Moje články

  • Obrázek uživatele strigga

    U okna

    Úvodní poznámka: 

    Já vám ani nevím proč, ale když přemýšlím nad výběrem, vytane mi vždycky tohle. Možná proto, protože tohle jsou pro mě prostě oni dva. A protože ve výběru mívám skoro vždycky něco potterovskýho. A tak přestože možná bylo nejhůř uchopitelný a pochopitelný z mých letošních (koneckonců je to taky součást příběhu, kterej jsem se nikdy neobtěžovala sepsat), přestože ho okomentovalo nejmíň lidí a tak.. mám ho prostě nejradši :-)

    Psáno na téma Masky (doteď se divím, že mi to kontrolor uznal :-)).

    Drabble: 

    U okna je chladno, venku padá sníh. Přesto ho otevře dokořán a uchváceně se dívá ven - nevnímá špinavé šedivé noční náměstí, zaparkovaná auta, oprýskané stěny domů, přetékající popelnice ani tlumená světla zaprášených lamp. Jako by nahlédl pod masku toho všeho, najednou vidí úplně jiný svět - mihotavá světla v oknech hradu, věže a hlásky, temnotu lesa, jezero odrážející oblohu plnou hvězd. Skoro se usměje, i když mu něco říká, že tohle všechno je dávno pryč.
    Na parapetu před ním přistane hrnek kakaa.
    "Chybí ti to, viď?"
    Nemá cenu nic předstírat, znají se příliš dobře. Dál se prostě jen mlčky dívají spolu.

  • Obrázek uživatele strigga

    Ukolébavka pro hvězdy

    Úvodní poznámka: 

    Tak ještě naposledy. Nějak mi přirostl k srdci. :)

    Drabble: 

    Poslední píseň je jen pro něj a hvězdy. Není smířená, protože není s čím se smiřovat; není hořká, protože není k čemu hořkost vztáhnout. Je plná touhy ještě jednou uvidět nebe, obrovskou, blikající temně modrou báň a pod ní spící kraj. Je plná bolesti, že není s kým se loučit. Je plná strachu z ticha, neznáma, z všeobjímající, dusivé nicoty kamenných stěn. Plná samoty, kterou ani sebenadšenější publikum dole pod oknem nezaplaší.
    Je tichá a vzniká za pochodu, přímo při hraní, a přesto je nejlepší, kterou kdy složil.
    Je to tak správně.
    Smyčec se v ruce chvěje jen zimou, určitě.

    Závěrečná poznámka: 

    Děkuju moc všem, kteří jste tu letos byli a dělali DMD tím, čím je. Letos to pro mě bylo asi nejnáročnější ze všech mých dosavadních ročníků, byla jsem unavená, vyždímaná, padala jsem na ústa, lovila nápady z hlubin sežranýho mozku po jedenácté večer; navíc jsem nevím proč poprvé za všechny ty roky měla tu bláznivou ideu, že prostě chci napsat třicet a musím a basta.

    A stejně jako všechny ty ostatní roky, a možná ještě o to víc, to zatraceně stálo za to a už teď se mi stýská.

    Děkuju a zase napřesrok!

  • Obrázek uživatele strigga

    Marná snaha

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Rating: Můžete to číst, dokonce i pokud vám dítě ještě nesežralo mozek
    Pairing: To je tajný! (A vlastně tam žádnej není..)
    Prohlášení: Fandom mi nepatří (i když si skoro myslím, že i zombie se sežraným mozkem by možná některý díly posledních sérií dokázala vymyslet líp než jejich tvůrci *rejp*).

    Drabble: 

    Strašně se snažil. Projevovalo se to tak, že zuřivě pobíhal kolem (užasla by, kdyby zrovna tohle nedělal), mumlal si pro sebe tak rychle, až zcela nesrozumitelně (to má nacvičené moc pěkně), chaoticky popadal jeden kus nářadí za druhým, tahal za páčky a tiskl tlačítka (a tohle už taky dovedl k dokonalosti!), několikrát se zatvářil jako raněné štěně (tohle odmítla komentovat) a nakonec frustrovaně vykřikl něco, čemu bohužel pro skotský přízvuk vůbec nebylo rozumět.

    "Tak co, spokojená?" zeptal se pak.
    TARDIS slastně zavrněla.
    Oba věděli, že by ten chameleoní okruh mohl spravit, kdyby chtěl.
    Ale tenhle rituál měl prostě svoje kouzlo.

    Závěrečná poznámka: 

    Už jsem byla smířená s tím, že bonus vzdám... a pak mi došlo, že jsem si letos nenapsala ani jednoho Doctora! To by přece nešlo.. :-)

    (Pro ty, kdo by si náhodou pamatovali mé dřívější doctorovské drabbly: Tak je to tady, po asi pěti letech snahy se mi povedl první nedepresivní kousek! *pláče radostí*)

  • Obrázek uživatele strigga

    Hngh!

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Protestsong pro Ryu. Omlouvám se, už mám fakt dost, nic jinýho mě prostě nenapadlo :D vyřízený "hngh" je poslední dobou moje nejčastější reakce na téma, i kdyby bylo sebehezčí...

    Drabble: 

    Už je tady zase téma
    a já už jsem vyšťavená
    nemám nápad, nemám nic
    brzo půjdu do Bohnic

    Hngh! Hngh!

    Už je tady téma zase
    ňákej tanec, cože, prase?!
    Poezie jako pěst!
    K čemu úpím ostošest?

    Hngh! Hngh!

    Zase je tu téma už
    a zase to má dřív muž
    nemám drabble ani bonus
    zato v zádech pěknej tonus

    Hngh! Hngh!

    Zase už tu téma je
    a já civím do kraje
    v hlavě duto jako v kobce
    ohleduplnýho sobce

    Hngh! Hngh!

    Téma už je zase tu
    To je konec, odkvetu!
    Jeden by nejradši zdrh
    a pak si to přečte: TRH?!

    Hngh!

