Jane Austen: Emma

Obrázek uživatele Zuzka

Vysoké ceny

Drabble: 

Pandemická opatření povolila. Zase. Konečně.
Tess neztrácela čas ani ostražitost. Na blešáku by dnes mohly být poklady. Také dost lidí. Dopřála si pauzu v horečném pátrání po literární postavě, kterou pořádně ani neznala.
Než zrak přejel z konce jedné řady stolků k druhé, zarazily se myšlenky u ženské bez domova. Oblečení jí zvláštně nepadlo, vlasy na spáncích jak tři dny po maturáku.
Zaostřila na šátek s nabízenými cetkami. To nejsou cetky. Ten šátek je hedvábný.
Indicie se spojily.
"I think I can help you."
Šedé oči se na okamžik rozzářily známými slovy. Pak zvadla.
Musela si tu už zažít své...

Závěrečná poznámka: 

Dochází mi, že záhadnou výměnu postav už letos asi nedopíšu... ale aspoň ještě kousek. Kolikátý je to střípek, třetí? A už si postavy dělají, co chtějí.

Obrázek uživatele Zuzka

Kalibrace nutná

Drabble: 

"Nechci trpčit vaši náladu, slečno Woodhousová," nadhodila Mrs Smith, "předpokládám, že o paní Eltonové jste poslední dobou neslyšela?"
"Neslyšela. A musím říci, že mě to blaží," přešla Emma do významného šepotu.
"Pořád poslouchat ty řeči. Vyzná se v knihách," pitvořila se paní domu v nápodobě sousedky, "pojďme založit literární klub. Vyzná se v hudbě, uspořádejme dýchánek... Něco vám povím," pokračovala v jednom ze svých překotných monologů, "já se nerada vyzdvihuji, ale pokud něco, vyznám se v lidech. V jejich citech. Přešlápla jsem, ale mám pro city cit. Spolehlivý ukazatel."
Jen tak jako lehoučce rozbitý, že ano, pomyslela si její společnice.

Závěrečná poznámka: 

totálně se mi nedostávalo nápadů, tak muselo dojít na variaci na téma "blbá Emma, blbá, blbá, blbá!"

Obrázek uživatele Zuzka

Mnohem živější

Drabble: 

"Ale tady jsou...," Mrs Whirl se s mírně znepokojeným výrazem rozhlédla po návsi.
Tu klouček s obručí, tam skupinka školáků nad důlkem s kuličkami, vedle obecní studny skákala děvčata panáka vyrytého ve hlíně.
"Děti?" usmála se Susan.
"Nu, ano. Jistěže tu musejí být. Člověk má jen trochu jinou představu," pokrčila rameny rusovlasá dáma.
"Pravda. A adaptace na to málokdy pamatují."
Jeden z chlapců přiběhl blíž a zastavil se na místě, až zvířil obláček prachu.
"Pan Martin se nechává poroučet a zve vás na odpolední čaj," vrazil Susan do ruky svazeček primulek a bez dalšího podívání zase utekl.
"Nu, tak pojďme."

Závěrečná poznámka: 

Téma je trošku schované v myšlence na autorku románů. Jane Austen málokdy popisovala rozhovory mezi muži, protože se jich ve svém životě samozřejmě neúčastnila. Stejně tak nepsala mnoho o dětech, a když už, byly většinou kvalitně protivné (např. v Rozumu a citu). Sama děti neměla a bývala ve svém životě "jen" hlídací tetičkou. Je dost možné, že si to příliš neužívala.
https://i.pinimg.com/originals/29/13/e4/2913e4be933792c6e08cdf64ec658048...

