Klysa

"Mám tě!" vybafla zpoza stromu hlava dvou rozcuchaných kaštanových culíků. To, že nezačal se smíchem prchat, je zaskočilo. A zaujalo: "Hej, ukaž!"
Davídek se nemohl nijak bránit, když se mu naklonila přes rameno. Nevyjekla. Holčičky s roztrhanýma lacláčema se umí koukat na mrtvolky.
"Je to myš? Nejsou myši menší?" dloubla klacíkem do vyhřezlých vnitřností.

"Byla to klysa," vzpomněl si po chvilce, když seděli na lavičce a chroustali polomáčenky.
"Jak to, že byla mrtvá?"
"Nevim."
"Myslíš, že příde do nebe?"
"Ne, neudělali jsme jí hlobeček."

"Dem ji zahrabat," zamával jim znenadání cizí kluk krysou před očima, "aby mohla do nebe, ne?"