Na počátku bylo samozřejmě slovo. Crowley ho samozřejmě neznal, protože na samém počátku samozřejmě nebyli ani andělé, ani démoni a obecně nikdo, kdo by ho mohl slyšet. Samozřejmě. Nějak moc samozřejmě. Crowley by se klidně se všemi teology světa vsadil, že to slovo znělo „samozřejmě”. Už jen proto, že na počátku jeho konce byla taky samozřejmost. Nebo spíš její absence. Pro Crowleyho nikdy nic samozřejmé nebylo. Celé stvoření bylo nové, nádherné, fascinující, nepostižitelné, podezřelé, znepokojivé…
Nic nebylo samozřejmé, takže se samozřejmě ptal. Ptal se hodně. Za jeden eon času položil zhruba kvadriliardu otázek. Samozřejmě, že se to nesetkalo s úspěchem.