Zpověď

„Odpusťte mi otče, protože jsem zhřešil.“
„Co tě trápí, můj synu.“
„Zabil jsem kněze a teď toho lituji.“
„To je velký hřích, synu. Proč jsi udělal něco tak strašného?“
„Neuznal moji víru. Řekl o mě, že jsem hříšník, kacíř, neznaboh.“
„A jakou víru uznáváš, můj synu?“
„Učení Jashinovo. Šířím ho kosou a bodcem.“
Zpovědnici pohltilo hrobové ticho.
„Pročpak jste najednou tak potichu, otče. To jsou vaše zuby, které slyším drkotat. Nebojte se, nebude to tak strašné, jak myslíte. Jen jsem vám zapomněl říct, že neumím časovat.“
„Cože to?“
„To znamená, že teprve zabiju kněze, a hádejte, kdo bude ten šťastlivec.“