  • Obrázek uživatele strigga

    Musí sama chtít

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Horská vzpomínka. Říkala jsem si, že by to ještě jednu chtělo, a bylo to první, co mi na to téma vytanulo. :)

    Drabble: 

    Stoupáme. Je nádherně, pod námi sněhová pole, kosodřevina, kamzíci. Za celý den jsme nikoho nepotkali.
    První pohled přes hřeben sevře útroby ledovým strachem. Bouřka na horách není legrace. Nepředpovídaná černota se valí jako předzvěst zkázy, není kam utéct, není čas. Choulíme se pod převisem. Hora, lhostejná k nám bezvýznamným, stoicky čeká.
    A pak to přijde. Fascinovaně sledujeme souboj titánů. Černota narazí do vrcholu, zahřmí, vzduch citelně ochladne – ale vrchol mračno nepustí dál, drží ho v kleštích, dokud vítr temnou masu nerozcupuje do neškodných obláčků.
    Jistěže víte, že je to hoře jedno. Ale stejně vám to bleskne hlavou.
    Pustila nás nahoru.

  • Obrázek uživatele strigga

    Po návratu

    Fandom: 
    Drabble: 

    Večerní vzduch voní ozónem, je klid a ticho, brzy se spustí déšť a on si na to všechno znovu zvyká, jako by nebyl pryč pár měsíců, ale půlku života.
    Pach hniloby a všudypřítomný chlad.
    Oheň vesele praská, dívá se do krbu a nepřítomně převaluje na jazyku griliášovou hrudku.
    Noční běsi, bezedné prázdné oční důlky, vztahující se strupaté prsty.
    Vrtí se v křesle a upíjí horký čaj. Třesou se mu ruce.
    A vzpomínky. Nekonečný sled vzpomínek – vyhazov z Bradavic, máma, tátova smrt. Raddle, všichni ti mrtví.
    Je rád, že za ním dnes Harry s Ronem nepřišli. Tenhle příběh jim vyprávět nechce.

  • Obrázek uživatele strigga

    Jak jsme čekali na příjezd motostřelecké divize majora Ticháčka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Oujé, stíhám! Dvě drabblata za hodinu! *nevěřícně*
    Jak jsme chovali užitečné zvíře je jedna z mých oblíbených povídek.
    Nedělám si naděje, že bych mistrům sahala třebas jen po palce u nohou, ale musela jsem si to napsat, pardon :-)

    Drabble: 

    "Sousede," zaúpěl vyčítavě Pulchart, jakmile mu otec otevřel, "že mám místo kuchyně chlév, to jsem si zvykl. Ale bít mne prasečí nohou do hlavy, to už přestává všechno!"
    Na spánku se mu rýsovala boule velikosti pštrosího vejce. Jeho žena zdola souhlasně prorazila podlahu smetákem.
    Otec, rozený diplomat z boubínských hvozdů, kde léta piloval své umění rozmluvami s rozložitým dubem, mu vysvětlil naši situaci, a Pulchart následně nedal jinak, než že musí Bivoje vidět na vlastní oči.
    O minutu později vyletěl dírou po řezníkovi s hlavou ve tvaru šťouchaného bramboru.
    "Vidíte, sousede, vás prasečí nohou nikdy neuhodil," poznamenal otec vítězně.

    Závěrečná poznámka: 

    Ehm, je to k uznání? Pořádný tanec to určitě byl a prase tam je každopádně, přimhuřte oko... :D

  • Obrázek uživatele strigga

    Vetřelec v Záchranné stanici záporných postav

    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuji téma z 25. 4., Práce všeho druhu.

    Drabble: 

    Včera ráno, mám to pravda trochu v mlze (baba se rozhodla v rámci prevence rozstřikovat moji vodku po chaloupce v podobě aerosolu, což způsobilo nádhernou třpytivou mlhu a následně epesní kocovinu), se ozvalo odporně vesele znějící zaklepání.
    Dveře zaskřípěly a do hlavy se mi zaryl obří hřebík:
    "Ferda Mravenec, práce všeho druhu!"
    "Sauron, dveřník. He?" zaznělo ochraptěle v odpověď.
    "No, říkal jsem si... Rozumějte, jdu kolem a koukám, chata z perníku, to není zrovna ideální materiál na stavbu, že-"
    Z kouta se vypotácela baba s lopatou a zamířila ke dveřím.
    Nevím, co bylo dál, nastříkal jsem si vodku do očí.

  • Obrázek uživatele strigga

    Memoriál Psa baskervillského, Chloupka a jiných, kteří se také nevešli

    Úvodní poznámka: 

    Upozornění: drabble nese patrné známky únavy materiálu, rozuměj autorky.

    Drabble: 

    "Je to tady, přátelé, blíží se poslední kolo! Do vedení se po vyloučení dopujícího Idefixe poněkud překvapivě dostala Dášeňka, ovšem pozor, dopředu se dere 101 dalmatinů, smetli Dášeňku jako přílivová vlna a řítí se - neuvěřitelné! Přímo ze středu dalmatiní záplavy VYSKAKUJE MAXIPES FÍK NA PRUŽINÁCH a jediným mocným skokem je v cíli, tak tohle je skutečný zvrat! Nyní je na rozhodčích, zda uznají tuto neotřelou fintu- ale to je neskutečné, přátelé! Fík je až druhý! Celkový vítěz před okamžikem vylezl z hlíny těsně za cílovou páskou..."

    "Ty Pejsku," pravila Kočička, "víš, že už mě vážně točíš? Běž se laskavě zahrabat!"

    Závěrečná poznámka: 

    Berte to pozitivně. Taky jste tu mohli číst horor o Pejskovi, kterého Kočička vlastnoručně zakopala na zahradě, protože už jí z něj hráblo (jako vážně, nic lepšího mě za celej den nenapadlo, pardon :D).

  • Obrázek uživatele strigga

    U okna

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    O téma to spíš jen štrejchlo, omlouvám se. Když nebude uznáno, nevadí..

