Zkratka je dovedla přímo k vědecké stanici. Začínalo svítat, když byla zásilka úspěšně předávána, v oboustranné naději, že je kompletní.
Zpečetili předání vlažným čajem, povinně se obdivujíce generátoru.
„Ještě máme pravý čaj – pro zvláštní případy.“
Ze tří hrníčků se kouřilo.
Asi se jednalo o zvláštní případ.
„Poštu vezmu cestou zpátky,“ dopila Rezka. „Teď mám jinou zásilku.“
Její společník jí dělal starosti. Když vbíhali do Gerasdanu, zase se začal motat. Čím dříve dorazí do Chrámu, tím lépe.
Necelé dva dny cesty, při troše štěstí jeden. Nahoru do kopců, kolem jednoho, druhého, třetího jezírka, stále dál.
Než dorazili k šestému, přišla krize.