Obrázek uživatele Zuzka

Detektivní činnost

Úvodní poznámka: 

trvalo mi dlouho to napsat (mrně přerušilo), ale než jsem to vymyslela, tak tu tahle šifra použita nebyla...
Docela rychle jsem se do toho dostala, asi to někteří budete taky ještě mít ve svalové paměti ;)

Drabble: 

2446665 8337777-7777,
76668777332288588 7666-6-6662. 766632777444555666 777733 6444 7777336 7-77766672777766688828 666-622444555, 255533 66338884446, 53377778555444 8666 22883-33 3338866466688828. 57777336 888 336-633. 533 823999 552833777444662. 9999544477778-88533633 7777 88833888337774442225566688 766637776662266-66677778444. 766677778777232633 28848877778-88 335558666-66. 833-3999 6633766677778777232633, 255533 663366444 823999. 7-77766677774446, 7-77766688833777 644477778666 63344666 999926337777866266444 2 2299935554447777833 556665553349996633. 552833-37772 62 888 5527772668336633 7-7772999936644466-666888999 7-7776668886669999, 6-6669999662 5444 9999284446 66337666777787772325444, 255533 66335344477775577733866335444 8444 27777444 7666-688999933 556665553349996633 77778-883444566444. 8889998899994445 777722244666766-66677778444 7-777299997777553344666 3444833833.
6887777444633 99995444777784448, 5255 777733 8666 777782555666. 52 5444 7777336 66336627-777725552. 62777 9999558877773366-66677778 9999 444668882999933. 32555666 22999 777733 8666 6663-337-777728? 553666 8666 6-66644555 883-3355528? 999955887777 6444 328 88833-3-338. 766655883 6633-36667777826688 99997-7772888-88, 99992 89993-3366 7777444 833 7777336 36667444777788.
9999889999552

Závěrečná poznámka: 

šifra je přepis pomocí tlačítek mobilního telefonu z dob hloupých ale odolných přístrojů. Interpunkci jsem nešifrovala, pomlčky navíc dělí písmena, která jsou na stejném tlačítku.
Text drabblete:
Ahoj Tess,
potřebuju pomoc. Podařilo se mi sem propašovat mobil, ale nevím, jestli to bude fungovat. Jsem v Emmě. Je tady Kateřina. Zjišťujeme s Veveričkou podrobnosti. Postrádáme Augustu Elton. Tedy nepostrádáme, ale není tady. Prosím, prověř místo mého zaměstnání a bydliště kolegyně. Katedra má v karanténě prázdninový provoz, možná ji zatím nepostrádají, ale nejdiskrétněji ti asi pomůže kolegyně studijní. Využij schopností pražského dítěte.
Musíme zjistit, jak se to stalo. Já ji sem nenapsala. Máš zkušenost z Invaze. Dalo by se to odepsat? Kdo to mohl udělat? Zkus mi dát vědět. Pokud nedostanu zprávu, za týden si tě sem dopíšu.
Zuzka

Obrázek uživatele Zuzka

Kde se vzala...

Drabble: 

Probrala se tváří dolů na svém elegantním nosíku. Rychle se zvedla do kleku a rozhlédla se. V pořádku, nespatřena. Pak se rozhlédla znovu. Zastřižené buxusy, zdobná fasáda cihlového domu, jezírko s vrbou v jarním slunci. Tohle místo neznala. Ouvej.
Opatrně si třela bradu a snažila se vzpomenout, co se stalo.
Z práce jela na kole, náplavka byla okouzlující. Před domem se pozdravila se sousedkou ze čtvrtého patra. Odemkla. Žádný ochotný pomocník v dosahu. Povzdechla si, ale s jistým pocitem vlastní síly uchopila rám kola.
Na předposledním schodu zakopla.

Ve stejnou chvíli klopýtla o vystouplý práh farní komory ctihodná Augusta Eltonová.

Obrázek uživatele Zuzka

Dámský týdeník praví

Drabble: 

Uctivá poklona paním matkám, matronám rodů:
Je obecně známo, že Lydia, dcera pana Benneta na Longbournu, prchla nedávno s oficírem domobrany z bezpečné náruče rodiny.
Dle našich zdrojů podobnou újmu, navíc zničení svazku manželského, spáchal nyní pan Crawford s paní Rushworthovou, rozenou Bertramovou.
Naši zpravodajové dnes prověřují údajné zmizení paní Knightleyové. V této věci budeme dále informovat.
Dámy, nesmíme dopustit, aby dnešní generace mladých mužů v tomto spiknutí proti dobrému mravu a morálce zvrátila svět v bahno chaosu a neřesti.
Prosíme snažně, předejte varování všem ctihodným ženám, než bude vše ztraceno, než jejich podlé způsoby i tuto naši snahu zahubí.

