Táborové ohně
Cítila teplo ohně. Směs hlasů. Smích. Rozvázali jí pouta. Promnula sedřená zápěstí. Bertrand jí podal kus pečínky. Černé oči se leskly ve světle plamenů. Nevzala si nabízené sousto.
„Jak chcete. Budu vás muset zase spoutat.“
„To se tak bojíte, že uteču?“
Ve tváři úšklebek šelmy.
„Už jednou jste se dostal ze zamčené cely. Podruhé se vám to nepovede.“
Některé útěky se nezapomínají. Ne když svedete protivníka na scestí. Zadupala vzpomínky na dno mysli. Za zradu ho čekala smrt.
„To je prozíravé.“
Špetka výsměchu se prodrala k povrchu. Zajali ji. Ne Skřivánka. S trochou štěstí zaplatí. Jsou chyby, které se neodpouští.
Utéct ze zajetí s pomocí "ze vnitř" je rozhodně z určitého úhlu pohledu neodpustitelný hřích. A zajmout díky prachsprostý lsti taky.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Líbí, téma tam vidím, je
Líbí, téma tam vidím, je dobře chladnokrevná!
Trošku. Musí být.
Trošku. Musí být.
Zajetí je zajetí.
Zajetí je zajetí.
To jo.
To jo.
no jo, blbá situace,
no jo, blbá situace, nepříjemný myšlenky
To rozhodně.
To rozhodně.
Ještě pořád se k ní chovají
Ještě pořád se k ní chovají docela slušně, mohlo by být hůř. Držím jí palce.
Jo to mohlo a ona to ví.
Jo to mohlo a ona to ví.
Ona je prostě skvělá. Držím
Ona je prostě skvělá. Držím palce.
Děkuji.
Děkuji.