Když dvě srdce bijí stejně
Myslela jsem, že dojde na Shaharu nebo na Iris, ale moje srdce patří Henrymu Ahshovi. Prostě tak.
Henry našel postel prázdnou a studenou. Zabručel. Najít Alfreda sice nebylo tak těžké, seděl v nejbližší hospodě, zpitý pod obraz, i když se zrovna otvíralo, ale mluvilo se hůř.
"Promluvme si..." zkusil to Henry, ale Alfred jen hodil na stůl pár mincí a zamířil ke dveřím.
"Byla to chyba."
***
Bouřka zuřila úplně stejně jako Henry. Strávil hodiny v temné komoře, aby zahnal vztek, ale jenom to v něm vřelo.
Když Alfred zaklepal, nechtěl ho pustit dovnitř.
"Nejsem hračka," pokusil se o odpor.
"Nepřišel jsem si hrát. Být s tebou mě děsí k smrti. Ale moje srdce bije jenom pro tebe."
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
ach ach
<3 <3
Naposledy jsem měla
Naposledy jsem měla takovouhle obsesi po Červené, bílé a královsky modré, ale tihle dva jsou tak nějak... hrozně opravdoví. A mám Henryho zažranýho tak hluboko pod kůží, že nevím, jestli někdy vyleze.
Hm, to je velmi silné. Někdy
Hm, to je velmi silné. Někdy se rozum a srdce prostě ne a ne shodnout.
Je to tak. Někdy je hrozně
Je to tak. Někdy je hrozně těžké to srdce poslechnout, když ti navíc celý svět říká, že to, co chceš, je jen hřích.
*neartikulované zvuky*
*neartikulované zvuky*
Knnanjxjjdjdk!!!!
Ten první odstavec a au a prostě NE, a pak TEN KONEC! <3
Já bych je nenechala samotný.
Já bych je nenechala samotný. Na to jsou spolu moc nádherný.
Já myslím, že to je úplně
Já myslím, že to je úplně super si takhle adoptovat (a poté adaptovat) fandom.
Jak dlouho v sobě musel dusit
Jak dlouho v sobě musel dusit, kým je. Bolestné poznání.
Rozhodnul se stejně
Rozhodnul se stejně dobrovolně, jako ti, co svůj osud přijali. Nešťastní museli být všichni.