Maminka má pět dětí a pravdu

„Přiznejme si,“ praví Filcin do rodinného lomozu, „že v dubnu jsme oskořápkovaní, lesk v očích a kruhy pod nimi, mátožně se míjíme, nemluvíme spolu. Nejlepší obranou je útěk!“
„Razí Francouzi,“ houkne Sikar, „ale nikdo jiný!“
„Do Jeruzaléma bych se i podívala,“ sní Thea.
„Z bláta do louže,“ komentuje Linkva, ale patrně rozdělaný latinský překlad.
„Zaútočíme!“ velí Apolo malému vojsku.
„Bébébé,“ ví o ovečkách své Viktorka.
„Jestli nás chceš v jiném prostředí, budiž,“ shrnuje Taura, „aspoň virtuálně moci natáhnout ruku, aniž bych na něco narazila, beru. Ale na měsíční dovolenou zapomeň! Možná by stačilo ubrat identit a být víc v pohodě.“