    Drabble: 

    U okna je chladno, venku padá sníh. Přesto ho otevře dokořán a uchváceně se dívá ven - nevnímá špinavé šedivé noční náměstí, zaparkovaná auta, oprýskané stěny domů, přetékající popelnice ani tlumená světla zaprášených lamp. Jako by nahlédl pod masku toho všeho, najednou vidí úplně jiný svět - mihotavá světla v oknech hradu, věže a hlásky, temnotu lesa, jezero odrážející oblohu plnou hvězd. Skoro se usměje, i když mu něco říká, že tohle všechno je dávno pryč.
    Na parapetu před ním přistane hrnek kakaa.
    "Chybí ti to, viď?"
    Nemá cenu nic předstírat, znají se příliš dobře. Dál se prostě jen mlčky dívají spolu.

  • Obrázek uživatele strigga

    Plantážníkem na věčné časy a nikdy jinak

    Úvodní poznámka: 

    Pardon, mě to k tomu fandomu hrozně svádělo. :D

    Drabble: 

    "Zahajuji mimořádnou schůzi klubu ve věci..."
    Mirek se poněkud zadrhl. Atmosféra v klubovně byla hustá jak panádlová polívka.
    "Jak jí vlastně, ehm, říkáš? Předpokládám, že Haha Bimbi už to úplně dneska ve třiceti..."
    "Říkám jí Bětko," ošil se nervózně Rychlonožka.
    "Ano. Ehm. No. Takže, abych tak řekl, Haha- tedy, Bětka za mnou tuhle přišla s tím, že byste rádi, no..."
    "Mirku, přísahám, že jsem jí řekl, že se nejdřív musím poradit s tebou a ostatními!"
    "Jo. To bude asi ten problém," vzdychl Mirek a sundal si ručník z tváře, přičemž odhalil epesní monokl.
    Nastalo hrobové ticho.
    "Takže můžeme?" pípl Rychlonožka.

  • Obrázek uživatele strigga

    Poslední nocí prozpívat se k ránu

    Úvodní poznámka: 

    Tak já se k němu ještě jednou vrátím :)
    K poslechu možno využít ♫♪♫ toto

    Drabble: 

    Ten den hraje už od rozbřesku, déle než jindy, ochotněji než jindy. Venkovské odrhovačky i písně bardů, rytmické, rychlé i pomalé, a dav lidí dole výská a tančí, suknice se točí kolem dokola zamřížovaným výřezem a s nimi celý svět. Hraje bez odpočinku, k čemu taky, hudba sama je tak plná energie, těší, dává zapomenout, přehluší úzkost ze zítřka.
    Hraje dlouho do noci, poslední tichá ukolébavka je jen pro něj a hvězdy, tušené, vzdálené, mrkající. Jsem vám blíž než kdy dřív, sestřičky.
    Teprve když obloha znachoví příslibem rána, upustí smyčec a roztřese se.
    Ticho mrazí a jde z něj strach.

  • Obrázek uživatele strigga

    Jednoho slunného rána roku 1926

    Drabble: 

    Když toho rána spatřil Azirafala uprostřed ulice celého od barvy, zmohl se Crowley jen na povytažené obočí.
    "Někdo s tím musí něco udělat," obsáhl anděl rozrušeným gestem prázdnou cestu. "Je to čím dál nebezpečnější. Včera večer se mi přímo před obchodem prořítil nějaký šílenec v černém autě a málem mě srazil, určitě jel aspoň třicítkou. Takový šok jsem nezažil od roku 1815!"
    Crowley účastně přikývl. "Tohle k ničemu nebude," zhodnotil umělecké dílo na vozovce. Luskl prsty a dlouhý varovný dopis se změnil ve dva úhledné bílé pruhy.
    Byl hrozně rád, že své včera zakoupené bentley zaparkoval o dvě ulice dál.

    Závěrečná poznámka: 

    Fascinující je, že když jsem (výjimečně tentokrát i trochu) pátrala po informacích, zjistila jsem, že první přechody pro chodce (ve formě dvou pruhů) se skutečně začaly objevovat v roce 1926 v Londýně (zdroj). Crowleyho auto je Bentley 1926. To nemůže být náhoda! :-)

  • Obrázek uživatele strigga

    Pravidelný vrchol nedělního blaha

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Vždyť vlastně celej víkend furt něco rekonstruuju...

    Drabble: 

    "Prosím tě, nevíš, co tohle může být? Á, é, ó, něco jinýho?"
    "Myslím, že to máš vzhůru nohama."

    Dorazila další várka malých čtverečků s neidentifikovatelnými hieroglyfy. Všechny se honosí vznešenými názvy jako IMG_87551242826, aby bylo snadné poznat, co se za nimi skrývá. Třetina z nich nejde otevřít, třetina přečíst a zbývající třetina obsahuje několikrát to samé cvičení, které jsem nikdy nikomu nezadala a o jehož existenci jsem doteď neměla tušení. Se zápalem rodilého egyptologa následující hodinu luštím, co chtěl jediným čitelným obrázkem básník říci, až mi před očima jasně vytane výsledek vrcholného vzepětí žákyně:

    DID SHE IS ENGLISH? DIDN’T ENGLISH.

    Závěrečná poznámka: 

    Já už nemůžu. :D
    Jo, vlastně - IMG_87551242826 a DIDN’T počítám obojí jako jedno slovo, může být?

  • Obrázek uživatele strigga

    Kdyby

    Fandom: 
    Drabble: 

    Nechtěl, aby se to stalo. Napadlo ho to, aby taky ne, když... ale neřekl jim to, ne aby nevzbudil podezření; prostě to tak bylo nejlepší. Když o tom oni nebudou přemýšlet, nehrozí, že by to vážně udělali. A dokud to nenapadne jeho... pořád je tu ta možnost, mihotavá naděje, že všechno dopadne nejlíp, jak může, a nikdo se nikdy nedozví, že on... uvnitř se děsil, jasně viděl tu zející černou propast. Ale mohl si ještě namlouvat, mohl tomu věřit.
    Dokud Sirius neřekl tu jedinou pitomou větu. Nenáviděl ho za to.
    "Poslyš, Jamesi, kdyby to místo mě vzal na sebe Péťa..."

