Čtyři z tanku a pes

Měli jste jako malí rádi seriál Čtyři z tanku a pes? Pokud ano, potěším vás, jelikož osádka tanku 102 se vrací, tentokrát s téměř nemožným úkolem, který není pro žádná béčka. Tak jim držte palce!
Seriál zde

Vtrhli jsme do administrativní budovy. Uvnitř byl jen velitel. Vyskočil a začal utíkat.
"Šariku, vem si ho!" křikl Jenda.
Pár skoků a seděl jsem vítězoslavně na Němcovi.
"Der Schweinehund!" zaklel Germán.
"Jaký prasopes?!" naštval se za mě Gustlík. "Ty seš tady jedinej prasák. Válíš se před nepřítelem v prachu."
"Zahákl jsem se za hákový kříž, jinak bych opravdu neupadl!" obhajoval se Němec.
"To je jedno. Kde je ten chlap s rybou?!"
"Toho sem Maul ještě nepřivezl, posílal jsem mu vzkaz do mrtvé schránky."
"No nazdar! My kvůli němu dobudeme pevnost a on si tu není! Kde ho budem honit teď?"

"Tak takhle vypadá!" nakukoval opatrně do pevnosti z kopce dalekohledem Jenda. "Jacek se vyzná. Pevný plot s bránou, za ní bunkr. Samozřejmě má střílny jen naproti bráně, od Němců nemůžete čekat nějaké myslitelské výkony. Hele, anténa. Tu jim sestřelíme jako první, aby si nezavolali posily. Támhle je opravdu sklad munice. A úplně vzadu v lomu je ten dům, kde mu zatmívají rozum!"
"Myslíš tam, kde ho drží?" zeptal se Gřeš.
"Jo, a nejspíš ho vyslýchají. Tam musíme vlítnout, popadnout ho a rychle vypadnout." odpověděl Jenda.
"Dobře, myslím že naše taktika vyjde." řekl Gustlík. "Všichni na svá místa, jdeme na to."

"Je to špatný, nechytli jsme ho po cestě, budem muset do Häuschenu." lezl z tanku Jenda. "A s jednou neúplnou posádkou. Počítejte se mnou. Nikdo nemůže obstarávat dvě pozice. Jeden řidič, to bude Gustlík. Jeden radista, musíme se při tom domlouvat, ne? To zvládne Boguslaw. A jeden střelec, nejspíš Veverka. A tu čtvrtou pozici šetříme pro navigátora. Jenže on by se nám někdo hodil už teď." dumal Jenda.
Gustlík rozložil mapu.
"Oběd!" přerušil poradu Jacek.
"Koukněte, co mám!" vytáhl Tomáš tři konzervy. "Mám kompoty. Meruňkový, třešňový a broskvový! Ty první, Jendo, jakou chceš příchuť?"
"Hm, dal bych si tu čtvrtou..."

"Ty tu lovíš ryby?" zeptal se Gustlík Jacka.
"Jo." odpověděl Jacek.
"A na co je lovíš?"
"Na večeři!"
"Na to se neptám, jakou máš návnadu?"
"Ona je potřeba návnada?"
"Radši asi zajdem k porybnému, pozval nás."
***
"Tam bys nic moc nechytil," smál se u oběda porybný, když mu to vyprávěli, "Jako ten voják před váma. Taky po hodině brblal, že nalovil samé řasy a málo korýšů, že to té své rybě musí přebrat. On byl vůbec nějakej divnej. A tvrdohlavej. Kolikrát jsem mu opakoval, ať nechodí do toho starýho lomu, že je tam německá pevnost, ale on si nedal říct."

