Pozor na to, čeho se zbavuješ
Bolela ho noha. Noha ho bolela posledních deset let. Jeden by asi čekal, že po deseti letech si na to zvyknete nebo umřete, ale jemu se nestalo ani jedno.
Vykulhal ze své díry, na kamenité pláži si vyhlédl nejméně odpudivého racka a vystřelil po něm šíp.
Sebral mršinu a pak na obzoru uviděl plachtu.
Plachtu viděl naposledy před desíti lety. Kvůli jeho zranění, ohavnému pachu z hnijící rány a bolestnému řevu ho vyhodili z lodi a vysadili tady.
Deset let agónie, řezavého větru, kamení a racků.
Ze člunu vystoupili Řekové s čerstvým chlebem a falešnými úsměvy.
"Filoktéte, pojďme si odpustit."
Filoktétés je méně známá postava trojské války. Je méně známý asi kvůli tomu, že se jí téměř neúčastnil. Cestou k Tróji Filoktéta uštknul had nebo byl zraněn svým vlastním otráveným šípem. Řekové ho na svých lodích nechtěli, vysadili ho na pustém ostrově a nechali ho tam zemřít, což se naštěstí pro ně a bohužel pro něj nestalo.
Když se po deseti letech Řekům pořád nepovedlo Tróju dobýt, měli dostat proroctví, že to bez Filoktétových šípů nepůjde.
Ty šípy nebyly jen tak ledajaké, Filoktétés byl jedním z družiny Hérakla, který zemřel, když se mu do krve dostala jed lernské hydry. Hérakles se tak dostal do strašlivé agonie, ale jako syn Dia nemohl jen tak zemřít a byl to Filoktétés, kdo mu ke smrti pomohl, za to mu Hérakles odkázal své šípy napuštěné jedem lernské hydry.
(Mimochodem, sám mám nejraději tu verzi, kdy se Filoktétés otráví svými šípy, přijde mi to poetičtější.)
Filoktétés nakonec Řekům pomohl a měl být mezi těmi, kdo byli v trojském koni.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je dost otřesný příběh
To je dost otřesný příběh
Au!
Au!
Dost zajímavé. Postavu znám
Dost zajímavé. Postavu znám díky těm šípům, ale celý příběh ne.