  • Obrázek uživatele strigga

    Jen tak zaslechneš píseň v mnohosti Vesmíru

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Takový skvělý téma a mě na něj napadne jenom taková blbost.. měknu, nebo co!

    Drabble: 

    Chlad zatuchlého sklepního prostoru, mihotavé světlo svící a slabý zápach hub.
    "Odvrhněte všednodennost, ustrňte v povznesení ducha a naslouchejte moudrosti posvátných svitků."
    Visí na ní dychtivýma očima, ani nedýchají.
    "Össenská moudrost praví: nech oči své, aby splynuly s tmou, jen tak znovu nalezneš světlo. Nech uši své, aby splynuly s tichem, jen tak zaslechneš píseň Akkütlixovu v mnohosti Vesmíru. Nech duši svou, aby splynula s prázdnotou, jen tak pocítíš vesmírný kruh dokonalého bytí!"
    Trochu se zděsí. Co to plácá, takovou hovadinu jí přece nemůžou věřit!
    Dychtivě se naklánějí, chlap v rohu vypadá, že dosahuje extáze.
    Ëltaühl si povzdechne.
    Zřejmě můžou.

  • Obrázek uživatele strigga

    Pořád jsme tu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Pro Carmen, protože vlastně tak nějak volně navazuje na tohle její. Omlouvám se, že ti do toho lezu, ale nějak na ně myslím celej den...
    Jo, a, ehm.. obligátně ♪♫♪

    Drabble: 

    Je tma a ticho a nad hradními hláskami pableskují hvězdy. Les mlčí, postříbřený sněhem, a on si nemůže pomoct, slíbil to, zatraceně, slíbil mu to a teď to nemůže porušit. Ne po všech těch letech, kdy ho ta vzpomínka řezala stejně hluboko jako všechno to, co přišlo potom. Proběhne chodbami jako stín, tiše a s bušícím srdcem.
    Lehce se otře čumákem o zhroucenou postavu na posteli. Všechny ty jizvy let, kdy u toho nemohl být. Vrásky mnohem staršího a mnohem osamělejšího člověka.
    Nezničilo nás to, Reme. Zatvrzelá, utkvělá myšlenka. Pořád jsme tu.
    V krku se něco tak hnusně, hnusně sevře.

  • Obrázek uživatele strigga

    Vrcholová

    Fandom: 
    Drabble: 

    Lehce oddechuješ, jen natolik, abys nenarušila okolní ticho a nedotkla se plujících mračen. Nad údolím se větrem nechává nést pták, asi kavče, na tu dálku to nepoznáš, pod tebou závratná výška a rozkvetlá stráň, na protějších vrcholcích se třpytí zbytky sněhu. Někdo úplně neznámý se s tebou podělí o svačinu, na oplátku lok z placatky. Svět je tady a teď a ty jsi nejmenší a nejbezvýznamnější tvor na planetě, a přesto máš hlavu v oblacích a je to tak strašně správně.
    Pomalu se trousí ostatní. Nikdo neplácne žádnou nemístnou hloupost. Jen mlčky usedají vedle tebe a cítí to úplně stejně.

    Závěrečná poznámka: 

    Ty chvíle naprostý sounáležitosti, kdy mají všichni přítomní tenhleten detektor emocí nastavenej jako zázrakem úplně stejně, mám na horách asi úplně nejradši. :)
    O téma to snad aspoň brnklo, ale když nebude uznáno, nebudu se zlobit :)

  • Obrázek uživatele strigga

    Ani přes mrtvolu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nápad se mihl a už tomu nějak nešlo odolat. :)

    Drabble: 

    Odkojen přísnou sokolskou výchovou se celé mládí stravoval zdravě a sportoval, co to šlo, atletická postava, prsa vystrčit, břicho zastrčit, lopatky srovnat, morálka, zdraví, sport a zásady společně na prvním místě.
    S příchodem všech těch zatracených dějinných událostí pravda přišla doba, kdy sport musel výrazně omezit a zdraví zůstalo nahlodané jak červivé jablko. Jak dosažitelných hodnot ubývalo, o to zavileji se držel těch zbývajících. Možná z něj udělali trosku vděčnou za hnusný mazlavý vojenský komisárek, ale své zásady si vzít nenechá. Tehdy ani dnes.
    Proto měl v jedné věci zcela jasno. Nějaký zatracený rudý bolševický nok jeho práh nikdy nepřekročí!

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele strigga

    Potvorstvo malé i velké: atlas vašich horských přátel a nepřátel, str. 341

    Úvodní poznámka: 

    Vzbudit se v půl třetí ráno s tím, že mám nápad a musím si ho napsat, je fakt k nezaplacení.
    Začínám uvažovat, že tomu založím fandom, nějak se mi to množí a nabývá mystičtějších rozměrů :D

    Drabble: 

    TROLÍKY na horách bere každý smrtelně vážně. Málokdo neobětuje půlminutu, aby drobnému kamennému bůžku věnoval kamínek navíc. Zkušenější horal pro jistotu přidá po kamínku za každého člena výpravy, kdyby si některý trolíka nevšiml. Podle situace věří, že trolík zažene blížící se černotu, zajistí viditelnost značek, promění tu zatracenou suť v normální chodník a podobně.
    Horal ví, co dělá. Jsou zaznamenány případy, kdy záhadně přeskupení trolíci svedli provinilce do propasti, do náruče medvědů a podobně. Zkušený horal také ví, jak nádherně osvěžující je moci svést mizející značky, neexistující chodník, bouřku a krupobití na výpravu zahraničních ignorantů, která se na trolíky vybodla.

  • Obrázek uživatele strigga

    Píseň o samotě

    Úvodní poznámka: 

    Přece jen nápad na něco aspoň trochu poetickýho :)

    Drabble: 

    Stěny jsou tiché, když padá večer, silná vrstva kamene a hlíny mlčí poprvé za dlouhé týdny jako čerstvě vykopaný hrob. Poslední zvědavci, kteří ještě dole postávali v naději, že něco zaslechnou, se vytratili se soumrakem. Vzduch voní předjařím, sráží se v obláčcích páry vydechovaných němými ústy. Chvěje se včerejšími tóny jako ruka, která naposledy pohladila dřevo i struny, než strachem ztuhlá upustila smyčec.
    V noci se pak některým zdá, jako by to všechno bylo zpátky, jako by zase slyšeli plynout tichou tesknou melodii vladykovy ukolébavky. Kámen nasáklý vzpomínkami zpívá o samotě. Jen Daliborovy housle tu leží opuštěné a ztichlé navždycky.