A tak jsme vyjeli. Nejdřív jsme projížděli bahnem, pak po příkrém srázu, a nakonec na hromadách suti. Náš tank Zrzek, řízený Gřešem, to zvládal dobře. Ale zajatý tank řízený Gustlíkem jel přímo skvěle.
"Kde ses to naučil řídit? Nevypadáš moc, jako bys byl v cizích botách!" ptal se vysílačkou Tomáš.
"Víš, když začala válka, tak mě naverbovali k Němcům. Já nechtěl, ale musel jsem. Udělali ze mě tankistu, sice ne řidiče, ale já jsem přece něco okoukal. Ale pak se Němci přiblížili k Rusům a já si řekl: dost! Dezertoval jsem jim i s tankem do polské armády." odpověděl Gustlík.

Do ležení náš tank vtrhl jako kaťuše do muničáku.
"Rychle!" vyskočil z tanku Jenda, "potřebujeme na chycení toho chlapa s rybou nějaké muže."
"Dobře, koho chcete?" zeptal se místní velitel.
"No, tak určitě průzkumníka, třeba Boguslawa Makowskeho, pak nějakého ženistu, asi Veverku, a nakonec asi kuchaře Jacka." odpověděl Jenda.
"No tak fajn, když to tolik spěchá." zabručel velitel.
"A ze zásob bychom ještě potřebovali..."
"Nic! Stačí, že jsem vám vydal tři vojáky bez písemného rozkazu, držte si třeba půst! Nebo si něco ulovte, mně je to jedno!" nakrkl se velitel.
"No dobře, z té Šarikovy slepice snad ještě něco zbylo..."

Rozkaz pro Oberleutnanta Maula, velitele průzkumných tanků:
zatknout nepřátelského navigátora.
Polský voják s vysílačkou na zádech a rybou v rukách je podle analýzy expertů našich špionážních služeb navigátor ohledávající terén. Jmenovaný se blíží k opevnění s krycím názvem Häuschen umístěnému v bývalém kamenolomu. Navigátor patrně připravuje pozice pro frontální útok polských jednotek, které se shromažďují v týlu nepřítele. Vaším úkolem bude chytit ho nejpozději u potoka Weidenbach, podrobit ho křížovému výslechu a nakonec s ním udělat krátký proces.
Zjistěte především, proč má s sebou tu rybu. Není zcela vyloučeno, že v pozadí jsou zájmy polských námořních sil.
Heil!
Major Raustler.

Jacek zabubnoval naběračkou na pancíř tanku.
Gřeš otevřel svůj poklop: "To už je večeře?"
"Ne! Kam zmizel ten nenechavej chlupatej drzej čenich?!" zavrčel rozzlobeně Jacek.
"Jakej ženich? My se nikdo neženíme!" oponoval Gřeš.
"Ten, co mi ukradl slepici." naštval se Jacek.
"Že by na svatební hostinu?" dělal blbýho dál Gřeš.
"Koukněte se, jestli tenhle 'lov' nedokončím, jste bez večeře."
"Mně je to jedno, já mám za chvíli akci."
Vtom se přihnal Jenda se zbytkem tanku, naskočili a odjeli hledat navigátora. Kuchař se sklesle vrátil do kuchyně, otevřel spižírnu a povzdechl si: "Co naplat, asi teda holt bude guláš z konzervy."

Vážené velitelství,
žádám o přeřazení z výstavby mostu pro přechod přes řeku, kamkoliv jinam.
Hlavní priority jsou, abych nepracoval ve vlhku, jelikož mám už pokročilé revma,
a abych proboha nikdy nic nedělal s výbušninami.
Ideálně bych si představoval něco v suchu, mimo válečnou vřavu, s jednoduchým a pokaždé stejným zadáním.
Hlavní důvod, proč přeřadit právě mě, je to, že nikdo jiný není schopen místo překážejícího kusu zdi odstřelit právě dostavěný pilíř a shodit tak celý most.

Do boje nastoupím hned, jak se mi zahojí válečná zranění po běsnění naštvaných kolegů.

Předem děkuji. Sloužím vlasti!

Vojín, dříve desátník Aleš Jacek Zvlhlý.

