset let později. Klára přichází v krátkém tílečku. V očích má čočky ve tvaru kočičích zorniček. Ale já vím, že podprsenku má vycpanou ponožkami a že jede načerno. Usměju se. Jako největší záhada vesmíru dnes může vypadat otázka, co zrovna nás dvě mohlo svést dohromady.

Obrázek uživatele Ilian

Otázky o existenci

Úvodní poznámka: 

Lister má filozofickou chvilku :D

Drabble: 

"Přemýšlel jsi někdy nad tím proč tu vlastně jsme?" zeptal se Lister zatímco ležel na posteli a upíjel pivo. "Teda nemyslím, proč jsme tady na lodi, myslím, proč existujeme, co je náš účel? Pokud máme všichni osud, co musíme naplnit, tak co se stane, když umřu než to stihnu? A pokud je nějakej bůh, stvořil každýho z nás? Anebo se kouknul na zemi a řek si: "No to jsem to pěkně zvoral. Však ono se to nějak vyvrbí samo."?"

"To jsou velmi hezké otázky," řekl mechanický hlas. "Ale myslím, že by sis měl položit jen jednu. Nedal by sis toust?"

Obrázek uživatele Saphira

Nástroje času

Drabble: 

„Používá obraceč času,“ řekla prostě Hermiona. „Vrátila se v čase, aby napravila svou chybnou strategii. Takže pokud jste na ni použil její vlastní léčku, zamilovala se do Longbottoma pouze jedna, a to pravděpodobně ta z budoucnosti.“
Severus na ni hleděl a upřímně nechápal, jak na takovou dedukci přišla.
„Není to žádná záhada vesmíru, profesore,“ usmála se. „Logicky, kdyby se zamilovala ta naše, přítomná, neměla by pak už v budoucnosti důvod se vracet.“
„Takže stačí, když vydržím její pokusy do doby, než se vrátí zpátky v čase?“
„Pravděpodobně,“ přikývla.
„V tom případě doufám, že jsem ji na konci školního roku vyhodil.“

Obrázek uživatele Keneu

Plány na svatební cestu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Na svatbu dorazil každý, kdo něco znamenal. Odehrávala se samozřejmě na lodi, kde může oddávat kapitán. Na téhle bylo překapitánováno, ale o Kolumbovo právo se nikdo nepřel. Částečně za tu svatbu mohl.

V noci se vytratili na palubu, Francis si k sobě přitáhl svého novomanžela a dívali se na hvězdy.
„Myslíš, že je taky kulatý? Vesmír?“
„Že bychom ho obepluli?“
„Spíš že mám najednou pocit, jako by se celý vešel do toho kroužku na prstě.“
Polibky, smích, štěstí.
„A jak pojmenujeme těch pět raket?“
„Donald, Skrblík, Kulík, Dulík, Bubík.“
„To si vypiješ! Jen co konečně zjistím, co znamená tvoje příjmení.“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

Měsíčku na nebi

Fandom: 
Drabble: 

měsíci flíčkatý
umazaný měsíčku
pověz mi, pověz
proč mám divnou sestřičku
taky je flíčkatá, a taky umazaná
a nikdy za to
není pokálenáraná

(Máááááma!)

někdy je na mě zlá
bije mě týrá
ve všech mých!!! hračkách
je v očičkách díra
někdy křičí a já jí nerozumím
někdy nic nechce a bodá se trním

Vrnííííííí!

jen si ubližuje
a řeže se, píchá
a když není ticho
tak potmě nedýchá
prý ji mám ráda a prý někdy létá
a prý je tak divá, prý je kometa

Teeeeeeta!

prosím
zeptej se Vesmíru
na tuhle záhadu,
proč že jsou "au! tisti
duševně o hladu"...

Závěrečná poznámka: 

https://www.detiuplnku.cz/cs/home/

http://nadacnifondkometa.cz/

V podání holčičky je "au! tista" neznámé slovo, poslední věta je citace (nejspíš to někde zaslechla), proto ho i špatně píše, a proto prosím uznat ho jako dvě slova. Navíc je to narážka na to bití.

Obrázek uživatele Wolviecat

Na prahu neznáma

Drabble: 

Vlhká večerní tráva ho studila do zad.
Natáhl ruku a propletl svoje prsty s jeho. "Billy?" zašeptal.
"Hmm?"
"Bojíš se někdy?"
Opřel se o loket, ve tváři ustaraný výraz: "Čeho?"
Mávl rukou v obecném směru nebe: "Toho, co na nás tam venku čeká..."
Zasmál se. "Moji kamarádi jsou mimozemštani, bohové a mutanti. Můj přítel je syn vesmírné princezny a moji rodiče jsou android a čarodějka. Procestovali jsme několik stovek dimenzí a bojovali se svými alternativními já. A v jedné z těch dimenzí jsem bůh."
Zavrtěl hlavou.
"Ať už nás tam venku čeká cokoli, spíš by se to mělo bát nás.

Závěrečná poznámka: 

A všechno je to kánon.

Stránky

-A A +A