Božský všelék

Některé dny stojí za starou bačkoru. Tehdy tě život míjí jako nekonečná řada prázdných slov. Tváře, místa a věci se slévají do barevných šmuh jako plastelína… Výsledkem je šedá. Bolest se střídá s otupělostí. Nevíš, co si myslet, co dělat, co říkat. Často ani nedokážeš poskládat větu. A když se tě kamarádi zeptají, jak se máš, netušíš, co říct.
Když hormony dobré nálady stávkují, zkoušíš jejich tvorbu trošku nakopnout. Tvoje metoda je prostá a zaručeně ti i v ten nejdivnější den poskytne kousek božského opojení. Nepotřebuješ prášky, nepotřebuješ alkohol, nepotřebuješ chlapa. Stačí podlehnout jedné z nejdostupnějších a nejnevinnějších drog – čokoládě!

A/N: Jakožto zakladatelka Sdružení čokoholiků jsem si nemohla pomoct! :)