  • Obrázek uživatele strigga

    Podprahové sdělení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ráda bych jenom poznamenala, že si velmi vážím času a nasazení všech rodičů, kteří teď válčí s domácí výukou, a naprostá většina z těch, s nimiž jsem v kontaktu, je naprosto úžasná. To jen, že na blbce jeden narazí prostě všude, a s jedněmi podobnými se snažím už drahnou dobu nějak vyjít...

    Drabble: 

    Paní učitelko, opravdu nemohu kontrolovat, zda vám můj syn posílá nějaké úkoly.
    Níže uvedené důvody jsou podle mne naprosto dostačující:

    - U počítače věčně sedí náš pes.
    - Čitelně psát u nás umí jenom manžel.
    - Telka je taky důležitá.
    - Koneckonců, učitel jste tady snad vy!!!
    - My stejně neumíme anglicky, tak co bych mu kontrolovala.
    - Vám se to řekne, že zadání je vždycky česky a stačilo by vyfotit stránku v sešitě, to určitě!
    - Na školu nemáme čas.
    - To je snad jasné, jsme přece na chatě.
    - Sebík potřebuje hlavně hodně volnosti.
    - Reparáty letos nebudou, tak o co jde?
    - Mezi námi, angličtina je stejně nanic.

    Závěrečná poznámka: 

    Řekla bych, že to podprahový sdělení je celkem jasný i bez šifry, ale abych dostála zadání, můžete si přečíst v každé větě první slabiku a poskládat je dohromady.. :D

    Řešení (pozor, jedno sprostá slovíčko): Paní učitelko, my vám na to sereme.

  • Obrázek uživatele strigga

    A dokud to funguje, dělá to rád

    Úvodní poznámka: 

    Už nějakou chvíli si říkám, jestli by nestálo za to podívat se na to i z druhý strany. Trochu mám pocit, že mu to dlužím, po všech těch letech, co si z něj tady dělám prču. Berte to jako moji omluvu :-) název je vlastně poslední věta, co už se nevešla.

    Drabble: 

    Nebyl hlupák. Vnímal svět okolo jasněji, než si ostatní mysleli. Měl docela slušnou představu o dospělém životě (koneckonců se mu sám blížil) a věděl, že jeho přístup je pro dospělost ryze nepraktický. A taky kvůli tomu často padal na hubu (v duchu se ušklíbl při představě, jak by se kluci tvářili na to, že i takový výraz dovede použít), jen jim o tom moc nevyprávěl.
    Nebál se, že před nimi ztratí tvář. Bál se, že oni ztratí motivaci ke všemu tomu dobrému, co má smysl.
    Držel se vyjetých kolejí, protože v ně věřil. Někdo za toho naivního blázna být musí.

  • Obrázek uživatele strigga

    A za odměnu si můžete třeba…

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Zase jedna horská vzpomínka, snad už s tím moc nenudím :) ale když ta představa, že nejen teď, ale ještě pěkných pár měsíců nikam takhle nepojedem.. ach jo!

    Drabble: 

    Několik hodin jsme putovali sutí, škrábali se po kamenech výrazně větších, než mé osmileté já kdy dovedlo zdolat, přes potoky rozlévající se ve studeném zářijovém lijáku v drobné vodopády. Šinuli jsme se namrzající mlhou, větrovky nepříliš zdatně odolávaly stále častějším náporům mokrého sněhu, ruce se lepily na řetězy, těla chvílemi ke skále, obzvlášť při pohledu dolů.
    Když se z mlhy konečně vynořila chata, byla už sotva pár desítek metrů před námi. Ztracený, zasněžený příslib horkého čaje.
    A taky to kolo. Stálo opřené, přimrzlé a zrezivělé před chatou, z řídítek visely rampouchy a ze sedla cedulka:
    K PRENÁJMU, 20 Sk/hodina

    Závěrečná poznámka: 

    Ani po skoro dvaceti letech jsem nepřišla na to, kdo, jak a hlavně proč tam kdy to kolo vynesl (neb vyjet tam na něm opravdu nešlo). :D

    Počitadlo ukazuje 99, protože počítá Sk/hodina jako jedno slovo, já to beru jako dvě. Kdyby něco, opravím :)

  • Obrázek uživatele strigga

    Znatelné pokroky v Záchranné stanici záporných postav

    Úvodní poznámka: 

    Pardon. :D

    Drabble: 

    Objevila se kniha, kterou Santer neroztrhal. Měl bych jásat, ale letitá praxe mě varovala. Odmítal ji totiž ukázat.
    Když knihu odložil, odkráčel kus za chaloupku. S rýčem a lopatou. Voldemort se ho se zájmem otázal, zda si jde vykopat hrob, že by mu rád pomohl, ale Santer ho bohorovně ignoroval.
    K všeobecnýmu překvapení si založil záhonek. Šok mi vydržel do chvíle, než mi došlo, co pěstuje. Přes typický tvar vyrůstajících rostlinek a vůni, která přebila i všudypřítomnej perník, pořád zarytě tvrdil, že je to kopr.
    Procházelo mu to, než nás začal podezřele často navštěvovat Krakonoš. Pak jsem to musel utnout.

  • Obrázek uživatele strigga

    A navíc jim to sluší!