Závěrečná poznámka: 

To bylo zas škrtání... XD (aneb jak už tradičně, moje první nástřely se až podezřele často trefují do 126 slov. To bude taky nějaká konspirace!)
Snad splňuji zadání s mixem pravd a domněnek...

Obrázek uživatele Zuzka

Chorobný flirt

Drabble: 

"Kde se tu vzala?" šeptla Mrs Smith se zjevně otráveným výrazem.
"Nemám tušení," Susan v duchu trochu panikařila.

Tahle alternativní nerealita je přece můj výtvor. Já to píšu. Jak se sem dostala nová drahá? Tu bych s sebou přece nevzala.

Sličná dáma na prahu čtyřicítky zatím pilně dělala oči na starého pána. Nechápala, kde se tu vzala, ale spolehlivě ve společnosti dokázala identifikovat křehkého muže se solidním jměním.
Její pomrkávání přes okraje číší ovšem nemělo valného efektu.
Až závan větru, který do jídelny přinesl ze zahrady čerstvou dávku jarních pylů a následné neodbytné posmrkávání získaly Mrs Hillsman páně Woodhousovu pozornost.

Závěrečná poznámka: 

Jsem zlý, jsem zlý, jsem zlý.
Ale ještě budu muset vyřešit, jak se tedy kolegyně ve F&F ocitla... nu, uvidíme.
(Mrs Smith je Veve a ano, bude to chaos, když máme i Mrs Sigismund-Smith.)
Mrky i smrky jsou určitě vidět :)

Obrázek uživatele Zuzka

Spekulace

Drabble: 

Dlouhodobé nucené setrvání na pohovce Emmě nesvědčilo. Pan Knightley, stále bystřejší mezi nimi, jí poskytl alespoň téma k přemýšlení. Kdo by prý mohl být matkou drahé Harriet.
Čilé myšlenky zavířily.
Všichni byli dětičkami v podobné době. Harriet byla capartík, Emma, Frank, Jane a také Robert byli ještě malí. Mnoho maminek odešlo příliš brzy. Vzpomínala, kterou nastávající si pamatuje. Tváře i jména rozmlžená v minulosti. Nemohla si je vybavit, zavrhovala jednu měšťanku po druhé.
Najednou na to připadla! Stále s námi. Ach Bože! Soucit i radost tančily. Není divu chudobě svobodné matky, když je za dceru ve škole vždy řádně zaplaceno.

Závěrečná poznámka: 

již v předchozím (či ještě dřívějším) ročníku zmiňovaný drb teorie... stále víc se mi líbí.
Přepisování a úpravy byly dneska obzvlášť náročné, tak snad zmatkujeme dost.

Obrázek uživatele Danae

Zákazník

Drabble: 

Ten elegantní mladík rejdil po jeho obchodě jako rtuť. Střídavě otevíral víka tří vystavených fortepian, na každé zahrál krátký úryvek a přitom si pobrukoval. Willibald Smith, Hudební nástroje a notové tisky, oficiální dvorní dodavatel, se musel při pohledu na něj usmívat.
“Tohle má nejkrásnější zvuk!” zvolal mladík nadšeně. “Doručujete i mimo Londýn?”
“Ale jistě, můžeme jej vypravit už zítra. Budete si přát k němu přiložit věnování?”
“Nic takového. Musím zůstat v přísné anonymitě!” Mladík se stále zubil, Willibaldovi však neušel rozpačitý ruměnec na jeho tvářích. “Ale můžete ještě přidat tohle,” a položil na víko nástroje výtisk Irských písní a tanců.

Závěrečná poznámka: 

A pak se šel konečně nechat ostříhat ;)

Obrázek uživatele Zuzka

Philip

Drabble: 

Od jinošských let rád pozoroval svůj odraz. Neměl nemístné poznámky. Neupozorňoval na povahové slabosti. Zdůrazňoval pěkné rysy a svěží vzhled.
Nedávno si však oblíbil i zrcadlo, které neodráželo jeho vlastní tvář. Zjistil, že z boční cesty Hartfieldské zahrady na něj uvidí škvírou v zatažených závěsech. Zaháněl myšlenky na nízkost svého počínání, když se večer krčil u buksusových keříků. Lesklé sklo mu sdělovalo vše, co potřeboval. Zamiloval se, neměl o tom pochyb. Měl právo. Vždyť ji přece tak dobře znal. V duchu byl s ní, když si česala vlasy. Když užívala drahocenný krém. Znal pohyblivý obraz, znal tedy ženu. Ne snad?

