Aldorma

Obrázek uživatele Eillen

Aldorma

Aldorma.
Středověké království, ve kterém namísto bohů uctívá lid sedm dračích rodů. Nebývalo tomu však vždy. Dříve byla tato země ležící uprostřed kontinentu Novia součástí Tristenolského království. A v dobách ještě vzdálenějších jej obývali barbarské kmeny.

Je to svět plný příběhů o hrdinech i zbabělcích, ženách i mužích, lásce i nenávisti.
Je to svět, který se nachází na vzdálené planetě uprostřed hvězdných dálav, na místě o kterém si můžeme nechat pouze zdát.

Není to dokonalý svět. Je to však místo, kam můžete vstoupit a nechat se unášet vírem tamního života.

http://aldorma.cz - nové stránky, který by do budoucna měly sloužit jako taková wikipedie Aldormy (případně i dalších království na kontinentu Novia)

http://aldorma.hys.cz - původní povídkové stránky - postupně dojde k jejich zrušení a obsahu bude přesunut

Fandom: 
Obrázek uživatele Lomeril

Dvanáct svic

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

V Aldormě lidé věří, že zemřelí odcházejí na nebe, kde se z nich stávají hvězdy.

Varování: 

Umírání

Drabble: 

V královské kapli vždy hořely svíce, kněží je nesměli nikdy nechat zhasnout. Po válce jich tam král Simeon osobně zapálil pět a průběhem let přidával další.
Dnes se nemocný král dobelhal do své kaple, podpírán královnou. Po městě se šeptalo, že umírá.
„Hoří,“ usmál se s úlevou.
„Proč na nich tak trváš?“ řekla.
„Doufám, že díky nim mě najdou, když se dívají z hvězdného nebe. Občas jim vyprávím, co se děje, aby věděli, že jsem jejich dary nepromrhal.“
Roztřeseně se nadechl a všech dvanáct svící postupně sfouknul.
„Teď už jim to řeknu osobně.“
Druhý den se Tristem rozezněly smuteční zvony.

Závěrečná poznámka: 

Pro znalé fandomu, svíce byly za:
Simeonova otce a matku, bratra Villafrana, Samuela Antarese a Barbora (prvních pět po válce), dál přidával za sestru Rosalii (tu zapálil ve chvíli, kdy byla ještě naživu, ale bylo vidět, že její duše už ji opustila), a v blíže neurčeném pořadí za Colina a Camillu Gorlanovy, Ryka a Irenu Nimanovy, Ambru Gorlanovou (která ho bohužel na hvězdné nebe předešla), a za Marysu (která mu napsala několik dopisů na rozloučenou, které její přítel rozeslal po její smrti - jeden z nich byl i pro Simeona).

Obrázek uživatele Lomeril

Dlouhá cesta

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Letos jsem nějaká depresivní...

Drabble: 

Držte mě, prosil Ryko v duchu všechny ty, kdo vládli před ním, když poprvé vykročil k regentskému křeslu. Sotva stál, belhal se o berlích, v kolenu mu škubalo bolestí a hrozilo, že upadne. Držte mě, prosil svého otce, krále Valentina i krále Tobiase, i vládce, se kterými se nikdy nesetkal – královnu Dafne, krále Villafrana Štědrého, samotného Trista Velikého. Prosil by i draky, kdyby choval jen špetku víry, že mu pomohou. Regentské křeslo se zdálo příliš vysoko na zmrzačeného syna, který nedosahoval svému politicky i lidsky obratnému otci ani po kotníky. Nenechte mě upadnout, nechte mě projít tuhle cestu se ctí.

Obrázek uživatele Lomeril

Příliš hlučná samota

Fandom: 
Drabble: 

Na Maurentu se Rykovi v nočním tichu vraceli mrtví. Všichni, které nedokázal zachránit. Křičeli na něj výčitky, připomínali mu všechna jeho selhání, tak hlasitě, že měl chuť si zacpat uši.
Jenže to nepomáhalo.
Když přišla obzvlášť špatná noc, noha ho bolela a spánek nepřicházel, zvedl se z postele a šel si sednout ven pod pergolu. Obrůstala popínavými květinami, Ireninými oblíbenými, a jedině tam měl pocit, že může dýchat.
Pokaždé za ním přišla. Někdy skoro hned, někdy až po chvíli. Nic neříkala, jen si sedla vedle něj a vzala ho za ruku nebo mu položila hlavu na rameno.
Pak nastalo ticho.