    Úvodní poznámka: 

    Já se omlouvám. Fakt. Přijdu do pekla nebo tak něco. Ale když mě ten dnešní článek tak rozesmál. :)

    Drabble: 

    "Crowley, to nemůžeš."
    "Prosím tě, vždyť se na ně podívej! Takovou pitomost by nevymysleli ani u nás."
    "Jsi démon, nemůžeš svévolně vstupovat do našich záležitostí. A navíc jim to sluší."
    "Jo? A stovky let pokoušení kněžích byly c- co že jsi říkal?"
    "Že jim to sluší. Vypadají tak... roztomile. Koukni třeba na támhletoho, jak to má až do pasu."
    "Anděli... a dost. Tohle odmítám dál poslouchat. Jdu jim tam něco vnuknout."

    Novinky.cz, 6. 4. 2020: Izrael zavedl roušky pro lidi s plnovousem. Úřad vrchního rabína po zralé úvaze zvažuje i povolení, aby se muži z ultraortodoxní komunity mohli oholit.

  • Obrázek uživatele strigga

    Na nástěnce

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Asi radši bez bodíku, myslím, že to ne úplně splňuje zadání :) ale když už ten nápad ve dvě ráno přišel, bylo by mi ho líto.

    Drabble: 

    Z NAŘÍZENÍ BRADAVICKÉ VRCHNÍ VYŠETŘOVATELKY

    Učitelům se s okamžitou platností zakazuje udělovat školní tresty, obzvláště pak ty zahrnující čištění bažantů.

    Profesoru Snapeovi se pod trestem propuštění nařizuje, aby si s vrchní vyšetřovatelkou ve Velké síni zatančil kozáčka. SPĚCHÁ!

    Všem studentům se důrazně ukládá, aby vrchní vyšetřovatelce po večerce lepili na dveře kluběnčí chlupy, po chodbách sypali netopýří trus, obsadili přístěnky na košťata, vyhlásili v nich nezávislost a vyvěsili nad Astronomickou věží Filchovy trencle.

    Výše uvedená nařízení jsou v souadu se vzdělávacími výnosy číslo jedna až tři. Další výnosy nebudou vydávány.

    Podepsána: Dolores Jane Umbridgeová, vrchní vyšetřovatelka, v zastoupení kolektivu autorů

    Závěrečná poznámka: 

    Kolektiv autorů se rozhodl, že netrpí natolik sebevražednými sklony, aby se podepsal, nicméně mám své dva zrzavé favority.

  • Obrázek uživatele strigga

    Kterak jel úplně poprvé

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Já se omlouvám, ale první, co mě napadlo, je první, co mě napadlo! Naštěstí mám úžasně neurážlivého chotě, a navíc je to čistá pravda. :D

    Drabble: 

    Vykulil na mě nevinné udivené oči a ty oči říkaly:
    Pohorky? Do hor? Na co?
    Pokusila jsem se mu to vysvětlit. Pak znovu. Pak ještě dvěstěkrát.
    Nakonec svolil, že teda dobře, ale jedině nějaký levný, načež jsme je sháněli několik týdnů, protože takhle levný nikde neměli.
    Následovalo, v chronologickém pořadí:
    Bunda? Do hor? Na co? Hele, tuhle epesní mám od třinácti let a vždycky mi stačila!
    Popruhy na krosně? Na co? Hele, tahle je báječná, nosil ji už pradědeček, koukej, jak mi končí pěkně u kolen!
    Pohodlnější kalhoty? To zase proč? Mám snad džíny, ne?!
    Rezignovala jsem. Aspoň bude sranda.

    Závěrečná poznámka: 

    A byla :-)
    Abych to uvedla na pravou míru, dnes je z něj zkušený horský medveď, ale na tu první Malou Fatru už nikdy nezapomenu!

  • Obrázek uživatele strigga

    Terapie číslo jedna v Záchranné stanici záporných postav

    Úvodní poznámka: 

    Je to absolutní ptákovina, ale když jsem slíbila, že budu psát to první, co mě napadne... :D

    Drabble: 

    Oběžník o hrozící kůrovcový kalamitě, kterej nám kdovíproč zaslala Asociace, sice skončil roztrhanej a napůl sežranej, ale obsahově měl překvapivý dopady.
    "Žádnej strach, šéfe," ujistil mě odhodlaně Santer, "já ty bídný červy vystřílím." Ježibaba půl dne vařila nějakej šílenej insekticid. Vyšlo jí z toho něco, co podezřele připomínalo perníkový těsto, a s fanatickým leskem v očích se tím jala oblepovat stromy v okolí řkouc, že prevence je zásadní.
    "TÁMHLE! MRK NA MĚ Z TOHO SMRKU!" zařval Sauron, hory se otřásly a celý osazenstvo s bojovým rykem naskákalo do lesa.
    Řek bych, že občas je nepřítel nejlepší terapie.
    Teda kromě chlastu.

  • Obrázek uživatele strigga

    Nejkrásnější období v životě

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    A víte co, já si to přece napíšu. Třeba se mi pak bude líp soustředit na ten smrk. :-)

    Drabble: 

    Budík zvoní asi tak o padesát hodin dřív, než měl. Mátožně popadnout piškot, zapít vodou.
    Útrpně hledět na rohlík s medem a doufat, že se sní sám.
    "Co si dáš k obědu?" ptá se manžel, nenapravitelný optimista. Hystericky se uchechtnout.
    Hrdinně strčit do úst kartáček a následně zcela nehrdinně navštívit mísu. Vzdát kartáček a použít ústní vodu. Rychle, než její vůně začne být moc agresivní.
    V práci se tvářit, že nic, kafe věnovat kolegyním, v kabinetě pokoutně žvýkat suchary. Z druhé práce jezdit o půlnoci prakticky komatózní.
    Opakovat tři měsíce.

    "A na co máš největší chuť?"
    Chuť? Co to je?

    Závěrečná poznámka: 

    Kvůli ženskýmu údělu jsem zrovna dneska - opět - naprosto nepoužitelná, i když díkybohu už aspoň z jinejch důvodů :D, prosím tedy za odpuštění, pokud je toto drabble těžce neoriginální a tak vůbec :)

  • Obrázek uživatele strigga

    Soukromé Waterloo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Tak zase jedno ze života, tentokrát asi tři roky zpátky :-) co už se mnou. Normálně bych řekla, že je to totální bujabéza, ale nějak nemám to srdce – ty cesty mi teď tak strašně chybí...