Obrázek uživatele Zuzka

Neznalec

Drabble: 

Byl si jist, že jeho záměry již musí být zřejmé. Dobře mířená lichotka však nikdy neškodí. V těch se, věřil si, dobře vyzná.
"Vaše kresba je přímo andělská. Zpracování záhybů draperie, oku lahodící odstíny, člověk skoro může pocítit onen jemný vánek, o němž jste se zmiňovala. Mistrovská práce!"
"Má modelka zaslouží chválu, pane Eltone. Její kráse jsem ve svém obrázku vskutku neposloužila podle skutečnosti."
"Naopak, ctěná slečno, naopak. Slečna Smithová je zachycena zcela věrně, bez nejmenší chybičky. Jako živá. Pozoruhodné. Vaše ruce, váš talent!"
Pan Elton odcházel znovu ujištěn o opětované náklonnosti.
Emma významně mrkla na zardělou Harriet. Jaký omyl!

Obrázek uživatele Zuzka

Do světa sám

Úvodní poznámka: 

nahrazuji si téma č. 5: Probuď se!

Drabble: 

Ještě se probudí. Ještě vstane.
Vstane, že ano?
Maminko, vstávej! Maminko, mám říct Hetty o čaj? Maminko, viděl jsem na dvorku kuřátka.
Maminko! Maminko...!
Déšť na okenních tabulích. Bílé peřiny v šeru. Černý klobouk. Nablýskané boty pana doktora.
Dobrý den, pane doktore.
Dejž Bůh, maličký.
Vždyť spím. A jsem veliký.
Maminko, vstávej. Maminko, půjdeme k večeři.
Maminka spí.
Maminka nespí?
Déšť buší. A do něj zvoní hlas.
Probuď se. Ach Franku, probuď se!
Ššš... je to jen sen.
Neplač, můj milý, je to jen sen.
Kde? Doma. V objetí. V potu a v slzách.
Už zase veliký. U drahé Jane.

Obrázek uživatele Zuzka

Zcela nepodobná

Drabble: 

"Většinou jsem vděčná, že mi přátelé tolik důvěřují," strnule hleděla před sebe, mluvila tiše. Hostitelka se přece musela soustředit na svou práci.
"Jen povídejte. Ústa už jsem zachytila."
"Jane se šťastně provdala na Kontinent. Madam Leone jsem utěšovala po té hrozné ztrátě. Dál držím Maryino tajemství. Strongholdovi mají dvojčátka. A John. Tolik mu vděčím, tolik ho mám ráda. Nechci ho napomínat."
"Trápíte se," shrnula Emma.
"Jako bych spolykala kamení."
Poslední tah štětcem. Pak se Susan rozplakala.
Obraz schovala ve vlastní pracovně. Paní Knightleyová malovala nad očekávání dobře. Nezúčastněný pozorovatel by možná vtipkoval o potížích s trávením. Ona viděla zatajené slzy.

Závěrečná poznámka: 

když někde na začátku nápadu stojí velmi zřídkavé selfie...

Obrázek uživatele Zuzka

Sedlák a slečinka

Úvodní poznámka: 

haha, přesně na první zátah :)

Drabble: 

Zaskočil do panského domu jen na chvilku, doslova od pluhu, od zimní údržby. Přesně v tu chvíli myšlenky nazrály. Vracel se s cinkavou nadějí, srdce jásalo souhlasnou radou. Jednal hned.
Ona také. Meče a dýky, ohavná rána. Slunná vyhlídka na jaro zhořkla. O železo si ve vzteku nakopl palec. Srdce se zamklo do schránky z oceli.
Oči však viděly. Lítost a zmatení. Pochopil, kdo je tu vojevůdcem.
Své malé odpustil, se sněhem roztál. Doufal. Odvážil se až po žních.
Sluncem ujištěná radost pak odemkla i pro jeho budoucí paní. Na vlastní svatbě mu slíbila, že jim příští rok pomůže zapřahat.