Obrázek uživatele Lomeril

Zkušená manželka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Viola je matkou Rykova nejlepšího přítele, kterou si Ryko a Irena trochu adoptovali jako svoji náhradní matku. Livie je manželkou Rykova staršího bratra.

Drabble: 

Viola a Livie sledovaly Irenu, jak pracuje s mladou klisničkou. Zdálo se, že zvíře reaguje na pouhou myšlenku, Irena přesně věděla kdy odměnit, kdy zatlačit a kdy přestat.
Po chvíli k ohradě přišel Ryko, na první pohled naštvaný, a začal s Irenou mluvit. Nejdřív rozhazoval rukama, ale čím déle mluvili, tím víc se zklidňoval. Nakonec se k němu Irena naklonila, něco mu pošeptala do ucha, oči se mu rozzářily a vtiskl jí dlouhý polibek.
„Nikdy jsem si nemyslela, že ho někdo takhle zkrotí,“ prohlásila Livie.
„To je omyl většiny ženských,“ pousmála se Viola.
„Co?“
„Že si myslí, že to nejde.“

Obrázek uživatele Lomeril

Hříbě

Fandom: 
Drabble: 

Ryko Niman těkal pohledem mezi dvěma hřebečky. Jejich šedivá srst zatím vypadala obyčejně, ale už si dokázal představit, jak se v dospělosti vybarví - do lesklé, ocelové šedi, která dala tezarijským modrákům jméno.
"Tak kterého?" popoháněl ho otec, kterého už nebavilo postávat v lezavém, vlhkém dni u ohrady. Rykovo rozmýšlení toleroval první hodinu, druhou už jen nasupeně mlčel a teď se rozhodl zakročit.
"Tenhle má lepší krok, ale..."
Ryko se natáhl se ke blížšímu z koní, který zničehonic popošel a vtiskl mu čumák do dlaně.
"A máš vybráno," konstatoval otec. "Tenhle je, myslím, Rezekvítek."
"Rezekvítek? Pche! Tenhle se bude jmenovat Fantom."

Obrázek uživatele Lomeril

Hrdelní zločin

Fandom: 
Drabble: 

I když na Maurentu zaměstnávali kuchařku, některá cizokrajná jídla vařila Irena sama. Zrovna stála u kamen, když přišel Ryko a držel jejich kocoura Pavouka.
„Theoská polévka?“ zeptal se významně a zvedl kocoura výš. „Chceš ji zahustit?“
Irena zavrtěla hlavou a přisypala do hrnce trochu soli. „Co provedl?“
„Rozbil hrneček.“
„Ryko, prosím tebe, kvůli jednomu rozbitému hrnečku…“
„Ten se sharmským vzorem.“
„Ten můj… po tátovi?“
„Přesně ten.“
Nastalo ticho, rušené jen praskáním polen v kamnech a bubláním polévky. Irena Pavouka probodávala pohledem. Kocour se netvářil ani trochu omluvně.
Pak si Irena přisunula hrnec a natáhla ruku po kocourovi. „Dej ho sem.“

Závěrečná poznámka: 

Pro útlocitnější povahy, samozřejmě ho tam nehodili. Ale kdo máte doma nějaké zvířátko, přiznejte se, jak často jim vyhrožujete ošklivým násilím (a pak to stejně neuděláte...).

Obrázek uživatele Lomeril

Věnováno fiktivním přátelům

Drabble: 

Kde budeme za pět let? ptám se známých tváří.
Doufáme, že ve vydané knize, odpovídá Gabriel a Evangeline se zatváří skepticky.
To my taky, zvedne se Fanred a vyzývavě si Gabriela měří – vždycky připravený na konfrontaci, nikdy neustupující. Lycva ho zatahá za ruku a vrhne varovný pohled po Laivovi, aby si zase sednul a schoval meč.
Já ale chápu, proč je v křišťálové kouli většinou mlha. Kdo ví co bude za pět dní, natož za pět let?
A co vy? obracím se k Nimanovým.
Ryko vezme Irenu kolem ramen a usměje se. My budeme tady, čekat, až nás budeš potřebovat.