    Drabble: 

    V nohách přes čtyřicet kilometrů, v nevhodné obuvi, chodidlo samý puchýř, nechtělo se nám uvažovat nad místem k přespání. Dokonce i pes, jindy nevyčerpatelná zásobárna energie, působil poněkud schlíple. Přesto jsme vybírali pečlivě a na několikrát.
    Nemohlo to tedy dopadnout jinak, než že jsme si v závěru zvolili suverénně nejhorší místo široko daleko.
    Vzzzzz-, plesk, Bzzzzz!, plesk, Íííííí vzzzz bzzzzzz, PLESK, "Krucinálhergotaleužpotvoryštípavý!", *zoufalé kňučení*, *vytí*, "Áááá, mám ho ve spacáku!", se ozývalo nepřetržitě do čtyř do rána, kdy jsme potupně vzali opuchýřované nohy na ramena.
    Abyste věděli, do Českýho Brodu už mě nedostanete ani heverem.

    Závěrečná poznámka: 

    Počitadlo ukazuje 95, protože počítá "Krucinálhergotaleužpotvoryštípavý" jako jedno slovo, zatímco já jako šest. :D Jestli je to blbě, dejte vědět, opravím :)

  • Obrázek uživatele strigga

    Kterak málem házeli cepíny na trakční vedení

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Letos se asi potřebuju hlavně rozepsat (úplně jsem zapomněla, jak se to dělá!), a tak budu nejspíš psát prostě to první, co mě napadne. Dávám tedy pro začátek k lepšímu historku z návratu z letošních Tater. Příběh tohoto večera byl značně delší, květnatější a vtipnější, ale bohužel by jeho vylíčení zabralo tak polovinu dubna. :D

    Drabble: 

    Únor, pozdní večer, lijavec. Čekací hala ve Starém Smokovci bobtná lidmi a nervozitou. Po pátém hlášení o tom, že súprava smer Poprad bude oneskorená, amplion nadobro umlká.
    "Ten vlak," hlásí jeden z promočených horolezců s mačkami na krosně, "stojí zastávku před náma. Srazil kance."
    Nervozita nabývá titánských rozměrů. Horolezci telefonují dopravci a přemlouvají ho, aby na nás v Popradě počkal, zatímco můj choť se jako obvykle snaží všechny zorganizovat.
    O další půlhodinu později se vyhrneme na perón. První, co spatříme, je stádo srn poklidně přecházející koleje.
    "Výborně," mne si cynicky ruce nejbližší horolezec, "teď se doplazí sem a srazí srnu!"

  • Obrázek uživatele strigga

    Životní obchod

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Asi ty témata fakt neumím brát jinak než doslovně.

    Drabble: 

    "Dáte si párek? Mám tady specialitu, Klačský klacky, tý barvy si nevšímejte, dávaj tam zelenej pepř, rozumíme, čichat k nim taky nemusíte, Jack Hniloba je spolehlivej dodavatel, tutovka, za to ručím vlastní, no, možná ne hlavou, ale dva zuby bych risknul, obzvlášť ty vyražený. A co omáčka, hele, Zhouba magikova je dneska v akci, správně uleželá, pětka za všechno, ať tratím, co?"
    Drobný mužík se s nadějí zadíval na vysokou zahalenou postavu. Kdyby to nebylo fyziologicky nemožné, řekli bychom, že kápě nabyla mírně udiveného výrazu.
    DÍKY.
    Kolík Aťsepicnu spokojeně vyřídil objednávku. Nevšiml si, že jeho tělo se přitom ani nehnulo.

    Závěrečná poznámka: 

    Těším se!

  • Obrázek uživatele strigga

    Nejhezčí chvíle v Záchranné stanici záporných postav

    Úvodní poznámka: 

    Tak jo. Letos jsem se s tim trochu trápila, nešlo mi to, ale víte co? Stejně to stálo za to. Vždycky to stojí za to.
    Tak zase napřesrok a dík za všechny ryby!

    Drabble: 

    Večer, když neprudí Asociace, Krakonoš ani nikdo jinej, si občas rozděláme před chaloupkou oheň a opejkáme chleba a jabka. Když je nálada extradobrá, dám kolovat i vodku a vedem řeči.
    "Hitlály, humíš," svěřuje mi Voldemort ve tři ráno svou životní filosofii, "sem se hoz-, hozto..."
    "Rozdělil, vole," nevydrží Vlk, zapřisáhlej abstinent, "na sedm částí, a k čemu ti to bylo, co?"
    "T... žiká ten levej, haha," přispěje do diskuse Santer.
    "Jo... nehobejt!" zahučí temně Sauron a zklamaně vytahuje z ohniště ohořelý zbytky těsnicího kroužku.
    "Perníček, neasi," nabízí všem smířlivě ježibaba.
    Otesánek zadumaně hryže kamení.
    V takovejch chvílích tuhle práci miluju.

    Závěrečná poznámka: 

    Tema je tam dokonce dvakrát. Akorát to chce rozumět Voldemortovi. :D

  • Obrázek uživatele strigga

    Jsme jedním

    Drabble: 

    Jsem vlk. Jsem svoboda, volnost i jistota smečky, nezkrotná síla a záruka dobrého lovu.

    Jsem kočka. Nevyzpytatelná, náladová, hebká jako mech i ostrá jako břitva. Toulavá. Vybíravá. A láskyplná.

    Jsem pes. Věrný až za hrob, s velkýma jantarovýma očima, ten, který se nikdy neunaví a vždycky dokáže utěšit.

    Jsem vlaštovka, věčně nespokojená, putující, hledající.

    Jsem orel. Nade vším a nade všemi, starý samotář, sídlím vysoko ve skalách, kam se nikdo nedostane. Letět se mnou má svou cenu, a ty ji znáš a platíš už mnoho let.

    Jsme tví, tvá rodina, tvá duše. Jsme uvnitř tebe, s tebou, pro tebe, navždycky.