Obrázek uživatele Zuzka

Vánoční kočár

Drabble: 

"Podej mi pokrývku, drahý. Nesnesitelná zima, skutečně."
"Prosím, Augusto. Nechal jsem v celém domě ještě více přiložit. Brzy ti bude teplo, neboj se. Ještě polštářek?"
Vskutku, zpropadené služebnictvo. Dali přece včas vědět, že na Vánoce přijedou. Že Augusta bude potřebovat tu nejlepší péči. Nebyl si jist, zda vůbec mají cestovat, vždyť možná už po Novém roce budou chystat křtiny. Ona trvala na tom, že půjde Highbury příkladem. A že požádá Knightleyovy o kmotrovství. Vždy myslela tolik dopředu!
Pan Elton se zahleděl do víru vloček ve tmě za oknem. Jak zcestné naděje mu dávaly před rokem! Augustě na světě není rovno.

Obrázek uživatele Zuzka

Půjdu s tebou

Drabble: 

"No ta je roztomilá! Isabellko, podívej, sestřička se směje."
Drobeček v zavinovačce se křenil a maličko prskal. Salonem se nesla zvonivá konverzace na jediné téma - sladká malá holčička.
George tiše pročítal zápisy partií šachu. I jeho pozornost však poutal poklad ze sousedství.
Slečna Taylorová vzhlédla.
"Georgi," vstala se svěřenkou v náručí a přišla blíž, "chtěl by sis ji pochovat?"
"Já nevím," bál se, aby neublížil.
"Takhle, hlavičku na loket," pomohla mu guvernantka.
Držel ji snad až příliš opatrně, ale nikdo se nelobil. Natož ona. Zašklebila se, chňapla mu po nose. Usmál se na ni.
"S tebou budou trable, že ano?"

Závěrečná poznámka: 

(slečnu Taylorovou Woodhousovi teoreticky ještě touhle dobou nezaměstnávali... ale dovolila jsem si, protože... je zlatá.)
Georgovi Knightleymu je tady šestnáct let.

Obrázek uživatele Zuzka

Sluníčko

Úvodní poznámka: 

druhé drabble se dostavilo. Takže... asi nesoutěžní.

Drabble: 

Rozzářenýma očima sledovala včely v kvítcích jabloní. Zrovna dočetla další útlou knížku a srdce jí zpívalo. Robertovi a jeho sestrám se bude ten příběh líbit. Děvčátkům ve škole taky. A je tak krásně...
Pomůže u čaje, vyřídí nákup. V podvečer stihne procházku. Ve světničce si po modlitbách vyspraví čepec.
Proč by na ní kdy měl spočinout vznešený zrak? Proč ji svazovat, rozptylovat, vyzvedávat do sfér, o které nestojí? Proč ji krmit vědami, které kolem sebe nevidí?
Rok života jí bude chybět.
Její srdce samozřejmě odpustí.
Pro svět, který si Harriet znovu našel, bohatě stačí ten rozum, který má po mamince.

Závěrečná poznámka: 

varování: DRBY! [(existuje teorie, že Harriet Smith je dcerou Miss Bates...)]

Obrázek uživatele Danae

My Fair Emma

Drabble: 

Předehra.
Svítí jediný reflektor. Míří na Emmu uprostřed jeviště. Emma stojí nehybně jako porcelánová soška a usmívá se.

Zleva vchází Otec Woodhouse.

OTEC WOODHOUSE:
Kdopak vždy v Hartfieldu probouzí smích?
Otci stařičkému předčítá z knih?
Takovou dceru nikdo z vás nemá!
Emma, Emma, jedině Emma!

Zprava vchází paní Westonová.

PANÍ WESTONOVÁ:
Dcerou mi byla a za těchto dní,
stala se nejlepší přítelkyní.
Duši tak spřízněnou nikdo z vás nemá!
Emma, Emma, jedině Emma!

Zleva vchází pan Knightley. Bere Emmu za ruku, ta zůstává nehybná.

