Mít to těžké
NESOUTĚŽNÍ
Jaro 1988. Lily je trvale umístěna na Oddělení nevyléčitelných chorob v Nemocnici svatého Munga. Severus je od "Brumbálova odstranění" a nástupu Pána zla k moci ředitelem Bradavic. Ve funkci zůstává i po Voldemortově pádu. Nadto se věnuje výzkumné činnosti v oblasti lékolektvarů. Pochopitelně v naději, že dokáže pomoci Lily. Jejich dítě je střídavě v péči Severuse a jeho matky, která v tomto příběhu žije a těší se velmi dobrému zdraví.
Slova Jamese Pottera v něm s krátkými přestávkami rezonovala prakticky neustále. Bušila mu zevnitř do lebky a způsobovala vleklou, tupou bolest.
Přesto se nikterak nevepsala do jeho zraněné duše.
Přemýšlel o nich, ale neprožíval je.
Navštěvoval ji tak často, jak jen mu povinnosti ředitele, otce a výzkumníka dovolovaly.
Třebaže pro něj každé shledání znamenalo nepopsatelná muka.
Lily se napřáhla a plácla ho po hlavě. Zatnul zuby a usmál se.
„Lásko, musíš přestat léčitele kousat. Jestli nepřestaneš, zase tě znehybní. A to přece nechceš.“
Chytila ho za předloktí, přitáhla si jeho ruku a kousla.
Když odcházel, v očích mu stály slzy.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
"Mít to těžké"
je v tomto případě spíše eufemismus. Strašně těžké to má, ach, popsáno skvěle, ale tak trpká věc...
Ach, tak to je drsné... A
Ach, tak to je drsné... A smutné.
Díky za ten úvodek! Přece jen, jak toho čte člověk v tom dubnu docela dost, jednak neudrží všechny souvislosti, jednak se mu to prostě občas plete. Tohle dost pomůže!
Achich, ach. Tohle docela
Achich, ach. Tohle docela zabolelo.