Závěrečná poznámka: 

Příběh o Gabrielovi a Evangeline je už skoro hotový, příběh o Fanredovi a Lycvě píšu v rámci Padesátky. S oběma mám ambice, takže u obou cítím, že by to mělo klapat - což se ne vždycky děje. A pak jsou tu postavy, na které se mohu vždycky spolehnout a můžu k nim vždycky utéct, když potřebuji.

Obrázek uživatele Lomeril

Komunikační šum

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ryko Niman mě opět zachraňuje...

Drabble: 

„Dable!“ zažvatlala Sofie.
Její otec se na ni zpytavě podíval. „Copak bys chtěla, Sofinko?“
„Aliky!“ prohlásila holčička s větším důrazem.
„Tak mi to ukaž.“
„Le!“ zafňukala a pusinka se jí začala křivit. Ryko, který vycítil blížící se katastrofu, ji rychle zvedl a odnesl do kuchyně, kde její matka zadělávala na bochánky.
„Opět jsme narazili na potíže s komunikací,“ prohlásil s omluvným úsměvem.
„Dable!“
„A to je poprvé, co se nějaký z jejích požadavků opakuje.“
Irena si jen povzdechla, oprášila si zamoučené ruce, vytáhla z plátěného sáčku sušenou datli a podala ji dcerce.
„Atlika!“ prohlásila spokojeně Sofie a začala ovoce žužlat.

Obrázek uživatele Lomeril

Asanační komando

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já říkala, že se Nimanovi vrátí...
Volně navazuje na https://sosaci.net/node/42802

Drabble: 

Vypálený a nějakou dobu opuštěný Maurent bylo třeba nejdříve obhlédnout.
„V peci se nám něco zabydlelo,“ prohlásil Ryko, který vykulhal z kuchyně. „Ale sám rozhodně nebudu zjišťovat co.“
„Copak, bojíš se krys?“ rýpla si Irena.
„Ať je tam cokoliv, vyhazovat to bude někdo, kdo má obě nohy zdravé.“
Irena zamumlala cosi o lidech, které bolí koleno, když se jim to hodí, a zmizela v očazených dveřích. Za pár minut se vynořila a nesla v dlaních stočeného ježka.
„Jak vylezl až do pece?“ zamračil se Ryko.
„Asi má všechny nohy zdravé,“ odsekla Irena a vydala se do zahrady, aby vetřelce vypustila.

Obrázek uživatele Lomeril

Zkouška dospívání

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kvíz, který našel Ryko Niman jednoho (těžkého) rána na svém nočním stolku. Písmo, kterým jsou otázky napsány, se nápadně podobá písmu jeho matky.

Varování: 

Alkohol, zranění, zvracení

Drabble: 

Sklepmistrovo nejlepší víno je určené pro:
a) podávání u panského stolu
b) vaření
c) opíjení se ve stromovém domku

Pokud jste v přechozím bodě odpověděli c:
Když už jsem se opil ve stromovém domku, tak:
a) zůstanu tam a vyspím se z toho
b) poprosím střízlivější kamarády, aby mi pomohli dolů
c) polezu dolů sám, spadnu a zlomím si ruku.

Pokud jste v přechozím bodě odpověděli c, pak:
Až mi moje matka bude ruku narovnávat, tak:
a) ponesu bolest jako chlap
b) budu skučet jako štěně, kterému šlápli na ocas
c) pozvracím postel
d) odpovědi b) i c) jsou správně

Obrázek uživatele Lomeril

Noční můra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Jak jsem avízovala u soutěžní série, poslední drabble je vždycky něčím výjimečné. Zda toto drabble budete brát jako součást mojí letošní série nebo ne, nechávám na vás.

Drabble: 

Ryko se s trhnutím probudil, čímž si vysloužil bodnutí bolesti v koleni. Irena vedle něj rozespale zabručela něco, co se dalo vykládat jako urážka, a přetáhla si peřinu přes hlavu.
Ryko si promnul obličej a zhluboka se nadechl. Noční můra o světě, kde na rozbahněném dvorku uprostřed války nenašel Irenu, kde stále bojoval na bitvením poli, kterým byl tristský dvůr, ho zasáhla, víc, než by čekal.
Tak, a končím s medovinou před spaním, pomyslel si. Mám po ní moc divoké sny. A to je konečná! dodal v duchu trucovitě, než si znovu lehnul, jednou rukou objal Irenu a zavřel oči.