  • Obrázek uživatele strigga

    Nikdy to není jen mezi čtyřma očima

    Fandom: 
    Drabble: 

    Když mu to navrhla, zeptal se jí, jestli se nezbláznila; myslet si, že v Číně kdykoli mluvíte jen mezi čtyřma očima, je nebetyčně naivní a ona to dobře věděla. Nechtěl se s ním scházet, nechtěl nikoho ohrozit.
    Jenže tu byla ta druhá stránka věci.
    Statisíce potichu uklizených, o kterých nikdo nemluví. Možná nic nezmůže, ale mohl by žít s vědomím, že to nezkusil?
    A tak se sešli. Mladý muž žmoulal v ruce kapesník, mluvil překotně. O převýchovných táborech, o drilu a disciplíně, o nekonečném memorování stupidních maoistických hesel a vymývání mozků.
    Nazítří beze stopy zmizel.
    A jemu definitivně odebrali vízum.

    Závěrečná poznámka: 

    Drabble je silně inspirovaný konkrétním rozhovorem s jedním novinářem (kterej teď nemůžu najít a zabte mě, nevzpomenu si ani, jak se jmenoval, ale ještě se to pokusím najít), kterej mnou docela otřásl. Historka je bohužel skutečná a jeho vlastní. Řeč je o Ujgurech a snaze Číny je "převychovat". Omlouvám se, že tady vytahuju takovýhle téma, ale prostě se mi to zaseklo v hlavě a asi bych to už nemohla nenapsat :(

  • Obrázek uživatele strigga

    Na všechny krásy světa

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Zcela nesoutěžní, nebodík, na neaktuální téma. A víte co, vůbec mi to nevadí. Já si prostě jen musela vyventilovat tu radost, že prší! :)

    Drabble: 

    Když se po týdnech horkýho sucha konečně přižene deštěm vonící vítr,
    když ti nafouká vlasy přímo do očí,
    když s sebou přinese vůni dálek a světů, co tě ještě čekaj,
    když vyhlídneš za obzor a spatříš pásmo nacucaných mračen,
    když zazní první hrom a rozechvěje skalní stěnu,
    když začneš freneticky hledat místo, kam se schovat,
    když ti první kapka vletí rovnou do oka,
    když celá mokrá dorazíš do úkrytu a sleduješ, jak tráva tančí štěstím, že zas může přijmout pár kapek...

    ... tehdy tě zahltí bláznivá radost a nevyslovitelná, šťastná lítost, že máš jen jedinej kratinkej život na všechny krásy světa...

  • Obrázek uživatele strigga

    Mistryně a adeptka

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Já se omlouvám, pořád mi ten fandom straší v hlavě. Musím se ho nějak zbavit, jinak už asi nikdy nic pořádnýho nenapíšu, protože psaní Zaklínače mi k uzoufání nejde. :D

    Drabble: 

    Nikdy ji neadoptovala. Jejich vztah vždy zůstal přísně vymezen rolemi mistryně a adeptky.
    Přesto jí byla matkou víc než kdokoli jiný.
    Myslela na ni, kdykoli pohlédla do zrcadla, třebaže žádnou připomínku minulosti už v něm vidět nebylo.
    Myslela na ni, kdykoli přijímala porážku se vztyčenou hlavou a pohrdavým úšklebkem, připravená znovu udeřit a naplivat protivníkům do tváře.
    Myslela na ni, když ji jedni i druzí nutili ke spolupráci, výhrůžkami, násilím. Myslela na ni, i když jim to oplácela.
    Myslela na ni, když poprvé uviděla Ciri.
    Není ošklivější pohled, předala své dcerce Tissaiina slova, než na uplakanou čarodějku.
    Nakonec plakaly obě.

    Závěrečná poznámka: 

    (Já vím, že spousta lidí Yennefer nemůže vystát. Nemůžu si pomoct; mám ji ráda. :))
    (Jo, a éhm, je to k uznání? Přece jenom je tam v těch matkách trochu zmatek.. ne?)

  • Obrázek uživatele strigga

    Stěny tam a tady

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Lejdynce, s poděkováním, protože mě ta bílá zeď nakonec fakt inspirovala. I když to teda není moc veselý, omlouvám se. Holt mi po včerejšku zase nějak vlezl do hlavy a nechce ven :)

    Drabble: 

    Někdy se tak dlouho dívá na jedno místo, až mu plesnivé, studené stěny cely začnou připomínat jiné stěny, a tehdy je zle, protože se roztočí spirála, kterou nelze zastavit. Tamty stěny jsou totiž tolik podobné, staré, kamenné, jenže vonící teplem ohně v krbu, studeným vichrem na chodbách, tisíciletou magií, skutečným domovem. Vonící nočními toulkami pod neviditelným pláštěm, lesem, tajemstvím, přátelstvím. Vonící světem, který není a nikdy už nebude.
    Tehdy ucítí, jak obrázky jeden po druhém mizí, jak je z něj vysávají, jak z nich zbývá jen lezavá šedá mlha a chlad. Přitiskne se ke zdi a zavře oči, jako tolikrát.

  • Obrázek uživatele strigga

    Za nocí

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Nahrazuju téma číslo 14, Vítr ve vlasech.
    Moje první letošní potterovka! Věnuju Gwendolíně :)

    Drabble: 

    Někdy, přikrytý pláštěm noci, nedokáže odolat. Pozdraví rozechvělou vrbu a běží po tiše křupajícím sněhu, svištící vítr mu pleská ušima. Přeletí jezero, na jehož zamrzlé hladině se odrážejí hvězdy a obrovská, stříbrná koule Měsíce, nezpomalí, když se k němu u lesa přidají tři stíny. Neohlédne se, někde uvnitř ví, že tam nejsou, ale nechce vědět jistě, teď ne. Svět je čistý, nezkalený, potřebuje ho takový mít, aspoň na chvíli.
    Běží do úplného vyčerpání, dokud se větrem čechraná srst nezacuchá do nerozčesatelných chuchvalců. Ví, že až doběhne a přijde čas na nadechnutí a vzpomínky, bude obojí bolet.
    Právě proto běží dál.

Stránky

-A A +A