Smajlík
Jako první na toto téma mě napadlo to klasické upozorňování dětí např. při šilhání nebo dělání různých jiných opiček. U toho věta Jen ať ti to nezůstane! zazní snad pokaždé. Rozhodla jsem se ale napsat příběh trochu z jiného pohledu. Možná je ze života, možná se toto skutečně stalo, možná teprve stane, ...
Žila byla jedna holčička. Měla ráda život, lidi, zvířátka. Ráda se smála. Všimla si, že někteří lidé se nesmějí. Chodí zamračení, naštvaní, smutní, pláčou, ...
Na malé barevné papírky nakreslila smajlíky a napsala: Pošli úsměv dál.
Chodila městem a papírky rozdávala. Dávala úsměv těm, kdo ho potřebovali.
Došla na hřiště, tam seděl plačící chlapeček. Dala mu papírek. Udiveně se podíval a přestal plakat. Šla si hrát na pískoviště s kamarádkou. Chlapeček se k nim ale nepřidal a odcházel.
„Jen ať ti to nezůstane! Pošli ho dál!“
„Dám ho do žákovské knížky, kde mám tu pětku. Pro maminku. Děkuji ti!“ usmál se.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
No to je krásné :)
No to je krásné :)
Děkuju :-)
Děkuju :-)
jéé, to je roztomilé :)
jéé, to je roztomilé :)
to je milé :-)
to je milé :-)
hezké, moc
hezké, moc
Jak se to jmenovalo smajlík,
Jak se to jmenovalo smajlík, měla jsem temné tušení, že to bude drasťák a ono ne... :) Milé.