PAN KNIGHTLEY:
Krásná je, laskavá, však to jí škodí:
Myslí si, že ví, kdo k sobě se hodí.
Chápat vztah prakticky je pro ni bojem,
dá jenom na krásu, na první dojem!

Zprava vchází Harriet. Bere Emmu za druhou ruku.

HARRIET:
Myslí si, že páry spojovat umí,
ani svému srdci však nerozumí.
Nelze se divit, že konec nutný
všech těchto plánů je trpký a smutný!

VŠICHNI:
Přesto ji milujem, věříme pevně,
že jednou nohama dotkne se země.
Procitne, prohlédne, pochopí líp,
až sama pozná milostný cit!
Emma, Emma, jedině Emma!

Hudba. Emma ožije a zatočí se s Harriet dokola.

EMMA:
Pan Martin není nic pro tebe! Ty potřebuješ opravdového gentlemana!

Obě odběhnou.
Pan Knightley si povzdechne.

Obrázek uživatele Zuzka

Na Donwellu

Drabble: 

Žně žhnuly. Jemný prach a plevy štípaly pod nohavicemi. Pot skrápěl žence i jejich pomocnice. Jen dětem snad srpnové vedro nevadilo a honily se mezi snopy.
Včera večer byli všichni v gala. Nikdo by jim nevěřil, jak dobrého pána mají, kdyby ještě pověděli, že se s nimi sám od sebe podělil o tu radost. Nu, paní Emma snad bude také tak dobrá. Za kopcem v Highbury ji všichni chválí. A mladičká paní Martinová je s ní zase zadobře.
Šak by nebyla dobrá. Jen podívejte, už nám pivo a slané koláče veze.
Čeká ji toho hodně, ale vřelosti se učit nemusí.

Obrázek uživatele Zuzka

Izolace

Drabble: 

"Drahá?"
Mrs Lucy Ottercat způsobně složila knihu do klína a vzhlédla.
"Ano?"
"Půjdu ven za klukama, ano?" spíše oznámila, než by se ptala Mrs 'Lice Ottercat.
Lucy vyhlédla z okna.
"Panu Knightleymu a Johnovi ty říkáš 'kluci'?" pozvedla obočí.
"Když se koulujou s malejma knightlíkama, tak ano."
"Mrzne," poznamenala Lucy.
"Ano, drahá, o to jde," šklebila se 'Lice.
"Bude ti zima."
"Nebude."
Mrs 'Lice Ottercat jemně pozvedla sukni své róby.
"Co. To. Je?"
"Tepláky. Propašovaný od nás. A pod nima ještě legíny a podkolenky," smála se 'Lice.
Lucy se rozesmála také. Znovu poodhrnula záclonu a vyhlédla ven.
"Nemáš ještě jedny?"

Obrázek uživatele Zuzka

Prezenty

Drabble: 

Slonovinová krabička k Vánocům, přepečlivě zabalená váza k narozeninám.
Nápisy, ze kterých se dalo spíš věštit, než číst, a obrázky dam s drdoly černých vlasů.
Emma mohla zvolna začít uvažovat o zřízení čínského salonku. Ovšem to, že naprosto netušila, kdo jí ty úžasné suvenýry vytrvale posílá, znepokojovalo nejen ji, ale i pana Knightleyho. Tím spíš, že na balíčcích nebývala zahraniční razítka.
Kdo by si domyslel, že Emmino mladistvé škádlení slečny Batesové ohledně jazykových znalostí její neteřinky vyvolá škodolibého a velmi vytrvalého ducha jazyka Wu, kterému se na Hartfieldu navýsost zalíbí.
A že správci sbírek britského muzea jsou již na cestě.

Obrázek uživatele Zuzka

Na přilepšenou

Drabble: 

Emma pečlivě upravila tatínkovi šál za krkem než se způsobně usadila.
Zvonek zacinkal.
Lucy vešla s podnosem, John přivezl vozík. Postní večeře byla skromná, přesto vybraná. Na zdraví Mr Woodhouse bylo třeba dbát.
Starý pán opatrně nadzvedl poklop. Polévky tak na prst, tak to má být. Ale...

"Mrkev, my dearest Emma? Kdepak jsme v únoru sehnali mrkev?" podivoval se se značným podezřením v hlase.