Obrázek uživatele Lomeril

Derby Radostného jezera

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jen pro pořádek, kdo nezná, tak Ryko a Irena jsou rodiče, Sofie, Rylan a Robin děti. Tedy, v tomhle případě už dospívající. Ryko a Irena se do značné míry sblížili díky společné lásce ke koním, ale Ryko bohužel kvůli zmrzačené noze jezdit může jen pomalu.

Drabble: 

Čtyři závodníci hnali své koně vpřed. I když se Ryko nemohl zúčastnit tradičního rodinného závodu kolem Radostného jezera, pořád alespoň fandil. Sofie hned na začátku zatlačila Robina na poslední místo, ale ať se snažila, jak chtěla, Rylana a Irenu dojet nedokázala.
Ryko věděl, jak závod dopadne – tak jako vždycky.
Rylan a Irena jeli těsně vedle sebe, koním odletovala pěna od huby, kopyta bušila do hlíny…
A pak proletěl Rylan cílem, jen o koňskou hlavu dřív než Irena.
„Víš,“ řekl Ryko své ženě, „Už jsou trochu staří na to, abys je nechávala vyhrát.“
Irena mu věnovala vražedný pohled. „Já ho nenechala.“

Obrázek uživatele Lomeril

Sbohem a šáteček

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

...a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

I když úvodní ples zakalil pokus o královraždu, zbytek návštěvy proběhl v poklidu a přišel den loučení. Ryko krátce promluvil s Leandrem a pak přistoupil k Ireně.
„Víš,“ řekla, „obchodní vztahy mezi Tristenolem a Sharmou jsou pořád ve vývinu, tak je budeme muset podporovat. Leandros právě zve Simeona na návštěvu. Přijedeš taky?“
Ryko jí políbil ruku, něžně, zlehka, naposledy. „Uvidíme, jestli to bude třeba. Ale jestli ne… s mojí nohou se mi špatně cestuje, tak se asi spíš budu šetřit.“
Uklonil se jí a vydal se k Maryse, která čekala opodál.
„Tak pojď,“ vzal vyzvědačku kolem ramen. „Čeká nás práce.“

Závěrečná poznámka: 

Polibek kapesník siréna lodní zvonec
tři čtyři úsměvy a potom zůstat sám

Obrázek uživatele Lomeril

Skořicová záchrana

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

V kapsách vraha Ryko nic nenašel a s námahou se zvedl. Teprve teď si prohlédl zbraň, kterou Irena použila. Podle úzké čepele myslel, že to byla jedna z dýk, které Irena ráda nosila někde schované, ale teď viděl, že se jedná o jakýsi ornamentální nůž.
„Kde jsi to sebrala?“
„Viselo vám to tady na zdi,“ pokrčila rameny.
Zasmál se. „No vida, jak jsou dekorace někdy užitečné. Děkuji za záchranu,“ dodal.
„Vypadal jsi celkem v klidu.“
„Věděl jsem, že přijdeš.“
„To jsi nemohl vědět, našla jsem vás na poslední chvíli.“
Pokrčil rameny a nepřiznal jí, že ve vzduchu cítil vůni skořice.

Závěrečná poznámka: 

Jestli šlo o předtuchu, náhodu, Rykovu halucinaci nebo znamení od draků, to nechám na fantazii čtenáře.

Obrázek uživatele Lomeril

Praktické otázky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
A končím dnešní spam :)

Drabble: 

Vrah se nestihl otočit. Úzká čepel se mu zabodla do zad tak prudce, že špička protrhla tuniku na jeho prsou. Stihl jen heknout, jak mu rána vyrazila vzduch z plic, než mu oči pohasly a zhroutil se na zem.
„Děkuji,“ vysekl drobnou úklonu.
Irena neřekla ani slovo, sklonila se a otřela dýku mrtvole o kalhoty.
Ryko se pomalu spustil na kolena. Usykával u toho bolestí, ale to ho nezastavilo. Začal Theosanovi prohledávat kapsy.
„Co děláš?“ podivila se.
„Hledám důkazy. On a jeho společník se tu neobjevili jen tak. Potřebujeme se dostat k pramenům tohohle spiknutí, jinak nikdy nebudeme mít pokoj.“