"Tak povídej, viděl jsi toho chlapa s rybou?" udeřil Jenda na německého velitele.
"Jak by ne, někdo takový se nedá zapomenout, přece!" odpověděl Němec.
"A kudy šel? A co dělal? Říkal něco?" začal dorážet Gustlík.
"No, nesl si tu svou rybu, nadával na nějakou sebranku, která mu chtěla tu rybu ukrást, či co, a šel přímo k našim pozicím, tak jsme ho nechali jít, že ho naši brzo zajmou." vypovídal německý tankista.
"No nazdar, jestli toho chlapa s rybou Němci chytli, nebo chytnou, tak máme průšvih!" lekl se Tomáš.
"Teď je potřeba se do toho opřít, musíme ho chytit první!"

"Támhle je německý tank. A naši si na něj vykopali jámu na mamuta!" divil se Gustlík.
"Třeba je uvnitř nějaký zázrak moderní techniky, co ho zničí." odpověděl Jenda.
"Není, a navíc je ta jáma mělká, ten tank se zní hrabe!" odpověděl Gustlík. "Je čas splnit povinnost."
***
Situace nevypadala pro Poláky vůbec dobře, nejen že se tank z jámy skoro vyhrabal, ale navíc mu přijela posila.
V tom ale vyjel náš Zrzek z úkrytu, za jízdy sestřelil posilu a namířil na tygra, který bojácně zajel zpátky do díry.
Jenda vystrčil hlavu z poklopu a zavolal: "Nešel tady nějaký voják s rybou?!"

"Počkejte!" vykřikl Gustlík.
"Co je?" zastavil tank Gřeš.
"Je tady nějaká divná stopa, vypadá, jako kdyby někdo šel jen po patách." řekl Gustlík. Všichni vylezli z tanku.
"No fakt, stopy pat, to je ale situace."
"Přímo patová. Jak tohle teda vyřešíme..."
"Bezvýchodná určitě není."
"Byli asi dva." zamyslel se Gustlík nad počtem stop.
"To mají opravdu divné paty. Takové velké. Hlavně ten jeden." divil se Gřeš.
"Zvláštní stopa! Co by na ni řekl Old Shatterhand?" zamyslel se Jenda, který jako malý četl Vinnetua.
"To nevím," odpověděl Tomáš, "ale zaráží mě, že vy nepoznáte stopu paty vojenské boty od stopy hříběte!"

"Čekám, že ho najdeme brzy, víme určitě, že to byl on, kdo taky jiný, že jo, máme ho skoro najitého!" řekl Gustlík.
"To seš opravdu čekatel optimista, nebude to tak lehké," odtušil Jenda.
"Ále, prosím tě, co by se mohlo pokazit, popis od té stařenky na něj sedí, určitě je smutnej a nadává na nevděčného velitele..." mlel si svou Gustlík.
"Ale my nevíme..."
"Víme všechno, šel po té silnici..." nepustil ho ke slovu Gustlík.
"Co ještě nevíme?!" zbystřil Gřeš.
"Zapomněli jsme se zeptat, jestli šel na sever nebo na jih!"
"To abychom tu stařenku dojeli a svezli ji ještě kousek!"

"Desátník Veverka! Přišel jsem vám poradit vaši příští strategii."
"Kdo to je?" zeptal se Gřeš.
"Ten ženista, já to s tím rybníkem vzal vážně." zastyděl se Jenda.
"Mám několik možných koncepcí průzkum. V první z nich ucpete v tanku všechny díry a
pojedete po dně, budete se koukat periskopem."
"Nebude jednodušší tam poslat potápěče?" navrhl Gustlík.
"Ti by ho nemuseli poznat..." argumentoval ženista.
"Tohle jsou tak nesmyslné koncepce, desátníku Veverko, že to jsou spíš anti-koncepce. Jsou dobré tak pro veverku, teda pro kočku!"
"Ale moje koncepce jsou..."
Jestli rychle zase nedám Jendovi tu čepici, tak se asi toho Veverky nezbavíme.