"Není mi to úplně jasné, tatínku. Ale Lucy říkala, že ráno viděla v Highbury kočár, jaký má slečna Burnwoodová. A u dveří se nám objevil košík se zeleninou a s podivným vzkazem: v Bille měli slevu."

Obrázek uživatele Zuzka

Povídání v podkroví

Úvodní poznámka: 

Omlouvám se, řadím se do fronty hrabalovských analfabetů.
Ale zdá se mi, že Miss Bates, kterou mám nepokrytě v oblibě, by na pábitelku jistě mohla aspirovat.

Drabble: 

"Ó, drahá slečno Woodhousová, tak ráda vás vidím! Tolik se toho od vaší poslední návštěvy stalo," chrlila slečna Batesová již ode dveří.
"Vskutku?" Emma ze zvyku omezila svoje poznámky i své vnímání na minimum.
"Opravdu mnoho. Však víte, v úterý, kdy chodívá dopis od Jane, jsem vzala jako obvykle matku ven. Že, matko? Ven!" zvýšila na nahluchlou stařenku hlas.
"Ráda to tak dělávám, přeji si, aby matce úterky byly těmi nejkrásnějšími dny. Také kvůli těm dopisům, víte, slečno? Počkejte, přečtu vám ten poslední. Byl moc zajímavý... Někdo ho tu mám, založila jsem ho, když se tu zastavila mladá paní Westonová..."

Obrázek uživatele Zuzka

Tušení v davu

Drabble: 

"Podívej, jak se ohlíží. Myslíš, že o nás ví?"
Miss Lawrence se snažila tvářit se nenápadně. Přes krajku vějíře pohlédla naznačeným směrem. Plukovník Brandon náhle zaujatě sledoval tapety.
"Chmmm...," rozhlédla se sálem.
"A tamhle," pokynula Miss Ryegrass vějířem, "pan Knightley a pan Tilney. Šeptají si. Určitě je jim to jasné."
Na první pohled bylo vše v pořádku. Na druhý už méně. Společnost se zřetelně dělila na dvě části.
"Zdá se mi, drahá Elizo, že to vědí. Straní se nás. Nevím, kdo to rozhlásil, ale už jsou si vědomi toho, že oni jsou literární... a my ne. My je máme přečtené."

Obrázek uživatele Zuzka

Záře v zahradě

Drabble: 

V bezpečné ohrádce živých plotů na slunné straně školních budov bylo odpoledne živo, jako vždycky. Dívčí škola tvořila podstatnou část ospalého Highbury.
Před večerním vyučováním, večeří a modlitbami měly chovanky pár chvil radostného volna.
Mrs Goddard svoje drahoušky milovala, od nejmenší cácorky po nejdospělejší slečny, které samy pomáhaly s vyučováním.
Sad zvonil smíchem, dívčí hry, tance a procházky se proplétaly v jedno klubko hemžících se úsměvů a loken.
Zahradní branka zavrzala, rej na okamžik ustal. Sad se nadechl šeptáním.
Přišla mezi ně na obvyklý čaj. Sotva starší, než vychovatelky.
Vzácná paní se usmála.
Hemžení se rozběhlo nanovo.
Pod jejím dohledem.

Obrázek uživatele Zuzka

Hříšnice v úzkých

Drabble: 

... proto tě prosím, drahá Isabello, dohlédni na tu nebohou dušinku. Obávám se, že odvykla chození do kostela a že by se mohla trápit.
Pozdravuj ode mne drahého Johna a dětičky,
s upřímnou láskou,
Emma.

Isabella si pár dní dělala starosti a na Harriet pečlivě dohlížela. Kromě celkové skleslosti se však zdála v pořádku. A v neděli odkráčela s celou rodinou do kostela téměř tanečním krokem.

Že nebyla v kostele a u zpovědi déle než půl roku, byla pravda. Svědomí ji tížilo jako kámen. Ale copak to šlo, jít se vyzpovídat doma v Highbury, když za mřížkou zpovědnice seděl pan Elton?