Obrázek uživatele Lomeril

Terasa, podruhé

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Postupovali tmavou chodbou a Rykovi si vzpomněl na chodbu vedoucí do oradomského sklepení, poslední chodbu, kterou procházel se dvěma zdravýma nohama. Z nějakého důvodu se mu do nejmenších detailů vybavil kolovrátek, za kterým se skrývala tajná klíčová dírka, a odtud mu myšlenky přeskočily k dlouhému mučení, kdy pořád dokola opakoval, že nemůže prozradit, kde se skrývá koruna.
Tehdy jsem byl připravený pro krále zemřít. Ale pro co bych zemřel dnes?
Theosan ho vyvedl na terasu a postavil ho přesně na místo, kde včera stála Irena.
Příhodné, blesklo Rykovi hlavou.
„Nějaká poslední slova?“ zeptal se Theosan.
Ryko se usmál. „Za tebou.“

Závěrečná poznámka: 

Já vím, je to klišé. Nechte mi ho :)

Obrázek uživatele Lomeril

...není ta, která tě čeká

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Pokračujeme v příběhu, Ryka jsme opustili ve chvíli, kdy mu někdo přimáčkl nůž na záda.

Drabble: 

Muž ho vzal za rameno a naznačil mu, že má couvat. Ryko poslechl, koneckonců stačil jeden chybný pohyb a měl by ocel v ledvině.
„Takže Marysa lhala?“ utrousil koutkem úst. „Nikdy vám nešlo o Simeona?“
„Nelhala, jen neodhalila celou pravdu,“ odpověděl únosce se silným theoským přízvukem.
Protože Ryko byl při návratu do sálu pozadu za ostatními, teď k němu stáli zády a nikdo si nevšiml, že ho někdo odvádí pryč. Brzy se dostali do chodby, z dohledu sálu. Tam ho Theosan otočil a strkal před sebou.
„Co se bude dít teď?“
Do zad ho znovu rýpla špička nože. „Co myslíš?“

Obrázek uživatele Lomeril

Hrůza, kterou čekáš...

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Vypůjčeno z textu Roberta Křesťana (píseň Víla): hrůza, kterou čekáš, není ta, která tě čeká

Drabble: 

Než se Ryko, Marysa, Irena a Leandros stačili domluvit na dalším postupu, vyrušil je křik. Když vběhli do hlavního sálu, uviděli Simeona, stojícího nad mrtvým těle jakéhosi muže, v ruce dýku, ohrnutý ret odhaloval horní zuby a oči se mu blýskaly jako divokému zvířeti.
„Kdepak náš malý král sehnal dýku?“ zauvažovala Marysa, ale zněla hrdě.
„Kdysi jsem ho naučila, jak mít v každé situaci po ruce zbraň,“ hlesla Irena.
„No, problém se očividně vyřešil sám,“ poznamenal Leandros suše.
V tu chvíli Ryko ucítil špičku nože, kterou mu někdo přitiskl na ledvinu.
„Ne tak úplně,“ zašeptal mu někdo do ucha. „Jdeme.“

Obrázek uživatele Lomeril

Porada

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Doháním skluz v nesoutěžní sérii :)

Drabble: 

Ryko odvedl Irenu a Leandra do přilehlého salonku, ze kterého vyhodil mladou dvojici zrovna ve chvíli, kdy strážný začal komorné vyhrnovat sukni. Pak sharmským stručně vysvětlil, jak se věci mají.
„Theoský špeh? Jak to víš?“ zamračila se Irena.
„Já jsem mu to řekla.“
Nevěděl, odkud se Marysa vynořila, ale nehnul ani brvou.
„A kdo jste vy?“
„Někdo, kdo se živí tajemstvím,“ odvětil Ryko.
„Nemíval jsi na to Samuela Antarese?“
„Ten by mi teď sice mohl prozradit to největší tajemství ze všech, ale bohužel nemá jak. Marysa převzala jeho práci, a ještě mě nikdy nezklamala. Takže co uděláme s tím špehem?“

Obrázek uživatele Lomeril

Setkání u studny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Snad to splňuje téma, když ne, tak se nedá nic dělat.

