Kat (mistr ostrého meče, popravčí) byl nepostradatelnou součástí výkonných aparátů hrdelních soudů. Manipuloval s obžalovaným v mučírně, na pranýři a prováděl exekuce na popravišti. Současně také vykonával funkci pohodného, neboli rasa.
Katovna stávala mimo město, do města se kat dostával úzkou brankou, zvanou „katovská fortna“, kterou používal pouze on a jeho rodina. Ani zločinci na útěku z města si prý netroufli tuto branku používat. Kat míval v určené hospodě svůj stůl a židli – do jiných nesměl a jinam si sednout též nesměl. Stejně tak měla katova rodina svou určenou lavici v kostele.
Katovské řemeslo bylo sice smutné, ale poměrně výnosné. Rodiny katů tedy žily v dostatku, ale naprosto bokem společnosti, na jejím úplném dně. Sňatky uzavíraly děti z katovských rodin zpravidla jen mezi sebou, stejně tak jejich děti neměly šanci vyučit se jinému řemeslu.
Kat nedostával peníze jen za popravy (pro zajímavost, rodiny obviněných musely za tortury a výslechy platit. Mnohdy musely zaplatit i za popravu). Na druhou stranu, pokud se poprava katovi nepovedla, mohl být zdivočelým davem i ukamenován k smrti(prý se tak nejednou stalo).
Pokud bychom se na moment zastavili u nejznámější popravy 27 českých pánů – není pravda, že byli všichni sťati mečem. Poslední tři byli oběšeni, protože staroměstského kata Jana Mydláře ke konci bolely ruce…
Pro zajímavost:
Ceník za katovské úkony z počátku 18. století – (podle hrdelního řádu Josefa I.):
1. Od dotazu strašnýho neb představením jeho se všemi k mučení patřícími nástroji – 1 zlatý, 12 krejcarů.
2. Od přišroubování palečnic neb šněrování 36 krejcarů.
3. Od skutečného zmučení, byť s ohněm, neb bez ohně 2 zlatý, 24 krejcary.
4. Od vyvedení ze země neb města vypověděného 36 krejcarů.
5. Od celýho, nebo polovičního vymrskání 2 zlatý, 24 krejcary.
6. Od uřezání uší a nosu 2 zlatý, 24 krejcary.
7. Od ruky utnutí 2 zlatý, 24 krejcary.
8. Od vypálení cejchu 1 zlatý, 12 krejcarů.
9. Od meče 6 zlatých.
10. Od provazu 6 zlatých.
Pro porovnání pár cen z téže doby (zlatý, neboli zlatka = 60 krejcarů)
- 4 až 5 krejcarů = libra hovězího
- 48 krejcarů = střevíce
- 7 zlatek = kráva
- 8 zlatek 30 krejcarů = sud piva
Ceny jsou z 1. poloviny 18. století.
Kolik si tehdy vydělali?
- tesař mistr 9 1/2 krejcaru týdně
- tovaryš 7 krejcarů týdně
Kati ale díky znalostem těla uměli i léčit – prodávali masti, rovnali zlomeniny, pověrčivým lidem pak kusy oběšencova provazu a podobně.
Jejich řemeslo sice zřejmě mělo zlaté dno, ale zato pořádně hluboké dno.
Doplněno: Vejpis z práva, zmíněný v drabble - zápis, který "vyvinil" kata ze smrti při popravě nebo tortuře. Za případnou smrt obviněného nesla odpovědnost městská rada, která torturu nebo popravu nařídila. Přesto bylo povinností každého dobrého kata, aby oběť zbytečně netrpěla a na popraviště šla smířena se svým osudem.
Zdroj: Co ještě nevíte o životě našich předků, Stanislava Jarolímková, Naučná stezka Šibečniční a popravčí vrch v Křenovicích