Obrázek uživatele Julie

Společenská konverzace

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 7 - Hlavně klid

Drabble: 

„... a proto si myslím, že vynález pana Stephensona změní život celého lidstva.“
„Ale napřed je třeba vybudovat železnou dráhu,“ namítla Emma, kterou sice strojírenství moc nezajímalo, ale moc dobře si všimla, jak panu Knightleymu svítí oči. Navíc ji těšilo, že se zamlklá slečna Bennetová konečně trochu rozveselila.
„Ekonomické a sociální důsledky...“
„Myslím, že hovory o těžbě uhlí jsou dobrým způsobem, jak se stát nevítanou návštěvou,“ skočila jí do řeči paní Darcyová.
Slečna Mary zaraženě ztichla.
Emma svraštila obočí. V tu chvíli se definitivně rozhodla. Vtluče Mary do hlavy, že je chytrá a zajímavá. Navzdory tomu, co si myslí její sestry.

Závěrečná poznámka: 

Od té doby, co jsem začala vymýšet fan fiction o Mary Bennetové, mi její sestra strašně leze na nervy. A včera jsem přecetla Emmu a zjistila jsem, že ta je mi naopak velice sympatická. Takže se všem Lizziným fanouškům moc omlouvám.

Obrázek uživatele Zuzka

Háček v genech

Úvodní poznámka: 

S upřímným přáním Miss Clearance k dnešnímu významnému dni.
Volně navazuje na loňské drabble Relax .

Drabble: 

Ospalé odpoledne na Donwellu dále plynulo v duchu myšlenek na sofistikované manipulace místní realitou.
"Mohly bychom se podívat na Kellynch. Jestli se Frederick vrátil z války v pořádku a tak...," nadhodila Susan.
"Nuda. Navíc je zcela v pořádku. Četla jsem to včera v novinách," zavrčela Miss Clearance a dolila si sklenku silné citronády.
"Škoda. Třeba bych ho přesvědčila, aby si se mnou zatančil."
"Chceš snad Anne rozplakat? Najdi si jinýho gentlemana."
"Mhmmm..."
"Kromě toho, měly bychom spíš zajet do Hunsfordu. Chceme snad, aby Collinsovi měli potomky? Víš, jací by s tou genetickou výbavou byli?"
"Malí a oškliví?"
"Pragmatický a užvanění!"

Obrázek uživatele Zuzka

Přízeň v detailech

Drabble: 

Na okrajích jejich talířků spočívaly decentně odložené plátky rajčat. Sedlina v šálcích zcela nepozorovaně a zcela náhodou tvořila stejné obrazce.
Skryté sourozenectví by do nich od pohledu nikdo neřekl. Pečlivě upravená menší žena v turbanu byla spořádanou manželkou jedné z nejpůvabnějších dam v sále. Ta vyšší, mírně roztěkaná slečna s věncem složitého účesu měla za sebou řadu nevyplněných nadějí korunovanou dvěma neúspěšnými zasnoubeními a právě překračovala hranici staropanenství. Živě se bavily.
Kolem elegantně prosvištěla růžová šmouha.
"Harriet? Zlatíčko, poběž, musím tě někomu představit..."
"Blbá Emma...," uhodily se obě přihlížející do čela vyšívanými kabelkami. Dvojí temné zadunění prozradilo jejich historicko-literární obsah.

Závěrečná poznámka: 

Hlavobol útočí, děkuji Mrs 'Lice za spolupráci :)

Obrázek uživatele Zuzka

Slunce v oknech

Drabble: 

To Emma ji prvně zvala k plátnu.
Tehdejší obrázky nebyly slavné. Nedívala se. Nemalovala pro svět, ani pro sebe. Přála si slyšet chválu. Jen jedinou, hnědookou chválu. Nechala se přesvědčit, že je zamilovaná. Podlehla sladké lži, že zbývá jenom pár dní, než se pan Elton vysloví. Vlastně to skoro byla pravda.
Otřela štětec o hadřík, usmála se.
Pan Elton by v životě nedopustil, aby jeho nejdražší spokojeně malovala. Aby si sama chodila do obchodu objednávat barvy a vybírat štětce. Aby věnovala svou sílu zpevňování rámů a šepsování pláten.
Robert Martin to dovolil.
Mrs Harriet Martin už znali i na Kontinentě.

Stránky

-A A +A