Drabble: 

Voda ve vědru se uklidnila a žena v ní zahlédla svůj odraz. Přejela si prsty po tváři a povzdechla si.
„Kdybych ho tehdy odmítla…“
„Už na tom nic nezměníš,“ ozvalo se za ní.
Stál tam mladý šlachovitý muž, obutý do lehkých mokasínů. Trochu se pohupoval, jako by byl připravený se rozběhnout.
„Já vím, ale…“
Usmál se, trochu smutně, trochu rozpustile. „Můžeš mě zkusit pronásledovat, ale stejně mě nechytíš. Nikdy mě nikdo nedohonil. Všichni totiž začnete moc pozdě.“
S tím se odrazil, skočil, a utíkal, jako by mu za patami hořelo.
Blondýnka s jizvou jen zavrtěla hlavou. Ani to zkoušet nechtěla.

Závěrečná poznámka: 

Na Marysu setkání s Bychem moc dojem neudělalo. Nebo to byla převlečená Nostalgie?

Obrázek uživatele Lomeril

Návrat markýze Nimana

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Trochu s křížkem po funuse, ale což.

Drabble: 

Když Irena vzala Leandra za ruku, ten Ryko Niman, o kterém Irena tvrdila, že ho stále vidí, se vzňal plamenem. Po všem, co obětoval, byl Simeon znovu v nebezpečí, a on tu kouká po ženských?
Irena se před ním proměnila ze ztracené lásky v další figurku na šachovnici, a právě teď potřeboval udělat další tah.
Vykročil k nim a nechal si záležet, aby jeho hůl hlasitě ťukala po dlaždicích. Zvuk, ze kterého celému Tristu běhal mráz po zádech.
Z popela regenta Ryka znovu povstal markýz Niman.
„Jestli už jste skončili s cukrováním, potřeboval bych s vámi probrat obvinění ze zrady.“

Obrázek uživatele Lomeril

Neviděný svědek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Ryko našel Leandra a Irenu v klidnějším zákoutí sálu. Místo zelených šatů oblékla tmavomodré, zdobené kousky křišťálu, zatímco Leandros zvolil purpurovou a zlatou. Den a jeho manželka noc.
Stála k němu zády a než si ho všimli, zahlédnul Leandrův výraz. Díval se na Irenu něžně a obdivně, okouzleně a zároveň jako by viděl každý detail, dobrý nebo zlý. Ryko se zarazil. Poprvé v životě si uvědomil, že Irena našla někoho jiného, kdo ji miluje.
A co mám já? Marysu, se kterou mě spojuje chtíč a to, že se vzájemně potřebujeme.
V tu chvíli byl vděčný, že nevidí do tváře Ireně.

Obrázek uživatele Lomeril

Dělba práce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Ryko našel očima mladou královnu, která právě tančila s králem.
„Aleera ale nemá ambice vládnout,“ hlesl. „A rozhodně je ráda, že se dostala pryč od své rodiny.“
„Já taky netvrdím, že je v tom zapletená,“ odpověděla Marysa. „Ale pamatuješ, jak vypadala, když sem přijela, rozklepaný uzlíček nervů. Kdyby přišla o Simeona a objevil se tu některý z jejích bratrů, myslíš, že by se mu postavila na odpor.“
Ryko sevřel hůl. „Musíme si promluvit s Leandrem. Musíme zjistit, kdo je ten špeh.“
Marysa o krok ucouvla. „Politika je tvoje práce.“
„Ty mě v tom necháš?“
„To si piš. Mám svojí práci.“

Obrázek uživatele Lomeril

Pod stropem

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

Ryko stál na balkoně pod stropem velkého sálu a sledoval počínající ples hluboko pod sebou. Vzhůru se k němu nesla kakofonie hlasů a hudby, ale zatím mezi ně nechtěl sestoupit.
„Co ty tady, mezku?“ ozvalo se za ním.
„Neměl bych se ptát já tebe?“ opáčil unaveně.
Marysa se opřela o zábradlí vedle něj a odfrkla si. „Myslíš, že mě baví sledovat, jak se užíráš kvůli Její Výsosti? Mám zprávy. Do sharmské delegace někdo nastrčil špeha z Theosu.“
„Proč?“ zamračil se Ryko.
„Protože pokud by se našemu malému králi něco stalo, může se Theos pokusit skrz královnu vdovu ovládnout náš trůn.“

Obrázek uživatele Lomeril

Nevyžádaná rada

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Někde na začátku tohohle rozhovoru před několika drabbly Eillen prorokovala, že to Ryko podělá.

