Budova
Úvodní poznámka:
Navazuje na Pianino. A příběh už má i název :)
Fandom:
Drabble:
Seděl na lavičce v nádražní hale. Někdo za ním hrál na pianino, skrz střešní okno svítilo slunce a davy lidí spěchaly na svůj páteční spoj.
Vlaky a nádraží miloval už od dětství - tolik lidí, barev, smíchu a všudypřítomného zmatku. Každý správný dobrodružný příběh začínal na nádraží.
Budova prošla rekonstrukcí už několikrát, šedou krychli ze socialismu vystřídaly veselé barvy a moderní tabule příjezdů a odjezdů; přistavěli bezbariérový záchod (a zdražili lístky). Ale ta atmosféra - radost shledání, panika zpoždění, smutek loučení i strach opuštění - to se zachovalo. Naštěstí.
A já? Já se taky moc nezměnil, pomyslel si a vyrazil domů. Pianino hrálo.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Krásný :) taky mám tu
Krásný :) taky mám tu atmosféru ráda, zvlášť teda když odjíždím někam daleko.
Děkuji :)
Děkuji :)
Moc krásné, působivé.
Moc krásné, působivé.
Díky, to mě těší.
Díky, to mě těší.
Perfektní začátek (doufám), a
Perfektní začátek (doufám), a ta teze s každým správným příběhem mi bude vrtat hlavou - inu, Tenkrát na západě to splňuje, V pravé poledne taky... A nádraží mám hrozně rád, takže vystihla i vlastní pocity. Díky, krásné drabble.
Děkuji! V neseškrtané verzi
Děkuji! V neseškrtané verzi šlo o příběhy, které mu v dětství vyprávěl tatínek, ale nakonec se z toho ta informace vypařila :D
Jo nádraží jsou taková
Jo nádraží jsou taková specifická místa.
To určitě, tohle konkrétní
To určitě, tohle konkrétní (čistě imaginární) ještě určitě dostane spoustu prostoru :)
Krásný popis, i trochu té
Krásný popis, i trochu té paniky se našlo :-)
Díky, ona je tam dost
Díky, ona je tam dost našroubovaná, protože se mi moc nehodila, ale je tam! :D
Hezké.
Probouzí to ve mně nostalgii.
Díky, to je dobře.
Díky, to je dobře.