Sebeklam
Vypadá to tak nádherně.
Vstoupíte do ordinace, chvilku si povídáte s lékařem, pak proběhne trochu nepříjemné vyšetření, a za týden se můžete přijít podívat na svoje děťátko, tedy spíše embryo o velikosti pár milimetrů.
Bývá to dojemná chvíle, ale neprovází to salva citů.
Úspěch zaručen. Všichni jsou spokojení. Žena se letmo dotkne ramene svého muže, ovšem ne moc, na intimity tohoto druhu nejsou zvyklí. Ale když je ta slavnostní chvíle…
Někde uvnitř nicméně hlodá podivná pachuť. Neidentifikovatelný pocit, že je něco jinak, než by mělo být.
Navenek pozlátko, v nitru prázdnota.
Jenže vůči té falši jsou všichni lidé dávno imunní.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:( To je dost děsná vize.
:( To je dost děsná vize.
já doufám, že se to nenaplní!
já doufám, že se to nenaplní!
To teda
To teda
to musí být hrozně divné,
to musí být hrozně divné, takový život, bez doteku
na druhou stranu, když už v
na druhou stranu, když už v tom vyrostou, ani nevědí, že jim to má chybět :/
Hrozně silné. Posílám do
Hrozně silné. Posílám do oblíbených.
Děkuji, toho si moc vážím!
Děkuji, toho si moc vážím!
Ach.
Tohle je pěkné drabble, ale dosti drsné. Ta představa ve mně vyvolává mrazení.
No, je to tam dost drsné,
No, je to tam dost drsné, alespoň v takových těch věcech, co jsou pro nás úplně normální.
Na druhou stranu moje dítě je
Na druhou stranu moje dítě je vyrobené a necítila jsem nikdy nic jinak, i když nepřišlo bez pomoci. Asi jsi to tak nemyslela, jsme v jiné realitě, ale stejně je mi to teď trochu líto, protože tahle cesta byla moje jediná cesta.
A já tímhle vůbec nechci říct
A já tímhle vůbec nechci říct, že to je špatná cesta :) Tady jde o totální odosobnění celého procesu, o zbavení se všech těch pozitivních emocí s tím spojených, o přerušení vazby mezi matkou a dítětem, protože dítě ani nevzniká v jejím těle, z ní, ale roste někde mimo, nefunguje mezi nimi žádná "informační" výměna - ne o způsob, jak dítě vznikne. Ale mrzí mě upřímně, jestli je ti to kvůli tomu líto *objím*
Asi mě večer nějak sejmula
Asi mě večer nějak sejmula informační výměna. ^_^ Ale trochu to píchlo, protože toho pocitu, že je to trochu přírodě navzdory, se zbavuje těžko. Hlavně, když se pak celý proces odvíjí od otázky: "A to je přirozený, nebo umělý?"
A samozřejmě vím, že ses nechtěla nikoho dotknout, je to skvěle napsaný distopický proces.
Zase pro někoho by to určitě
Zase pro někoho by to určitě byla cesta. Mrazivý je ten befel.
A také to nastavení
A také to nastavení společnosti. Vlastně to není o tom způsobu jak, ale spíš jak to všechno okolo (ne)funguje :)
Pořád je to tak
Pořád je to tak nepředstavitelné, ta sterilita a bezemočnost.