Nejdelší noc
Dva temně modré drahokamy na mě hledí z nekonečné dálky. Jsem to já, kdo si připadá jako dítě. Pohled mého syna se do mě vpíjí s nadějí. Jsou to oči bytosti, která ví mnohem víc než já, ale než se naučí mluvit, vše zapomene.
Drobný hrudníček se chvěje prvními nádechy. Do noci se ozývá pláč. Tichý hlas doktorky konejšivě promlouvá opodál. Připadám si, jako bych se na sebe díval zpovzdálí. Z digitálního displeje svítí tři čtyřicet. To se mi vryje do paměti.
Pohlédnu s obdivem a pýchou na svoji ženu, která vyčerpáním usnula.
„Jen odpočívej, moje milá. Ledňáček už přiletěl.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Milé, pohodové a trošku i
Milé, pohodové a trošku i dojemné.
Děkuji :-)
Děkuji :-)
Krásné a dojímací
Krásné a dojímací
Děkuji
Děkuji
hezké, tohle se nezapomíná
hezké, tohle se nezapomíná
Děkuji. To téma si o to
Děkuji. To téma si o to říkalo.
Tam bylo toho večera tolik
Tam bylo toho večera tolik hrdinů...
A ty oči! <3
A hrdinek
A hrdinek
Dojímací.
Dojímací.
Jinak to snad ani nejde
Jinak to snad ani nejde
Krásné :-)
Krásné :-)
Děkuji.
Děkuji.
*slz*
*slz*
Krásné, jen si to opravdu
Krásné, jen si to opravdu zapamatovat! Úžasně vykresleno.
Děkuji. Bylo to opravdu
Děkuji. Bylo to opravdu vyjímečné.
Ňuní! Je super, že si o tom
Ňuní! Je super, že si o tom píšeš. Hezky si to uchováš. :)
To je taky pravda. Díky
To je taky pravda. Díky lockdownu si mohu užívat první měsíce naplno.
Slzím si na mobil nebo co...
Slzím si na mobil nebo co...
To budou ty jarní alergie
To budou ty jarní alergie
Aaawwwww <3 Na ten první
Aaawwwww <3 Na ten první pohled do očí se nezapomíná <3
<3
....
nějak nevim, co bych řekla...