Drabble: 

Chvíli se s Irenou mlčky dívali do tmy. Její poslední věta v něm probudila zrníčko naděje a tak se odvážil vzít ji za ruku.
„Zítra si na ples vezmi zelené šaty. Ta barva ti sluší.“
Irena se mu vytrhla.
„Chci, aby mezi námi něco bylo naprosto jasné, Ryko. To, co se stalo a nestalo, a to, co se mohlo stát, je všechno deset let v minulosti. Jsem vdaná a svého muže mám ráda. Od tebe nechci nic, ze všeho nejméně radu, jak se mám oblékat.“
Zavrávoral, jako by ho udeřila. Pak se otočil a odkulhal pryč. Její tiché počkej přeslechl.

Závěrečná poznámka: 

Zelené šaty na sobě měla Irena na plese, který byl kdysi jejím posledním šťastným dnem s Rykem.

Obrázek uživatele Lomeril

Niman nesmrtelný

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

„Proč jsi přijela?“ zeptal se Ryko.
„Protože mě Simeon pozval.“
„Nemusela jsi, mohla ses vymluvit.“
Vlastně ani sám nevěděl, co chce slyšet.
„Chtěla jsem vidět Simiho, jeho ženu a chlapečka. Chtěla jsem vidět i jak se daří Tristu. Ale hlavně jsem deset let slýchávala zvěsti o tristenolském markýzi, který je tvrdý jako křemen a chladný jako led. Chtěla jsem se přesvědčit, jestli je to pravda, nebo jestli v jeho očích uvidím aspoň záblesk Ryka Nimana, kterého jsem znala.“
„A uviděla?“
Usmála se, uvolněně a spokojeně. „Ryko Niman přežil horší věci než deset let míru. Myslím, že není ještě připravený odejít.“

Obrázek uživatele Lomeril

Co je víc?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

„Vidíš, kam jsi za ta léta dospěla,“ řekl Ryko. „Sharmská královna, jedna z nejvlivnějších žen v Tezárii. A já jsem pořád tam, jde jsem byl před válkou.“
„Nejvlivnější muž v Tristenolu?“ nadhodila.
„To se pleteš, nad sebou mám ještě toho spratka, který tě pozval a ani mi o tom neřekl,“ ušklíbl se. „A není to někdy málo, mít moc a přepych a nic víc?“
„Co bys chtěl víc?“
Vzpomněl si na sen, který se mu zdál krátce předtím, než se dozvěděl, že přijede Irena. O poklidném společném životě, o dětském smíchu a probuzení do vůně skořice. Nahlas ale neřekl nic.

Obrázek uživatele Lomeril

Uzavřené květy

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Drabble: 

„Když oblehli Kent, poslal jsem Simeona se Samuelem a Marysou pryč. Na Maurent. Doufal jsem, že tam najdou pomoc.“
„Ale ten přece vypálili Dauthovi vojáci.“
„Přesně tak.“
Irena si zakryla ústa rukama. „Samuel padl… že ne… prosím, řekni, že neumřel tam…“
Jeho mlčení bylo odpovědí samo o sobě. Místo odpovědi přejel rukou po květinách, které se pnuly po zdi. Purpurové květy byly na noc zavřené.
„Tyhle jsem ti kdysi dával pro Maurent. Jestlipak tam ještě rostou?“
„Nevím,“ hlesla, „od války jsem tam byla jen jednou. Ale vzala jsem si jich pár s sebou do Sharmy. Rostou tam na mojí besídce.“

Obrázek uživatele Lomeril

Jak se stát královnou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ
Ryka a Irenu jsme zanechali na měsícem osvícené terase.

Drabble: 

„Vaše Výsosti.“
Polekaně se otočila, vydechla, aby se uklidnila, ale pak si uvědomila, že je to Ryko, a do jejího postoje se vkradlo napětí.
„Sharmská královna,“ pronesl tiše. „Jak se to vůbec stalo?“
„Ty nevíš?“
„Ne podrobnosti.“
Sklopila oči a pousmála se. „S Leandrem jsme se přátelili už když jsem byla v Sharmě jako děvče. Když se tady začalo schylovat k válce, šla jsem ho žádat o pomoc. Vychvalovala jsem Simeona jako posedlá, líčila jsem všechny jeho ctnosti… Musela jsem znít jako zamilovaná do dvanáctiletého kluka, který nakonec jejich pomoc nepotřeboval.“
„Tak proto jsi nebyla na Maurentu…“
„Jak to víš?“

Stránky

-A A +A