Slova mudrce

"Jo žít, to se musí umět." Začal jednou velký Břeňa, a my všichni jsme se shlukli kolem něj, abychom mohli dobře naslouchat moudru, jaké pro nás ten den měl.

Velkýho Břeňu jsme ostatně my všichni kluci brali jako nějakého mudrce. Trávil hodně času stranou a dospělí o něm říkali, že je to blázen. Ale s náma se vždy bavil, dával ná rady a občas i nějaké dobroty. A věděl vše, učil nás o světě, zrovna jako dneska.

"Žít se musí umět, a musí se to umět pořádně. Ale žádné strachy, života je dost. Jen toho třináctého není. Ten končí blbě."