Česťa pochopil vážnost situace a nechal Vypravěče mluvit. Když skončil, požádal, aby ho dovedl k hraničním vrbám.
Musel se napojit na magii, která jimi proudila. Proto poklekl k té, která se zdála nejzdravější. Netrvalo dlouho a cítil proud magie, který však plynul jinudy, než měl. Zřetelně viděl stezky, kterými měla magie proudit. A také dva různé toky vedoucí do dvou míst.
„Za tohle nemůže jediný člověk,“ pronesl po chvíli. Vypravěč trpělivě vyčkával na další informace. „Ať se děje cokoliv, odehrává se to ve dvou různých časech.“
„Postaráte se o přítomnost?“ zeptal se Vypravěč.
„Minulost vám rád přenechám,“ usmál se Česťa.
